Vývojová psychologie

F80-F85.

F80.

Dítě užívá řeč pod úrovní mentálního věku, řečová úroveň v pořádku. Např. Dislalie.

Řeč pod úrovní mentálního věku, jazykové chápání v pořádku, může se vyskytovat porucha artikulace.

Chápání řeči pod úrovní mentálního věku, narušení expresivní řeči. Např. dysfázie, afázie.

Dítě činí normální pokrok, náhlý pokles receptivní a expresivní dovednosti.

F81.

Porucha čtení, narušeno chápání čteného slova, bývá spojeno s potížemi se psaním.

Porucha psaní bez přítomnosti poruchy čtení, narušena schopnost orální výslovnosti.

Porucha počítání, narušeno běžné počítání, abstraktní operace zachované.

F82.

F84.

Vývoj porušený před 3. rokem, snížená sociální interakce, komunikace a stereotypní chování, často další přidružené problémy (fobie, nespavost, ...).

Nesplňuje požadavky na klasickou diagnózu (nad 3 roky, jedno ze tří kritérií se neobjevuje), často spolu s mentální retardací.

Pouze u dívek, ztráta řeči, zhoršení motoriky, zpomalení růstu hlavy. Zůstávají pouze sociální zájmy.

Narušení sociální interakce, trvá do dospělosti. Často zaměňování s autismem. Nevyskytuje se opožděný vývoj kognitivních funkcí.

F90-F98.

Impulzivní chování, hyperaktivita, poruchy pozornosti, vznik v prvních pěti letech. Často se vyskytuje taky disociální chování.

Agresivní chování, ubližování okolí, rozbíjení věcí. Dlouhodobější trvání. Často ovlivněno rodinou situací nebo disharmonickým vývojem osobnosti.

Kombinace agresivního chování s výraznými příznaky deprese, úzkosti, nebo jiných poruch emotivity.

Separační úzkostná a fobická anxiózní porucha.

Porucha sociálních funkcí se vznikem v dětství.

F95.

Koktavost a breptavost.

Určují ontogenetické zrání dítěte v rozmezí 3-6 let, diagnostické testy určující úroveň psychického vývoje (neuromotorický vývoj).

Aplikovaný 1 minutu a 5 minut po porodu, hodnotí se 5 kategorií - vzhled, srdeční rytmus, dech, aktivita a iritabilita. Za každý subtest jsou 0-2 body.

Sleduje 20 reflexů na 26 podnětů, provádí se doma (3 a 5 dní po porodu). Matka podněcuje dítě a sleduje 4 dimenze - interaktivní chování, motorické chování, ovládání fyziologického stavu a reakce na stres.

Zaměřeny na vývoj 4 týdny - 36 měsíců, diagnostikuje poruchy ve vývoji, sleduje 5 oblastí - jemnou a hrubou motoriku, sociální chování, řeč a adaptivní chování. Při splnění alespoň poloviny můžeme určit vývojové období, často se určuje jen přechodné pásmo. Standardizováno pro USA.

Vývoj pohybu od hlavy k nohám.

Vývoj pohybu od blízkosti ke vzdálenějšímu.

Pohyb od malíku k palci.

Sleduje 6 oblastí, příliš se nepoužívá, užití pro 0-5,9 let.

Nejrozšířenější škála, od 1 měsíce po 3,6 let. Podobná Wechslerovi, série úkolů narůstá postupně na intenzitě. Hrubé skóre se převádí na mentální vývojový index a psychomotorický vývojový index. Rozlišuje 3 stupnice - mentální a motorická stupnice a pozorování chování dítěte. Vhodnější pro výzkum.

Hellbrudge navázal na Gesella, položky do 1 roku splní 90% dětí, v rámci 2-3 už jen 50%.

Oblasti sledování - motorika, sociální chování, řeč a sluch, koordinace oko-ruka, výkon. Položky sestaveny tak, aby prošlo jen 50% dětí. 0-6 let.

Zásktupce vývojové psychologie v ČR do 19. stol.

19. - 20. stol., zakladatel české vývojové psychologie, věnoval se kresbě, dětské řeči a sebevražednosti, zakládá sdružení pro výzkum dítěte.

19.20. stol., první experimentální psycholog a profesor FF MU, na UK založil soukromou laboratoř, kterou dál přesunul do Brna, 1926 zakládá psychologický ústav. Dále vybudoval ústav na FF Lublaň, velký vliv na profesora Švancaru.

19.-20. stol., publikace Puberta.

Představitel celostní psychologie, Brněnský psycholog z doby 30. let, zajímal se o osobnost.

Člen brněnského výzkumného týmu ve 30. letech, zajímal se o vývoj optické a akustické pozornosti,utváření kresebných pohybů v dětství. Vychází z něj Osecký.

Pomáhala u Rostohára, 30. léta v Brně, problematika školního věku se zaměřením na prostorové, časové a kauzální soudy, vývoj zrakových představ. Po válce vedla PÚ v Olomouci, kterou opustila a dále učila v Brně.

Brno v 30. letech, nebyl součástí Rostoharova týmu.

Experimentální pedagogika, prokazoval ověřitelnost pedagogických jevů, zájem o ontogenezi lidské psychiky, korelaci mezi inteligencí a mravností. 30. léta v Praze.

30. léta v Praze, sestavil hromadné zkoušky inteligence.

1. období VP po válce, vedoucí katedry FF MU, psychoterapie, etika práce.

Poválečná psycholožka zabývající se socializací dítěte, role otce ve výchově.

Světově uznávaný psycholog, potřeby, deprivace, důležitost rodiny ve vývoji dítěte, definoval pojem deprivace. Vytvořil nové diagnostické nástroje.

80. léta, klinický psycholog, prosadil koncept školní zralosti. Vytvořil inteligenční test DOI.

Psychologie osobnosti, vývojová psychologie, klinická psychologie, stále aktuální psycholog.

Profesor FF MU, tématem neurózy v dětském věku, výzkumy dvojčat.

Ženevská škola, hlavní funkcí psychiky je připravit jedince na prostředí, narušením rovnováhy vzniká potřeba (problémem je uvědomělá potřeba). Potřeby formulují otázky, vytvářejí hypotézy. Potřebu je možno chápat jako funkci.

Ženevská škola, teorie inteligence. Zabýval se kognitivními procesy, vývojem morálky (heteronomní - autonomní). Popsal procesy adaptace (asimilace/akomodace). Ekvilibrace - snaha udržet rovnováhu. Vývoj kognitivních operací.

Vídeňská škola, založil psych. ústav, významné dílo Nástin duševního vývoje dítěte. Důležitým ukazatelem kresba.

Vídeňská škola, longitudinální výzkumy, podílela se na Vídeňských vývojových testech (1-6 let, zápisy z pozorování, test se skládal z různých zkoušek, výsledek byl vývojový kvocient). Psychologický výzkum pro praktickou pedagogiku. Průnik do humanistické psychologie. Vývojová škála Kleinkindertest.

Výzkum latentního zrání, Vídeňská vývojová škola.

Pařížská škola, první laboratoř na Sorboně, výzkum kraniometrie, 1905 sestavení testu inteligence, ke každému úkolu přiřazen chronologický věk a dle dosažení mentální věk (obecnou úroveň odečtením mentálního od chronologického věku). Nejznámější modifikace od Termana.

Pařížská škola, dítě aktivním tvůrcem vývoje, vývoj rozdělen do krizí, které se musí překonat.

Piaget. Od narození po 1,5 let. Poznávání pohybem a smysly, Získává se vědomí stálosti objektů, v závěru odlišuje sebe od jiných objektů (tvorba já).

Piaget. 2-4 roky. Užívání jazyka, egocentrické přemýšlení, neodlišuje jednotlivce od skupiny (zobecňování).

Piaget. 4-7 let. Přechod od symbolických představ k operacím. Nechápe konzervaci. Egocentrismus, centrace, nedokáže se vrátit zpět k výchozímu bodu.

Piaget. 6-12 let. Operace pomocí představivosti. Schopnost vracet se zpět k výchozímu bodu, konzervace, konkrétní objekty, operace se vážou na zkušenost. Uspořádávání objektů do pořadí (seriace).

Piaget, 12+, kognitivní funkce jako u dospělých, inteligence na vrcholu 15-25 let, kreativní řešení, práce s abstraktními pojmy. představy o já (tvorba sebesystému, osobnosti).

Freud, do 1 roku. libost skrze stimulaci úst (potrava).

Freud, 1-3 roky. Libost vyměšováním.

Freud, do 4 let cca, libost genitální oblasti, začíná rozlišovat pohlaví. závist penisu, Oidipovský a Elektřin komplex.

5-12 let, Freud. Útlum sexuálního pudu. Vznikají sociální a kulturní hodnoty.

12+, Freud, reaktivace sexuálních pudů.

Erikson, 0-1.

Erikson, 1-3.

Erikson, 3-5.

Erikson, 5-11.

Erikson, 11-18.

Erikson, 18-35.

Erikson, 35-55.

Erikson, 55+.

Kvantitativní model vývoje, běžné vývojové změny jedince v adekvátních podmínkách.

Kvantitativní model vývoje, znaky puberty přicházejí brzy.

Kvantitativní model vývoje, po vážném zranění nebo onemocnění, rychlejší ztráta schopností.

Kvantitativní model vývoje, dítě se rychle učí novým dovednostem, potom se srovnává.

Kvantitativní model vývoje, velmi brzy duševní výkonnost.

Kvantitativní model vývoje, trend nadaných dětí, které jsou dále zpomaleny prostředím.

Kvantitativní model vývoje, na počátku opoždění, později se rozdíly stírají.

Kvantitativní model vývoje, nedostatek látek v potravě.

Kvantitativní model vývoje, progresivní průběh choroby.

Kvalitativní model vývoje, etapy vývoje jako stupně. 2 fáze - změna a ustalování.

Kvalitativní model vývoje,nepřetržité opakování vývojových změn, jen na jiné úrovni.

Kvalitativní model vývoje,staré znaky se překrývají novými (přetvářejí se).

Kvalitativní model vývoje, široký model, obsahuje fyziologické, psychologické koncepce, tlak sociálního i vnitřního prostředí. Základem je genetický podklad, dále fungují organické a psychologické faktory. Návrhy se otiskují do osobnosti.

Zákonitost vývojových změn, přítomný ve všech změnách.

Zákonitost vývojových změn, dobře sledovatelný u dětí (zkouší co můžou a jaké budou mít následky).

Zákonitost vývojových změn, vyvíjíme se různě rychle (např. sekulární akcelerace).

Zákonitost vývojových změn, doplňuje zákon vývojové nerovnoměrnosti, růst se postupně zpomaluje a zastavuje.

Zákonitost vývojových změn, každý jedinec dosahuje vývojových fází jinak rychle.

Dovednosti mají určitou fázi, kdy musí být splněny, jinak se nedají doplnit později. Nazývá se.

Časový úsek, kdy je jedinec více citlivý na podněty, které dále rozvíjí jeho schopnosti.

Období typické zvládnutím určitých úkolů a funkcí.

Biologické, psychické, sociální,... dány interakcí s okolí, vnitřními dispozicemi.

Nezvládnutí vývojového úkolu, nezralost k postupu dále.

3 krize - 1. a 2. vzdoru a středního věku. Autor -.

Teorie bioekologických systémů.

Zóna proximálního vývoje, Sociokulturní teorie.

Teorie sociálně-kognitivního učení.

Teorie frustrace, pocity ponížení.

Symbolický interakcionalismus, osobní význam (atribuční procesy).

Labeling.

Asertivní, autokratické a liberální rodičovství.