Úvod do pedpsy 2

Naše vnímání se snaží o co nejjednodušší uspořádání různých prvků do jasného celku. Jak bývá tento základní fakt nazýván. princip figury a pozadí. princip konstantnosti. zákon pregnantnosti. zákon blízkosti.

Jména M. Seligman, E.F. Diener či M. Cziksentmihalyi bývají spojována s. alternativní psychologií. psychologií práce. pozitivní psychologií. psychotronikou.

Pedagogická evaluace se zabývá. klasifikací žáků. srovnáváním pedagogických cílů v jednotlivých obdobích vývoje pedagogiky. kvalitou a efektivitou vzdělávání. srovnáváním efektivity vzdělávacích systémů.

Funkcionální výchovné působení je spojené především s: působením učitele ve výchovně vzdělávacím procesu. výchovně-vzdělávacími cíli. sociálním prostředím. Školním vzdělávacím programem.

Předmětem moderní pedagogiky v nejobecnějším pojetí je: vše, co vytváří edukační prostředí, edukační procesy a jejich výsledky. vše, co se odehrává ve škole. vše, co se týká vzdělávání, proces vzdělávání a jeho výsledky. vše, co vytváří výchovné prostředí, proces výchovy a jeho výsledky.

Mezi základní copingové strategie nepatří. hledání nevědomých motivací. hledání podpory u druhých. zaměření na emoce. zaměření na problém.

Který z následujících popisů nejvýstižněji charakterizuje „pedocentrický“ model výchovy?. proces akcentující rozhodující podíl osobnosti vychovávaného jedince na vlastním utváření v rámci interakcí učitele a žáka. proces akcentující interakci mezi učitelem a žákem; účinnost výchovy je závislá na míře interiorizace výchovných vlivů vychovávaným jedincem a jeho otevřeností pedagogickému působení. proces zahrnující sociokulturní podmínky, odlišné koncepce pojetí člověka a zároveň akceptující další determinanty výchovného působení. plně řízený proces ovlivňování nehotového člověka pedagogem nebo organizací, naplněný snahou podřídit jej normám společnosti.

Výchovné cíle zaměřené na rozvoj postojů, prožitků a hodnot můžeme nejlépe charakterizovat jako cíle: afektivní. psychomotorické. kognitivní. anticipační.

Kterým termínem lze v případě emocí označit jejich vztaženost k určitému subjektu či objektu. subjektivita. polarita. intencionalita. reverzibilita.

Pro schopnost metakognice, jakožto jeden z faktorů inteligence, neplatí. lze ji označit jako „přemýšlení o myšlení“. souvisí se sebereflexí. je zcela závislá na vrozených dispozicích. týká se schopnosti zhodnotit vlastní znalosti či dovednosti.

Výchovné cíle zaměřené na rozvoj postojů, prožitků a hodnot můžeme nejlépe charakterizovat jako cíle: afektivní. psychomotorické. kognitivní. anticipační.

Kterým termínem lze v případě emocí označit jejich vztaženost k určitému subjektu či objektu. subjektivita. polarita. intencionalita. reverzibilita.

V Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání (RVP ZV, 2017) jsou výstupem vzdělávání nejen vědomosti, ale také klíčové kompetence. Které kompetence jsou výstupem základního vzdělávání: kompetence prosociální, kompetence osobnostní, kompetence manažerská, kompetence sebereflektivní, kompetence pracovní. kompetence k učení, kompetence k řešení problémů, komunikativní kompetence, sociální a personální kompetence, občanské kompetence, kompetence pracovní. interpersonální kompetence, informační kompetence, rozhodovací kompetence, kompetence pracovní. kompetence oborová, kompetence oborově didaktická, kompetence psychosociální, kompetence sebereflektivní, kompetence pracovní.

Které tvrzení platí pro takzvané interakční modely osobnosti. osobnost vzniká vzájemným ovlivňováním mezi jedincem a situacemi, v nichž se nachází. osobnost je ovlivňována především vývojovými faktory. osobnost je tvořena rysy a vlastnostmi osobnosti. osobnost jedince je utvářena hlavně vlivem okolí, tedy situacemi, v nichž se jedinec nachází.

Pokud se u jedince na zpracovávání podnětů podílejí jiné senzorické systémy, než ty které jsou podnětům adekvátní, hovoříme o. reverzibilním vnímání. idiosynkrazii. Stroopově efektu. synestézii.

Druh učení, při kterém pozitivní či negativní důsledky určitého chování vedou ke změně pravděpodobnosti jeho dalšího výskytu, nazýváme. asociační učení. klasické podmiňování. elementární učení. instrumentální podmiňování.

Které z následujících tvrzení se netýká funkcí myšlení, jakožto kognitivního procesu. myšlení lze dle některých přístupů ztotožnit s řešením problémů. jde o vyjadřování emocionálních obsahů. myšlení se týká usuzování a hodnocení. jde o vytváření pojmů (mentálních kategorií).

koumáním a srovnáváním vlivu sociokulturních aspektů na vývoj psychiky jedince se především zabývá. psychologie osobnosti. interkulturní psychologie. klinická psychologie. individuální psychologie.

Který z následujících stresorů lze (dle Holmes-Raheho škály stresorů) označit za nejzávažnější?. zvládání plateb za malou hypotéku. sňatek. změna způsobu trávení volného času. dovolená.

Teorie kulturního kapitálu zavedená P. Bourdiem popisuje vzdělávací systém tak, že: vyrovnává rozdíly mezi žáky pocházející z rodin s různým kulturním kapitálem. přináší větší vzdělávací úspěšnost žákům s rozvinutým jazykovým kódem oproti žákům s omezeným jazykovým kódem. rozvíjí příslušnost žáků ke škole. zvýhodňuje žáky vybavené dostatkem kulturního kapitálu.

Cílem tzv. Boloňského procesu (1999) bylo: vytvořit a rozvíjet Evropský prostor vysokoškolského vzdělávání. Evropa by se měla stát nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější ekonomikou na světě, která čerpá ze znalostí a dovedností. zavést tzv. dvoustupňové kurikulum. stanovit cíle a principy vzdělávací politiky v Evropě.

Myšlenkové operace, u kterých existují přesná pravidla, a jde o zjištění pravdy či správnosti se nazývají: metakognitivní. heuristické. logické. analytické.

Moderní pedagogiku jako vědu nejlépe charakterizuje, že: se zaměřuje zejména na aktuální problémy učitelů. se zaměřuje na vývoj moderních vyučovacích metod. se skládá z teoretické a výzkumné složky. je nástrojem, který umožňuje plánovat a zabezpečovat institucionální výchovu mládeže a dospělých.

Představitelem humanistické psychologie je: E. Husserl. A. Bandura. W. Wundt. A. Maslow.

Mezi tzv. culture-fair testy inteligence, které nejsou zcela závislé na sociálním kontextu a poněkud lépe tak postihují obecnější faktory inteligence, patří testy: neverbální. verbální. objektivní. kvantitativní.

Soubor požadavků na vzdělávání zahrnující podstatné vědomosti, dovednosti a schopnosti univerzálně použitelné v běžných pracovních a životních situacích, označujeme pojmem: klíčové kompetence. obsah učiva. obecné vzdělávací cíle. kompetence k práci a životu.

Pro humanistický výchovný diskurs není typické: kritika školy včetně snahy o tzv. odškolnění společností. předpoklad, že se jedinec dokáže rozvíjet sám. chápání výchovy jako organizace podnětného prostředí. orientace na individualitu vychovávaného.

Co uchovává implicitní dlouhodobá paměť?. vědomosti. dovednosti a emoční obsahy. osobní zážitky jedince. poznatky v souvislosti mezi nimi.

Do jakých základních kategorií rozdělujeme výchovné předpoklady jedince?. primární, sekundární a terciární. biologické, psychologické a sociální. heteronomní a autonomní. záměrné a bezděčné.

Normativní charakter pedagogiky vyjadřuje, že: pedagogika je věda založená na výsledcích výzkumu. pedagogika popisuje a vysvětluje různé jevy v pedagogickém prostředí. pedagogika vytváří určité preskripce, vzory a doporučení toho, jak realizovat edukaci. pedagogika vychází z legislativních norem.

Pro schopnost metakognice, jakožto jeden z faktorů inteligence, neplatí. týká se schopnosti zhodnotit vlastní znalosti či dovednosti. je zcela závislá na vrozených dispozicích. souvisí se sebereflexí. lze ji označit jako „přemýšlení o myšlení“.