Vstupní test TŘ

1. Cílem činnosti jednotek při zdolávání požáru je: a. Lokalizace požáru a dostatečného množství SaP jeho likvidaci až do ukončení nežádoucího hoření. b. Lokalizace požáru a jeho následné zalití co největší množství hasebních látek. c. Zabezpečit na místo požáru dodávku co nejmenší množství hasebních látek.

2. Při hašení požáru za silného mrazu. a. Otevíráme okna, dveře a jiné otvory v místnostech jen v případě nezbytné potřeby. b. Pravidelně měníme stanoviště proudů, aby nedošlo k zamrznutí vody v hadicovém vedení. c. Vždy nasazujeme co největší množství SaP.

3. Při hašení za silného zakouření. a. Vzniká nebezpečí ztráty orientace, intoxikace a výbuchu. b. Vždy nasazujeme přetlakovou ventilaci. c. Používáme převážně „B“ proudy.

4. Při hašení požáru za silném zakouření je nutno počítat mimo jiné s následujícími komplikacemi. a. vznik paniky, špatná viditelnost, zvýšené nebezpečí pádu, úrazu a ztráta funkce spalovacích motorů a věcných prostředků. b. obava zasahujících hasičů před hustotou kouře. c. v důsledku vnitřního přetlaku nelze odvětrávat prostor požáru.

5. Metoda přetlakové ventilace se používá. a. K obvodu teplého nebo studeného kouře čistým vzduchem. b. Při nasazení odsavače kouře k odváděcímu otvoru aby se snížil přístup vzduchu do prostru hoření. c. S vytvořením co největšího vháněcího otvoru.

6. Při hašení bytových požárů. a. Se provádí průzkum za účelem zjištění přítomnosti ohrožených osob, možných úkrytů, nebezpečných materiálů, cest šíření požáru a možných a možných zásahových cest. b. Nezjišťujeme stav konstrukcí a množství uskladněného materiálu. c. Provádíme průzkum pouze v podlaží, ve kterém hoří a v sousedních bytech.

7. Při zásahu, který nesnese odkladu. a. Příslušník HZS má právo otevřít byt nebo jiný uzavřený prostor a vstoupit do něj; po zásahu je povinen neprodleně vyrozumět orgány Policie ČR. b. Příslušník HZS má právo otevřít byt pouze za přítomnosti orgánu Policie ČR. c. Člen jednotky SDH obce má právo bez omezení a ohlášení obecní policii vstoupit do uzavřeného prostoru.

8. Pro požáry v podkroví je charakteristické zejména. a. Šíření požáru a skryté hoření mezi jednotlivými vrstvami střech, silné zakouření, omezený přístup, zúžená a strmá schodiště. b. Rychlý rozvoj požáru do spodních podlaží. c. Velká výměna kouře.

9. Při požárech v půdním prostoru je charakteristické. a. Rychlé šíření požáru, skladování různých nebezpečných materiálů, provizorní rozvody el. Instalace, umístění různých technologií (kotelny, klimatizace apod.). b. Nízké zakouření a dobrá viditelnost při otevřených světlících. c. Vysoká účinnost hašení lafetovými proudy z venkovní strany ojektu (zejména při celistvé nesnadno hořlavé krytině).

10. Garáže se dělí: a. Podle typu na jednotlivé, řadové a hromadné. b. Soukromé, společné, malé a velké. c. Řadové, přízemní a podzemní.

11. Při požáru hromadných garáží se určuje hlavní směr nasazení. a. Chráněnými únikovými cestami do podlaží pod místem požáru a dále po spojovacích komunikacích k místu požáru. b. Ze směru větracích otvorů. c. Ve směru okenních otvorů, které vlivem teploty byly narušeny.

12. Při zdolávání požáru se určuje hlavní směr nasazení SaP podle těchto zásad. a. Ohrožuje-li požár bezprostředně osoby, popřípadě zvířata, nasadí se SaP do směru, který zajistí jejich záchranu nebo omezí nebezpečí. b. Vstup útočných proudů se provede ve směru hlavního vchodu do objektu. c. Nasazení se provede pouze okenními otvory.

13. Požáry vícepodlažních budov jsou charakterizovány mimo jiné. a. Výrazným komínovým efektem, složitostí a délkou únikových a vnitřních zásahových cest. b. Vysokou rovinou neutrální roviny. c. Pomalým šířením požáru z důvodu silného zakouření.

14. Při požárech vícepodlažních a výškových budov je nutno počítat s komplikacemi. a. Vznik paniky, nesnadné zjištění počtu osob, omezená komunikace, nepoužitelnost zásahových cest, možnost výsku různých i nebezpečných zvířat, obtížný vstup do místností, obtížné podmínky pro evakuaci majetku. b. Na poschodích je nedostatečný počet hasicích přístrojů. c. V hydrantových skříních jsou hadice bez tlakové zkoušky.

15. Při požárech na stavbách je třeba. a. Nasadit proudy tak, aby bylo zabráněno šíření po lešení, bednění a ostatních dočasných konstrukcích; stanoviště proudů určit tak, aby byla zabezpečena možnost ústupu; dle možnosti využít výškovou techniku. b. Provádět zásah zásadně bez použití výškové techniky. c. Zajistit stavební dokumentaci a zásah provádět za přítomnosti dozorčího stavby.

16. Při požárech na polích musíme počítat. a. S rychlým šířením požáru, zasažením velké plochy a ohrožení blízkých budov nebo techniky s nedostatkem vody a větší vzdálenosti vodních zdrojů. b. Neomezenou únosností a průchodností terénu. c. Jsou bez zvláštních komplikací vzhledem k přehlednosti terénu.

17. Úkoly při hašení požáru v objektech textilního průmyslu. a. Zásah provádět v dýchací technice, použít roztříštěné proudy, zajistit evakuaci osob ze zakouřeného prostoru, organizovat ochranu cenného materiálu, kontrolovat stav nosných konstrukcí. b. Provádíme hašení plnými proudy (podle možnosti nejlépe „B“ proudy), hašení provádíme bez ohledu na charakter stavebních konstrukcí. c. Provádíme zásadně z návětrné strany a s využitím výškové techniky, nebereme ohled na směr šíření zplodin hoření, povoláme statika na propočet požární odolnosti stavebních konstrukcí.

18. Průběh a taktiku hašení lesních požárů ovlivňují. a. Klimatické podmínky, hořlavost lesních porostů podle druhu dřeviny, půdní kryt dostupnost pro požární techniku a vzdálenost vodních zdrojů. b. Velikost a výška stromů, obsah nádrží CAS, teplot a Ph vody. c. Vytvořená proluka vlivem průřezu lesa na obrácené straně než je šíření požáru, nedostatek jednomužných motorových pil.

19. Požárním útokem musíme zajistit. a. Záchranu osob, zvířat a majetku. b. Ochranu okolí hořícího objektu. c. Nasazení všech jednotek HZS na hlavní směr šíření požáru.

20. Druhy požárních útoků jsou. a. Čelní, boční, obchvatný, frontální. b. Rozděleny podle světových stran. c. Střední, horní nebo spodní.

21. Obranné postavení se zaujímá. a. Zejména tam, kde je možnost zabránit šíření požáru, zpravidla na hranici požárních. b. V závislosti na síle větru. c. Většinou na návětrné straně požáru.

22. Při zjištění nedostatku vody se provedou následující opatření. a. Organizační, technická a taktická. b. K zabezpečení dostatečného množství hadic a čerpadel. c. Přerušíme hašení požáru a zabezpečíme průzkum ke zjištění vodních zdrojů.

23. Při hašení za silného větru. a. Může dojít např. ke zřícení konstrukcí vlivem tlaku větru a odříznutí únikové cesty. b. Provádíme zásah převážně pomocí „C“ proudů. c. Provádíme zásah zásadně proti směru větru proudy „B“.

24. Při hašení požáru za silného mrazu. a. Hrozí nebezpečí podchlazení a omrznutí a nebezpečí pádu hasičů i ostatních osob, popř. evakuovaných zvířat. b. Používáme k hašení ohřívanou vodu. c. Proti nebezpečí uklouznutí hasičů používáme „tekuté řetězy“.

25. Kolik typických nebezpečí na místě zásahu zná bojový řád JPO?. 22. 21. 23.

26. Poleptání je. a. Vnitřní a vnější. b. Pouze vnitřní. c. Malé a velké.

27. Tepelná vodivost oděvů. a. Se může zvýšit jejich vlhkostí. b. Se může snížit jejich vlhkostí. c. Se nemění.

28. Vodním proudem, který používáme hlavně jako ochranu před sálávým teplem je. a. Vodní clona. b. Sprchový proud. c. Plný proud se smáčedlem.

29. Při zásahu na pozemních komunikacích je vhodné. a. Techniku postavit tak, aby chránila zasahující. b. Vždy úplně zastavit provoz ve všech směrech. c. Nevšímat si dalšího provozu a soustředit se pouze na zásah.

30. Nebezpečí přehřátí. a. Je závislé na typu použitého oděvu, době a energetické zátěži + teplota okolí. b. Je výmysl autora testu. c. Není závislé na teplotě okolí, protože hasič je chráněn svým zásahovým oděvem.

31. Při nebezpečí psychického vyčerpání. a. Nám může pomoci psychologická služba HZS ČR. b. Nám pomůže alkohol. c. Se nejedná o dlouhodobé stavy.

32. Oxid uhelnatý. a. Je hořlavý a jedovatý. b. Se používá jako hasivo. c. Má ochlazující účinky.

33. Krokové napětí. a. Je napětí vznikající kolem spadlých vodičů el, vedení vlivem rozdílů potenciálů. b. Je svorkové napětí na el. svorkách. c. Je napětí ve vzdálenosti 1 kroku od spadlého vodiče.

34. Nevhodným ochranným prostředkem pro práci na vodě je. a. Zásahová obuv. b. Přilba pro práci na vodě. c. Plovací vesta.

35. Výbuch rozeznáváme podle podstaty vzniku na. a. Chemický a fyzikální. b. Chemický a matematický. c. Přirozený a vynucený.

36. Okolnosti, které mají vliv na zvyšování zátěže při zásahu (nebezpečí fyz. vyčerpání) jsou: a. Použití ochranných oděvů a DT, psychické vypětí a stres, okolí teplota, popř. vlhkost prostředí. b. Použití radiostanic, mobilní technika u zásahu. c. Přítomnost „diváků“, zásah více složek IZS najednou.

37. Ochranou při nebezpečí zasypání nebo zavalení je: a. Zajistit možnost rychlého úniku. b. Nezasahovat. c. Nasadit co největší počet hasičů.

38. Nebezpečí fyzického vyčerpání hasiče při zásahu hrozí s ohledem na jeho fyzickou kondici: a. Při extrémním jednorázovém výkonu, nebo při dlouhodobém zatížení bez dostatečného doplňování zdrojů energie do organismu. b. Jen při dlouhodobém zatížení bez dostatečného doplňování zdrojů a energie do organismu ve spojení s použitím izolačních dýchacích přístrojů. c. Jen při extrémním jednorázovém výkonu při použití ochranných protichemických oděvů.

39. Ochranou proti nebezpečí fyzického vyčerpání je především: a. Trénovanost v oblasti vytrvalosti, správná výživa a optimální tělesná hmotnost. b. Používání co nejmenšího druhu ochranných prostředků. c. Nasazení co největšího počtu hasičů u zásahu.

40. Alimentární infekce, tj. infekce pocházející z potravy: a. Může dojít především u dlouhotrvajícího zásahu, kde dochází ke shromáždění většího počtu osob a kde nejsou dodržovány základní hygienické zásahy při zajišťování náhradního a provizorního stravování. b. Hasičům při zásahu nikdy nehrozí. c. Hrozí hasičům jen při zásahu v potravinářském provozu.

41. K přenosu infekce ze zvířat na lidi může dojít: a. Přímým kontaktem s nakaženým zvířetem při evakuaci zvířat, pří povodních, dopravních nehodách a lesních požárech. b. Jen při evakuaci domácích zvířat. c. Jen při zásahu v provozu živočišné výroby.

42. Nebezpečí ionizujícího záření hrozí: a. V jaderných zařízení, v oddělení nukleární medicíny, v defektoskopických provozech a při dopravních nehodách. b. Jen při zásahu v atomových elektrárnách. c. Jen při nesprávném použití ochranných prostředků.

43. Ionizující záření rozdělujeme: a. Na pronikavé (záření gama, X a neutrony) a na záření nepronikavé (beta, alfa a ostatní nabité částice). b. Na záření nízké a vysoké. c. Na záření vysokofrekvenční a nízkofrekvenční.

44. Nebezpečí podchlazení a omrznutí hrozí: a. V zimním období při zásahu v přírodním prostředí při teplotách 0°C, za mrazu a silného větru, za velké vzdušné vlhkosti, na zařízení se zkapalněnými plyny a při používání oxidu uhličitého k hašení z tlakových lahví. b. Při zásahu v přírodním prostředí při poklesu venkovní teploty pod 10°C. c. Jen při zásahu v mrazírenských provozech.

45. S nebezpečím popálení se hasiči na místě zásahu můžou setkat z těchto příčin: a. Při výskytu žíhavých plamenů, vlivem sálavého tepla, při dotyku se žhavým či horkým předmětem a vdechnutí horkých plynů. b. Jen při přímém dotyku s horkým, nebo žhavým předmětem. c. Jen při přímém kontaktu s plameny.

46. Nebezpečí přehřátí: a. Hrozí mimo jiné zejména při vyšší teplotě okolního prostředí, způsobené např. sálavým teplem, nebo přímým slunečním záření. b. Nehrozí při použití ochranných oděvů proti sálavému teplu. c. Nehrozí v zimním období.

47. Nebezpečí infekce. a. Hasičům hrozí a je nutné se chránit (dýchací technika, chir. Rukavice apod.). b. Hasičům nehrozí. c. Hasičům hrozí, není nutné však brát na něj zvláštní zřetel.

48. Ochranou v oblasti krátkodobých projevů nebezpečí vyčerpání je mimo jiné: a. Pečlivá příprava výstroje a výzbroje pro zásah, výcvik v jejich používání, odborná způsobilost a dodržování psychohygienických zásad (zdravá životospráva, nekouřit, omezení konzumace alkoholických nápojů, sportování a posilování, vyrovnané sociální zázemí-rodina). b. Vyhýbání se náročným zásahům z hlediska psychického vyčerpání. c. Používání všech ochranných prostředků hasiče při zásahu.

49. Nebezpečí úrazu elektrickým proudem hrozí: a. Všude tam, kde jsou elektrická zařízení a vedení elektrického proudu. b. V rozvodnách vysokého napětí. c. V prostorách, kde je napětí elektrické zařízení více jak 500 Voltů.

50. Krokové napětí hrozí: a. Až do 20 metrů od na zem spadlých vodičů elektrického vedení, zvláště vysokého a velmi vysokého napětí. b. Až do 10 metrů od na zem spadlých vodičů elektrického vedení, zvláště vysokého a velmi vysokého napětí. c. Hrozí jen u velmi vysokého napětí a to do vzdálenosti 50 metrů od vodičů pod napětím spadlých na zem.

49. Při nebezpečí udušení se mimo jiné používají následující ochranné prostředky: a. Ochranné prostředky hasiče, izolační dýchací přístroje, detektory vzdušného kyslíku, prostředky pro nucenou výměnu plynů. b. Ochranné prostředky hasiče, ochranná přilba, záchranné lano, respirátor. c. Celolobličejová maska s filtrem, hasící rouška, dozimetrický přístroj.

52. Ochrana životů a zdraví hasičů před nebezpečím úrazu elektrickým proudem z hlediska taktiky jednotek při zásahu spočívá: a. Ve vypnutí elektrického proudu, v omezeném pobytu v prostoru ochranného pásma, ve volbě bezpečné vzdálenosti od zařízení a vedení pod elektrickým napětím a v použití vhodného hasiva. b. V používání ochranných prostředků hasiče, zejména ochranných rukavic a obuvi. c. V omezení počtu hasičů zasahujících v pásmu elektrického vedení.

53. Vypnutí elektrického proudu nízkého napětí může provádět: a. Pracovník bez odborné způsobilosti, prokazatelně seznámený s možným nebezpečím ve smyslu BŘ – velitelem jednotky určený hasič. b. Odborný pracovník provozovatele, v mimořádných případech možno vypnutí provést i bez příkazu „B“. c. Pouze velitel zásahu, nebo velitel úseku.

54. Při utonutí dojde. a. K nadechnutí většího množství vody do plic a následné ztrátě vědomí z nedostatku kyslíku, nebo vdechnutí malého množství studené vody, ke křeči hlasivek, tím uzavření hrtanu a znemožnění průchodu vzduchu do plic. b. Ke spolknutí většího množství vody a následnému otoku plic. c. K zástavě srdce vlivem velkého tlaku vody.

55. Fyzikální výbuch je způsoben: a. Změnou fyzikálních parametrů nad povolenou mez, která má za následek zvýšení tlaku uvnitř zařízení nad takovou míru, že dojde k destrukci tohoto zařízení. b. Rychle probíhajícím hořením směsi hořlavé látky s kyslíkem, provázené rychlým vznikem zplodin hoření, nebo tepelného rozkladu a prudkým nárůstem jejich tlaku. c. Smícháním oxidu uhličitého s oxidem uhelnatým.

56. Ochrana životů a zdraví hasičů před výbuchem spočívá mimo jiné v: a. Nasazení jen nezbytně nutného počtu hasičů do prostoru ohroženého výbuchem. b. Neprodyšném uzavření prostoru, ve kterém se nacházejí výbušné látky. c. Používají ochrany dýchacích cest zasahujících hasičů.

57. Nebezpečí ztráty orientace: a. Hrozí při zásahu ve složité členěných a velkých objektech, při selhání nouzového osvětlení a selhání osvětlovací techniky hasičů. b. Nehrozí při zásahu v přírodním prostředí. c. V případě zásahu jednotek PO hrozí jen v nočních hodinách.

58. Nebezpečí intoxikace. a. Je riziko vniknutí toxické látky do organismu. b. Je riziko přehřátí organismu. c. Je riziko nákazy např. virem HIV.

59. Brzdná dráha jedoucího vlaku rychlostí 60 – 100 km/hod. činí. a. Asi 700 metrů. b. Asi 400 metrů. c. 1500 metrů.

60. Nebezpečí úrazu elektrickým proudem při zásahu na železnici hrozí mimo jiné: a. Hrozí mimo trakčního vedení pod napětím i od napájení zabezpečovacího zařízení (výhybky, semafory atd.). b. Jen od trakčního vedení na elektrifikované trati. c. Hrozí jen při použití vody jako hasiva.

61. K zastavení provozu na železnici, je-li ohrožena bezpečnost drážní dopravy, nebo lidské se používá návěstí „Stůj, zastavte všemi prostředky“ které se signalizuje: a. Kroužením praporkem, jakýmkoliv předmětem, nebo jen rukou, v nočních hodinách kroužením svítilnou jakékoliv barvy kromě zelené. b. Máváním paží v půlkruhu nad hlavou, v nočních hodinách doplněné červeným světlem. c. Kroužením oběma pažemi podél těla, ve večerních hodinách doplněné jedním světlem žluté barvy.

62. Základní ochrana při nebezpečí ionizujícího záření je. a. Vzdálenost od zářiče, doba pobytu, krytí hasiče. b. Chirurgické rukavice, přilba. c. Ochlazování hasiče.

63. Míru nebezpečí ionizujícího záření měříme (resp. Měření dávkového příkonu). a. Dozimetrem, radiometrem. b. Voltmetrem. c. Kamerou pro oblast infračerveného záření.

64. Nebezpečí opaření vzniká mimo jiné i při. a. Hašení požáru sprchovými (mlhovými) proudy. b. Hašení požáru plnými proudy. c. vyprošťování z havarovaného vozidla.

65. Nebezpečí pádu hrozí mimo jiné i při. a. Zásahu v neznámých budovách zejména pak technologických. b. Řešení dopravní nehody. c. Všude do výšky 1,5 m.

66. Nebezpečí podchlazení a omrznutí. a. Hrozí, např. i při zásahu na zařízení se zkapalněnými plyny. b. Nehrozí. c. Hrozí, ale ne v našich zeměpisných šířkách.

67. Organizační řízení. a. Se dá definovat jako výkon služby mimo řešení MU. b. Je řízení zásahu JPO. c. Nesouvisí s požární ochranou.

68. Alkohol a omamné látky. a. Do služby nepatří. b. Jsou povoleny jen, pokud se jedná o „zbytkové hodnoty“. c. Hasič užije v malém množství pro vnitřní klid.

69. Za bezpečnou jízdu. a. Odpovídá strojník. b. Odpovídá velitel. c. Odpovídá operační důstojník.

70. Pracovní polohovací systém. a. Umožňuje mít volné ruce (např. ve výškách. b. Slouží k zachycení volného pádu. c. Je k ničemu.

71. Operační řízení. a. Výjezd k MU, její řešení, zásah JPO. b. Je obecná organizace jednotek. c. Nesouvisí s PO.

72. Hasič. a. Hlásí úrazy a popř. si je nechá ošetřit. b. Může nosit náramky do síly 1mm. c. Může obsluhovat cokoliv i bez patřičného oprávnění.

73. Skluz. a. Může procházet celou budovou, vždy však pouze z patra do patra. b. Je vždy z 1. Patra do garáže. c. Prochází max. skrz 1 podlaží (např. ze 3. NP do 1. NP).

74. Požární technika. a. Se smí umístit jako nárazníková zóna. b. Se nesmí použít jako nárazníková zóna. c. Se nikdy neoznačuje jako překážka.

75. Osobní ochranné prostředky hasič používá. a. V souvislosti s dodržením BOZP. b. Uzná-li to za vhodné. c. Jen je-li to dáno rozkazem nebo nařízením.

76. Skluz. a. Patří do nástupní komunikace. b. Nepatří do nástupní komunikace. c. Se již nesmí používat.

77. Hasiči po příjezdu na místo události. a. Vyčkají na pokyn (rozkaz) velitele. b. Vyčkají na pokyn strojníka. c. Co nejrychleji opustí vozidlo a vybaví se TP.

78. Vyhlášením poplachu JPO. a. Začíná jednotce zásah. b. Ještě nezačíná zásah jednotky. c. Se aktivuje krizový štáb AČR.

79. Hasič. a. Musí mít na hlavě přilbu i během jízdy. b. Se nesmí při jízdě již vybavovat OOP. c. Musí mít na sobě pracovní polohovací systém již při jízdě.

80. O použití VRZu (maják a siréna). a. Rozhoduje velitel. b. Rozhoduje operační důstojník. c. Rozhoduje strojník.

81. Dýchací přístroj. a. Chrání hasičovy dýchací cesty. b. Slouží k „rozdýchání“ postiženého. c. Nemusí být řádně nasazen.

82. Vyhlášení poplachu jednotce. a. Provádí OPIS (KOPIS) nebo jiné k tomu určené místo. b. Provádí kdokoliv. c. Znamená pokyn pro hasiče dostavit se na OPIS.

83. Podle podmínek pro hoření rozdělujeme hoření na: a. Dokonalé a nedokonalé. b. Stejnorodé a nestejnorodé. c. Viditelné a skryté.

84. Teplotu, při níž se hořlavé látky (plyny a páry) vznítí bez přítomnosti otevřeného plamene, nazýváme: a. Bod vznícení. b. Bod hoření. c. Bod vzplanutí.

85. Jednotky PO provádí ochlazování materiálu, případně jeho evakuaci v pásmu: a. Přípravy. b. Zakouření. c. Hoření.

86. Co rozumíme pod pojmem samovznícení. a. Je to takový jev, při kterém se hořlavá látka vznítí, bez působení vnějšího zdroje tepla. b. Je to proces, při kterém se hořlavá látka vznítí působením vysokých teplot. c. Je to nekontrolovatelná fyzikálně chemická reakce v důsledku činnosti mikroorganismu.

87. Třída požáru „D“ znamená látky: Lehké hořlavé kovy a jejich slitiny. b. Plynné hořlavé látky. c. Kapalné hořlavé látky.

88. Mezi parametry požáru patří. a. Plocha požáru, obvod požáru, výška plamene, teplota požáru, intenzita výměny plynů, rychlost šíření požáru. b. Údaje za jakých okolností požár vznikl. c. Požáry viditelné, skryté, vnější a vnitřní.

89. Oxid uhelnatý vzniká: a. Při nedokonalém hoření. b. Při dokonalém hoření. c. Při kvasných procesech.

90. Mezi fyzikální výbuchy patří: a. Výbuchy tlakových armatur a nádob. b. Výbuchy zvířeného prachu. c. Výbuchy plynů ve stechiometrické směsi.

91. Pokud není u zásahu odborník, povinnost poskytnou první laickou pomoc má: a. Každý hasič u zásahu. b. Velitel družstva a jeho zástupce. c. Jen vyškolený pracovník protiplynového oddělení.

92. Co je to nebezpečná zóna: a. Je to prostor s největší pravděpodobností kontaminace nebezpečnou látkou a vymezuje základní odstup od ohniska nebezpečí. b. Je to prostor minimálního ohrožení a vymezuje základní odstup od ohniska nebezpečí. c. Je to prostor, kde se nacházejí nebezpečné látky.

93. Kemler kód vyjadřuje: a. Nebezpečnost látky. b. Identifikační číslo nebezpečné látky. c. Prvořadá opatření u zásahu.

94. Dekontaminační stanoviště se zřizuje: a. Na návětrné straně. b. Na závětrné straně. c. Na boční straně.

95. Kmitočet K je určen pro spojení: a. Je to zásahový kmitočet, který se používá v prostoru zásahu. b. Slouží ke spojení v rádiové síti náčelníka týlu. c. Je to součinnostní kmitočet, na kterém jsou organizovány dozorčí rádiové sítě operačních středisek.

96. Na jakém kmitočtu se podávají zprávy z prostoru zásahu na základnovou radiostanici (OPIS): a. Na územním kmitočtu. b. Na kmitočtu N. c. Na kmitočtu I.

97. Řídící RDST u zásahu je: a. RDST velitele zásahu. b. Základnová RDST. c. Mobilní RDST, která udržuje spojení se základnou.

98. Těsně před použitím VDP je každý příslušník povinen zkontrolovat. a. Tlak vzduchu v lahvi, dotažení spojů, funkci plicní automatiky, těsnost masky. b. Tlak v láhvi, automatický poplach, těsnost masky. c. Tlak kyslíku v láhvi, funkci plicní automatiky, těsnost masky.

99. Jak často se musí podrobit nositel DT výcviku: a. Minimálně 4x ročně. b. Minimálně 1x ročně. c. Není stanoveno (hasiči s menší praxí minimálně 1x za 6 měsíců).

100. Jaká je povinnost příslušníka, který se nadýchal u zásahu toxických zplodin hoření: a. Toto ihned hlásit svému veliteli. b. Toto ohlásit svému veliteli okamžitě po dojezdu na základnu. c. Použít tabletu STOPkouř, které jsou ve vybavení jednotek.

101. Lze s OL2 provádět zásah v ohnisku požáru: a. Nelze, oblek chrání jen proti sálavému teplu. b. Lze, oblek izoluje od tepla. c. Lze, oblek pohlcuje teplo.

102. Označení P-3, P-6 značí a znamená. a. Proudnici na těžkou pěnu o výkonu 3 a 6 m3/min. b. Proudnici na lehkou pěnu o výkonu 30 a 60 m3/min. c. Proudnici na střední pěnu o výkonu 3 a 6 m3/min.

103. Označení ALP 100 znamená: a. Požární pěnomet o výkonu 100 m3 lehké pěny za minutu. b. Agregát na lehkou pěnu se spotřebou pěnidla 100 l/min. c. Agregát na lehkou pěnu o výkonu 100 l pěny za minutu.

104. Proudnici při požárním útoku napojuje: a. liché číslo. b. sudé číslo. c. č.3 a č.4.

105. První útočný proud tvoříme na max. počet hadic: 2C. 3C. 4C.

106. Obsluhu rozdělovače při nasazení dvou proudů provádí: a. Sudá čísla (2,4), každé pro svůj proud. b. Č. 1. c. č. 3.

107. hořlavé kapaliny dělíme podle. a. bodu vzplanutí do 4. Tříd. b. bodu hoření do 3 tříd. c. bodu zápalnosti do 4. Tříd.

108. Operativní karta slouží: a. K účinnému zdolání zásahu požáru a záchraně osob, zvířat, materiálů, zpracované organizací pro objekty. b. K posouzení technologického procesu. c. K evidenci ručních hasicích přístrojů a další techniky PO.

109. Hlavním úkolem prevence je: a. Opatření k zamezení vzniku požáru a jeho šíření, opatření k záchraně osob, opatření k zajištění hasebního zásahu. b. Zabezpečení dostatečného množství techniky. c. Provádění požárních kontrol.

110. Při odvodu tepla z ohniska hoření je nejúčinnější proud: a. Rozprášený – mlha. b. Roztříštěný, sprchový. c. Plný.

111. Hasiva s ochlazujícím účinkem jsou: a. Voda, těžká pěna. b. CO2, vodní pára, dusík. c. Veškeré hasící prášky.

112. Voda upravená smáčedly. a. Má snížené povrchové napětí. b. Má zvýšené povrchové napětí. c. Má větší dostřik.

113. Jaký je nejvýznamnější právní předpis na úseku PO: a. Zákon č. 113/1985Sb. o PO, ve znění pozdějších předpisů. b. Vyhláška č. 294/1995 o PO. c. Zákon č. 281/1995 o PO.

114. Jednotkami PO jsou: a. HZS kraje, HZS podniku, J SDH obce, J SDH podniku. b. VPÚ, ZPÚ, DVPS. c. HZS ČR, SHČMS, požární hlídky.

115. Kdo je nejvyšším orgánem státní správy na úseku PO. a. MV ČR. b. Poslanecká sněmovna ČR. c. Vláda ČR.

116. Ochrana hasičů proti pádu musí být provedená kolektivním nebo osobním jištěním od výšky: a. 3m. b. 1,5m. c. 10m.

117. Délka pádu při použití bezpečnostního pásu může být nejvíce: a. 0,6 m. b. 0,9 m. c. 1,5 m.

118. Při práci ve výšce: a. Musí být pracovníci zajištěni proto pádu. b. Musí být pracovníci upozorněni na nezakryté otvory. c. Musí být pracovníci zajištěni, přičemž zajištění se nepožaduje při pohybu z jednoho místa na druhé.