ZAUZ II

Dokončovací péče. Je součástí založení vegetačního prvku. Je součástí udržovací péče. Je součástí popisu technologie založení vegetačního prvku. Předchází rozvojové péči. Zahrnuje všechny činnosti, které jsou nutné k dosažení stavu umožňujícího převzetí stavu.

Technologii zakládání trvalkových záhonů určuje (determinuje). Kompoziční záměr. Typ záhonu. Použitý sortiment rostlin.

Tvarovací řez u živých plotů. Slouží k udržení cílového pěstebního tvaru. Slouží k dosažení cílového pěstebního tvaru. Slouží k obnově pěstebního tvaru.

Pěstební opatření je možno prakticky realizovat u vegetačního prvků: Po ukončení rozvojové péče. V průběhu celé jeho existence. Po ukončení udržovací péče.

Cílem pěstebních opatření u stromů: Je dosažení (udržení) vitality. Je dosažení (udržení) zdraví. Je dosažení (udržení) provozní bezpečnosti.

U tzv. volné záhonové výsadby dřevin. Dřeviny jsou vysazovány na cílovou vzdálenost. Se předpokládá probírka. Se předpokládá pročistka.

Pěstební profil pro VP v nádobách tvoří. Filtrační vrstva. Drenážní vrstva. Mulčovací vrstva.

Rozpustná minerální hnojiva se vyrábí jako: Plná NPK. Jednosložková. Dvousložková.

Školkařské výpěstky jsou : Veget. a generativně množené části rostlin za účelem dalšího pěstování v produkční školce. Vegetativně množené za účelem dalšího pěstování v produkční školce. Generativně množené za účelem dalšího pěstování v produkční školce.

Rašelina jako zlepšující materiál: Přispívá ke kyprosti těžkých substrátů. Zvyšuje vzdušnost. Snižuje výhřevnost a vodní jímavost.

Výpěstek s jedním či více kmeny, které se rozvětvují na kořenovém krčku či bezprostředně nad ním se nazývá: pyramida. špičák. nemá specifické označení.

Dřeviny s akrotonií mají: zpravidla kratší existenci větví než dřeviny s mezotonií. zpravidla delší existenci větví než dřeviny s mezotonií. mezotonie a akrotonie nemá vliv na stáří.

Stálezelené dřeviny: se mohou vysazovat s baly po celý rok, s výjimkou rašení letorostů. se mohou vysazovat s baly pouze v jarním období, s výjimkou doby rašení letorostů. se mohou vysazovat s baly po celý rok, rašení letorostů možnost výsadby.

Pro tvarové živé ploty vylišujeme: Řez zmlazovací – provádění zpravidla ve vegetačním období. řez zmlazovací – prováděný mimo vegetační období. Řez výchovný. Řez tvarovací – provádění zpravidla mimo vegetační období. řez tvarovací.

Pomocné přípravky s obsahem živin: zvyšují vodní kapacitu. zvyšují obsah přijatelných živin v půdě. působí kromě jiného herbicidně.

Dřeviny v nádobě do objemu do 1,5 l se označují jako: kontejnerované. s balem. neprodejné.

Mezi výpěstky používané v Zakládání (Zaka) patří: Kmenné tvary stromů. Pyramidy. Keřové tvary stromů (KTS).

Mezi organické materiály používané pro mulčování patří: štěpka. drcená kůra. sopečná láva.

Mezi zlepšení fyzikálních vlastností půdy patří: Mikrobiální injekce. Úprava zrnitostního složení. Zvětšení využitelného kořenového. zlepšení půdní struktury. regulace půdní reakce (hodnoty pH). změnu zrnitostní křivky půd.

Vzdálenost mezi výkopem a okrajem kmene má činit: čtyřnásobek obvodu kmene ve výšce 1m, minimálně však 2,5m. osminásobek obvodu kmene ve výšce 1m, minimálně však 1,5m. čtyřnásobek obvodu kmene ve výšce 1,3m, minimálně však 1,5m.

Ošetření koreňov pri presádzaní ak sú väčšie ako 30mm: hladké zarezanie poškodených koreňov. zatretie ochranými látkami. obalenie do geotextílie.

Na starších stromech by se řezná opatření: měla provádět pouze při plné vitalitě stromů. měla provádět pouze v odůvodněných případech. měla provádět pouze při lepším zdravotním stavu (st.2) dle vizuálního hodnocení.

Elektřina vedená nad zemí : vegetace do 3 m. vegetace do 5 m. vegetace do 1,3 m.

Mezi pracovní operace v udržovací péči o záhon tulipánů patří: Odstraňování virózních (nemocných) rostlin. Odstraňovaní semenníkov. jarní vylepšení pudy kompostem. podzimní vylepšení pudy kompostem.

K zajištění stromu při výsadbě ve ztížených podmínkách patří: zlepšení stanivištních podmínek odpovídající požadavkum taxonu. kotvení. ochrana proti mechanickému poškození kmene.

Jak se liší překryvný substrát od vegetační vrstvy: vetší porovitost. nížší objemová hmotnost.

Zařízení staveniště je nutné k tomu, aby: stavba mohla být vybudovaná, avšak není potrebné při jejím provozu. stavba mohla být vybudovaná a súčasne sloužila pri jejim provozu. byly zajišteny odpovídající sociální podmínky pro napnení rozvojové péče.

Příprava území pro založení vegetačních prvků obsahuje: Vždy odstranění nevhodných dřevin včetně pařezů (asi). Zpravidla odstranění dřevin včetně zbytků po těžbě. Vždy odstranění nadzemních částí dřevin s ponecháním pařezů.

Technologie založení VP je popis postupu při zakládání konkrétního veg. prvku: který závazně specifikuje pracovní operace. který závazně specifikuje druh a množství výpěstků, zlepšujících a pomocných materiálů. který je v souladu s územně plánovací dokumentací.

Zásobní vana v pěstebním systému se spodní závlahou. slouží k zásobě zálivkové vody. je vyplněna pěstebním substrátem. izoluje systém proti promrznutí. slouží k něčemu zásobě vegetačních prvků.

Pěstební systém se spodní závlahou mj. tvoří: vegetační koš, substrát. zálivková trubice, sací knot. zásobní vana.

Podle průběhu zrnitostní křivky lze při přípravě objektu. odhadnou stlačitelnost a sedání. rozložení pórů. propustnost pro vodu.

„Podřezaní“, termín používaný při přípravě výpěstku. znamená přerušení kořenů od okolní půdy a ponechání rostliny na místě. nahrazuje přesazení. znamená přerušení kořenů od okolní půdy, vyjmutí rostliny a její přesazení do větší výsadbové jámy.

Hrubý štěrk má větší koeficient propustnosti než: hrubý písek. spraš. bentonit.

Jako opatření k úpravě vododržnosti půd lze použít: přidání org. hmoty (napr. rašelina, organické substráty, a i.). přidání jílu. zásaditá hnojiva – napr. Thomasovu moučku.

Zemními prácemi. se vytváří zemní konstrukce. provádí jen stavební firma. upravuje se povrch území. se zabývají i firmy podnikající v oboru ZAKA.

Co je předpokladem pro pěstební opatření: dendroprůzkum a vyhodnocení výsledků. odbornost a schopnosti toho kdo to provádí. pěstební cíl.

Předpokladem pro provedení pěstebního opatření: provedení a následné vyhodnocení výsledků dendrologického potenciálu. zhotovení pasportu zeleně. existence oborového GISu.

Operace u keřových záhonů v rámci dokončovací péče?. zálivka. hnojení. vertikutace.

Záhonová výsadba (příprava půdy) probíhá. plošne. v rýhách. v jamách.

Predpríprava stanovišťa u záhonov letničky. aplikácia tekutého hnojiva. aplikácia minerálneho hnojiva. aplikácia kompostu.

Při výsadbě se rostliny s baly nebo kontejnerech. zpravidla nezakracují., je-li třeba, múže se provést prosvětlení. zakracují tak, aby byl sjednán poměr mezi kořeny a nadzemní častí. zakracují - především u tvarových kultivarú.

Zařízení stanoviště jsou objekty a zařízení, které v době realizace stavby slouží. provozním účelům účastníků výstavby. státnímu stavebnímu dozoru pro výkon činnosti. sociálnímu a výrobnímu účelu účastníků výstavby.

Za přesazování vzrostlých stromů se považuje. přesadba stromů s obvodem kmene nad 30cm ve výšce 1m. přesadba stromů s obvodem kmene nad 30cm ve výšce 1,3m. přesadba stromů s obvodem kmene nad 30cm ve výšce kořenového krčku.

Kotvení dřevin můžeme obecně rozdělit na: nadzemní kotvení. podzemní kotvení. bezkotevní kotvící systémy.

Za průzkum pozemku před zahájením prací je zodpovědný: projektant. stavebný dozor. zadávateľ stavby. Dodavatel stavebních prací.

Ve výjimečných případech může být veden otevřený příkop v kořenovém prostoru stromů: 2,5m od paty. Jestliže je proveden ručně tak 1,5m od paty stromů. 2,5m od okapové linie stromů.

Záhonová výsadba dřevin je jestliže: příprava vegetační nosné vrstvy (přípravná opatření, základní zpracování půdy a následné zajištění výsadby) se provádí plošně. vegetační nosná vrstva je připravena „pouze“ v prostoru výsadbové jámy. příprava vegetační nosné vrstvy (přípravná opatření, základní zpracování půdy a následné zajištění výsadby) se provádí v profilu rýhy určené pro výsadbu.

Obvod kmínku se měří ve školce v: 1 m. 1,3 m. pod korunkou.

Při popisu výpěstků okrasných rostlin (dle tzv. „školkařské normy“), konkrétně vysokokmenů, se standardně udává: celková výška výpěstků. obvod kmene ve výšce 1 m. obvod kmene ve výšce 1,3 m.

Výpěstky označené jako vysokokmeny: nemají zapěstovanou korunu. mají zapěstovanou korunu. mají vždy výšku kmene nad 265 cm.

Při přípravě stromů k přesázení: Zapěstujeme fyziologicky aktivní kořenový systém v zemním balu. Snížíme počet větví – zmenšíme asimilační plochu. Použijeme dávku 200 g plného hnojiva / 1 cm v průměru kmínku.

Při vysazování dřevin platí: hloubka výsadby se řídí druhem rostliny, zpravidla vysazujeme stejně hluboko jak na předchozím stanovišti. rozprostřeme kořeny dřeviny do přirozené polohy, nerozložitelné obaly vždy odstraníme. provádíme tzv. zpětný řez kořenů, kdy odstraníme 1/2 až 2/3 kořenů, zásah má zajistit dobré ujmutí prostokořenných dřevin.

Ošetření řezných rán u dřevin: penetrační nátěry. překryvné nátěry. umělé pryskyřice.

Před zahájením zemním prací musí dodavatel stavebních prací: ověřit na staveništi (pracovišti) inženýrské sítě. ověřit podzemní prostory. prověřit majetkové vztahy.

Druhy se silným jarním mízotokem (Acer, Betula, Juglans, Carpinus, Corylus) by se měli řezat: V době nejsilnějšího toku mízy. Pokud možno v době olistění. Kdykoliv protože se rány vždy zahojí.

Stromy by se neměli vysazovat: v době rašení a v době opadu listů. za extrémně nízkých teplot. za suchého a teplého větrného počasí.

Při manipulaci se vzrostlými stromy s nimi manipulujeme pouze: Za kmen. Za kmen a kosterní větve. Za kořenový bal.

Jako možné poškození půdy při použití zlepšujících materiálů lze uvést: tvorbu nerozpustných horizontů. změnu chemických parametrů půdy. poškození půdní struktury.

Základní agrotechnický termín pro tvarovací řez živého plotu: po období prodlužovacího růstu dřeviny. období krátce po ukončení prodlužovacího růstu. září. srpen. období vegetačního klidu.

Jaká je závlahová dávka: min 25mm na m2. min 25 l na m2. max 25 l na m2.

Je-li nutno provést mulčování, musí se materiál a síla se přizpůsobit: stanovišti. typu výsadby. ročnímu období.

Vysokokmeny jsou tvary stromovitých dřevin: s kmenem a korunou. s kmenem a zapěstovaným zemním balem – koruna není. bez koruny pouze s obrostem.

Udržovací řez prakticky nevyžaduje: Aralia elata. Rhus typhina. Hamamelis.

Udržovací řez letní u růží: sleduje dosažení opakovaného kvetení (remontantní odrůdy). zamezení oslabení keřů tvorbou semen. neprovádíme.

Rýhy pro výsadbu dřevin je nutné vyhloubit v šířce odpovídající: 1,5 násobnému průměru kořenového systému. 1,5 násobnému průměru kořenového balu. minimálně osminásobku průměru kmene.

Čistý křemičitý písek: je inertní. nemá vliv na fyziologii rostlin. mění fyz. vlastnosti půdy.

Cílem srovnávacího řezu je (řez stromu při výsadbě): úprava nadzemí. a podzem. části. srovnání velikosti letorostů. srovnání přírustu u tvarovaného živého plotu.

Úplné zmlazování keřů: má být co nejhlubší. má být takové, že výška pařezu nemá přesáhnout 20 cm. má být takové, aby nebyla poškozena primární struktura keře.

Klasifikační systém větví pro účely pěstebních opatření zahrnuje větve: drobné, slabé, silné. tenké, ještě tenčí, nejtenčí. Slabé, silnější, silné.

Mulčování: stabilnější teplota. proti zaplevelení a erozi. zlepšení vodní bilance.

Jemný štěrk má větší koeficient propustnosti než: hrubý písek. hrubý štěrk. bentonit.

Mezi zlepšující materiály syntetické patří: Granulovaný expandovaný polystyrén. Pěnová formaldehyd močovina. Pěnový polyuretan.

Vyberte správné tvrzení: v rostl. výrobě se bentonit využívá při kompostování a zúrodňování příliš propustných (písčitých půd). struktura zeolitové mřížky dovoluje jejich využití jako tzv. molekulární síta. zeolity se uplatňují jako změkčovadla vody, dále při výměně iontů, v zemědělství aj.

Pro správnou úpravu půdy pro výsadbová stanoviště dřevin jsou z vegetačně-pedologického hlediska prioritní tyto cíle: dobrá prokořenitelnost celého prostoru. strukturální stabilita půdy a substrátu. vysoký podíl vzdušných pórů.

Zpravidla se rostliny sázejí: tak hluboko, jak rostli na předchozím stanovišti. hlouběji než rostliny na předchozím stanovišti. 1/3 délky kořenového krčku hlouběji než na předchozím stanovišti.

Krátkodobý květinový záhon: výsadba trvá maximálně jednu vegetační dobu. výsadba trvá jednu, popř. ještě část následující vegetační periody (dvouletky). výsadba trvá vždy jednu a část následující vegetační periody.

Mezi zlepšující materiály ze skupiny „minerální materiály bez organických látek“ patří: zeminy. zeolit. bentolit.

Při provádění řezu dřevin je nutno dbát: na druhové zvláštnosti. na přirozené růstové formy rostlin. na charakteristické vlastnosti kultivaru.

Mezi fanerofyty patří: keře. stromy. letničky.

Péči o trvalkové záhony určuje (determinuje): podíl pěstitelských typů trvalek zastoupených v záhonu. kompoziční záměr. typ záhonu.

Hlavový řez: jednou v intervalech 1–3 roky za vegetační období. dvakrát za rok. třikrát za život.

Kořenová zóna u Populus nigra cv. Italica je dána: plochou půdy pod korunou stromu. 7–10 násobkem průměru kmene. plochou půdy pod korunou stromu zvětšenou o 1,5 m.

Do technologie péče o letničkové záhony: může patřit tvarování. patří okopávka a odplevelení. zálivka. nemůže patřit tvarování rostlin. může patřit tvarování rostlin pouze tehdy, jestliže jsou součástí záhonu tvarované dřeviny.

Pro zřízení drenážní vrstvy použijete následující materiál: kamenivo frakce 0–4 mm. škvára. kamenivo 16–32 mm. bentonit.

Řezem udržovacím především sledujeme: dlouhodobě vysokou funkčnost VP. omezení negativního působení VP na okolí. pěstební tvar u tvarovaných živých plotů (asi nie).

Činnosti přípravy stanoviště: zřízení vegetační a nosné vrstvy. tvorba výsadbové jamy (asi nie). budování zemních těles.

Nevhodná vrstva používaného mulče způsobuje: vyšší náklady pro založení VP. poškození lýka. špatnou propustnost pro vodu a.

Růže a jiné keře štěpované v krčku se musí nakopčit tak: aby nebyla zakryta žádná očka. aby byla zakryta nejméně tři očka. aby byla zakryta všechna očka.

Růže a jiné keře štěpované v krčku sázíme tak hluboko, aby: bylo místo štěpování zakryto zeminou. bylo místo štěpování cca 4 cm nad zemou. bylo možno odstranit podrůstající podnož.

Co to je pyramida?. používají se pouze v Egyptě. jejich min výška je 1,5 m. udává se celkový obvod všech kmínků.

Pro zhotovení drenážní vrstvy při pěstování rostlin v nádobách lze použít: geotextilii. jíl. kačírek. agroperlit.

Do technologie založení záhonů dvouletek výsadbou: Patří jarní dosadba za uhynulé rostliny. Patří letní dosadba za uhynulé rostliny. hnojení kompostem. zálivka. fakultativně (příležitostně) přikrytí výsadby.

Do technologie založení a péče u záhonů dvouletek: hnojení kompostem i minerálním hnojivem. zálivka. fakultativně (příležitostně) letní tvarovací řez.

Při volbě vhodného hnojiva je nutné zohlednit: fyziologický dopad na reakci. zatížení půdy solemi. pěstební cíl. antagonismus při nerovnováze živin.

Při ošetření dutin u stromů lze dosáhnout: zastavení hniloby. zpomalení rozvoje hniloby. oddálení ztráty statické stability.

Stanoviště je plocha sloužící po dobu stavební a montážní činnosti dodavateli stavby pro: vlastní montážní a stavební práce. pro zařízení staveniště. v oboru ZAKA nemůže sloužit pro umístění zakládky výpěstků (ochrana školkaře).

Rostliny bez balů (prostokořenné): se nesmí vysazovat za mrazu. se nesmí vysazovat na jaře. se nesmí vysazovat na podzim.

Vegetační koš v pěstebním systému se spodní zálivkou: Je určen pro naplnění pěstebním substrátem. Je určen pro zásobu vody. Určuje vzhled nádoby.

Pozitivní působení mulče je dáno především: vhodným materiálem. množstvím (mocností vrstvy). strukturou mulč. materiálu. velkost častíc mulče.

Struska – jako složky škváry má: Má vysokou pórovitost (42–60 %). Je neporézní (asi ano). Má nízkou pórovitost (do 15 %). má střední pórovitost (35 – 42 %).

Pro kotvení stromů můžeme použít: Kotvící systém Platipus. Kotvící systém Kotvos. Kotvení pomocí dřevěných kůlů.

Výkopové práce v ochrannému pásmu telekomunikačního vedení: je možno provádět pouze se souhlasem správce. je možno provádět pouze ve vzdálenosti 2,5 m od osy vedení. je možno provádět pouze na základě výjimky provozovatele.

Mezi opatření ke zlepšení půdní struktury zvýšením biologické aktivity půdy patří: podpora půdní fauny. přikrytí vhodným mulčovacím. meliorační výsevy.

Pěstební opatření „celkové regenerace koruny“ u stromu: využívá přirozených regeneračních schopností. znamená téměř vždy významné (dočasné) poškození jedince. musí být prováděná s důrazným ohledem na druhově typický habitus a na fyziologické potřeby.

Vyberte správné tvrzení: s klesajícím pH stoupá zásaditost. neutrální reakci odpovídá pH 7, s klesajícím pH stoupá kyselost roztoku. neutrální reakci odpovídá pH 7, se stoupajícím pH stoupá zásaditost roztoku. se stoupajícím pH klesá zásaditost.

Vertikální provzdušňovací zařízení (sondy) u stromů: tvoří zpravidla otvory o průměru min. 5 cm vyplněné propustným materiálem. tvoří zpravidla otvory o hloubce 50–100 cm vyplněné propustným materiálem. tvoří zpravidla otvory o hloubce 150–180 cm. průměr vrtu minimálně 150 mm.

Písčitá půda obsahuje (metodika dle Nováka): do 10 % jílnatých částic. nad 20 % jílnatých částic. nulový podíl jílnatých částic.

Řez starých stromů ovlivňuje: zvláštnosti taxonu. kultivar stromu. stáří.

Jehličnany a stálezelené dřeviny vysazujeme: s balem. kontejnerované. bez balu.

V trvalkovém záhoně odstraňujeme odkvetlá květenství z důvodu: možného zaplevelení agresivním taxonem. z důvodu žádoucího opakovaného květenství. z důvodu možného oslabení rostliny.

Pro zvýšení vodní kapacity: organické látky. s otevřenými póry a jejich zvýšenou kapacitou. polystyren.

Velikost zemního balu je dána: 7–10 x obvod kmene v 1 m. 7–10 x obvod kmene v 1,3 m. 7–10 x průměr kmene v 1.

Mezi snadno přesaditelné stromy (s ohledem na typ kořen. systému) patří: Robinia pseudoaccacia. Aesculus h. Corylus colurna.

Cílem použití zlepšujících materiálů při přípravě vegetační vrstvy: je zlepšení strukturálních a mechanických vlastností půdy. je vždy úprava chemických vlastností půdy. je zlepšení fyzikálních a chemických půd.

Při rozsáhlém napadení hnilobou (kmen stromu) je třeba přezkoumat: zda je i nadále zaručena stabilita a statická bezpečnost. zda je i nadále zaručena dlouhověkost stromu. zda je i nadále zaručena udržovací péče o základní plochu, kde je strom přítomen.

Typickým příkladem mezotonie je: Forsythia intermedia. Rosa canina. Corylus avellana.

U jednou kvetoucích popínavých růží tzv. ramblery: odstraňujeme přestárlé výhony. neuvažujeme s pěstováním, nejsou u nás. odstraňujeme přestárlé výhony v následujícím roce po odkvětu. provádíme uniformní řez cca 15cm nad místem očkování.

Růže pěstované v „kořenovém krčku“ je nutno vysazovat tak hluboko: aby místo očkování bylo zakryto asi 4 cm zeminy. aby místo očkování bylo asi 4 cm nad úrovní povrchu záhonu. jak je stanoveno v plánu udržovací péče.

Mezi opatření k zajištění stromu po přesázení patří: statické zajištění. snížení výparu. opravný řez.

Při pěstování rostlin v nádobách je nutno: chránit vždy kořenový prostor před. podle stanovištních podmínek a sortimentu chránit kořenový prostor před promrznutím. chránit vždy kořenový prostor před hlodavci.

Dřeviny prostokořenné vysazujeme v období: celoročně, pokud je zajištěna závlaha. pouze v letním období, vzhledem k typu. pouze v době vegetačního klidu a bez mrazu.

Podmínkou pro zmlazení keřů je jejich dobrá: regenerační schopnost. restituční schopnost. schopnost reiterace.

Čím se dají nahradit zeolity?. bentonit. škvára. rašelina.

Drenážní vrstva: vertikálním vedením vody zajišťuje funkčnost vegetační vrstvy. může také sloužit k zadržování a hromadění vody. je součástí prokořenitelné (asi ne).

Do přípravy stanoviště kromě jiného patří: příprava výsadbové jámy (asi ano). úprava půdního profilu. trhání pařezů. zlepšování půdy. opatření proti zamokření.

Projekt stavby musí obsahovat vyznačení: kořenové zóny stromu. všech inženýrských sítí. jiných překážek pod zemí, na povrchu a nad zemí.

Předpokladem kvalitní diagnózy jako podkladu pro pěstební opatření je: dostatečný průzkum. dostatečný průzkum chybného vývoje koruny. dostatečný průzkum případného napadení houbami.

Při popisu výpěstků okrasných rostlin u vícekmenných dřevin: se udává výška nasazení kmínku. je jako minimální výška výpěstku stanoveno 150 cm. musí být dřeviny na každé třídící jednotce opatřeny trvanlivou jmenovkou.

Prostředky k ošetřování ran (pěstebním opatřením u dřevin) musí svými vlastnostmi zaručit plnou účinnost: nejméně po dobu dokončovací péče. nejméně po dobu jednoho roku. nejméně po dobu rozvojové péče.

Drenážní vrstva jako hydraulicky působící vrstva: Plní požadavek průběžného horizontálního odvodu. Je konstruována z materiálů s vysokým koeficientem propustnosti. umožňuje zásobování živinami. Vertikálním vedením vody zajišťuje funkčnost vegetační vrstvy.

Řezná opatření u dřevin zanechávají nejmenší následky: provádějí-li se během vegetačního období. pokud teplota je vyšší než -5 °C. pokud teplota je nižší než -5 °C. provádějí-li se mimo vegetační období.

Řez zmlazovací u živých plotů: je prováděný mimo vegetační. je prováděný ve vegetačním období. je prováděný zpravidla mimo vegetační období.

Co podle normy musí být na jmenovce: jakostní třída. země původu. pěst. tvar.

Přidáním hrubší zrnitostní frakce se mění: propustnost půdy. pH půdy. mechanické vlastnosti.

Kdy se řeže Budleja Davidi (komule Davidova): Každoroční letní řez. jarní řez dvouletého dřeva. letní zakrácení terminálu.

Orientační velikost balu při přesazování vzrostlého stromu se stanoví jako: 7–10 násobek průměru kmene v 1,3 m. 7–10 násobek obvodu kmene v 1 m. minimálně osminásobek průměru kmene ve výšce 1 m.

Prostokořenné stromy musí být vysázeny: co nejdříve od své expedice z okrasné školky. vždy na jaře (s ohledem na zásobení vodou). zpravidla na jaře (s ohledem na stav živin v půdě).

Řez u záhonových růží provádíme (multiflora, polyanta apod.): každoročně. dle potřeby. v jarních měsících.

U záhonových růží je nutné: provést podzimní udržovací řez. odstraňovat odkvetlé či odumřelé části. provést min. 1x za 3 roky řez zmlazovací.

Jamky a rýhy pro výsadbu dřevin je nutné vyhloubit: v šířce odpovídající 1,5 násobnému průměru kořenového systému nebo kořenového balu. v šířce odpovídající 2,5 násobnému průměru. v hloubce odpovídající 1,5 násobnému kořenovému balu –.

Kořenová zóna u Populus nigra: 5 m za okap.linii. 1,5 m za okap.linií.

Při zvyšování statické stability dřevin používáme: neinvazivní typy jištění. opory. invazivní typy jištění.

Zajištění přesázené dřeviny zahrnuje: statické zajištění. snížení výparu. dostatečnou zálivku.

Hloubka výsadby trvalek: je o 5 cm výše než na předchozím stanovišti. se musí přizpůsobit druhu rostlin. je o 5 cm níže než na předchozím stanovišti.

Mezi typy řezu u tvarovaných živých plotů: výchovný řez. patří zmlazovací řez. pozitivní probírka.

Při výsadbě je třeba kořeny prostokořenných rostlin: odstranit a umožnit takto regeneraci. rozprostřít do jejich přirozené polohy. vždy zakrátit na 30 % původní délky.

Závlahová mísa: se vytváří z mulče. má být vytvarována tak, aby voda stékala od rostliny. má být vytvarována tak, aby voda stékala k rostlině.

Pro zvolení technologie udržovacího řezu keřů pro podporu kvetení: je nutno znát místo tvorby květních orgánů. je nutno znát dobu tvorby květních orgánů. je rozhodující zásoba živin v půdě.

Záruční doba na výsadbové práce se sjednává v rámci smluvního vztahu: mezi poskytovatelem dotace a zadavatelem výsadby. mezi zadavatelem výsadby a realizátorem. mezi zadavatelem výsadby a projektantem.

Při ověření schopnosti k přesazení (přesaditelnosti) dřeviny by se mělo mít obzvláště na zřeteli: druh a odrůda. stáří dřeviny. zdravotní stav a vitalita stromu.

Při mulčování trvalkových záhonů by k docílení pozitivní funkce mulče měla být vrstva mulče: cca 7 cm. 2–3 cm. více jak 15 cm.

Při zmlazovacím řezu keřů využíváme: regenerační schopnosti. restituční schopnosti keře. reinterační (reiterační) schopnosti.

U záhonových růží je nutné: provést podzimní udržovací řez. odstraňovat odkvetlé či odumřelé. provádět podzimní hnojení minerálním dusíkatým hnojivem.

Uskladnění rostlin na staveništi: není podle oborových norem přípustné. je za stanovených podmínek přípustné. je přípustné pouze u kontejnerovaných výpěstků dřevin.

Při přípravě stromů k přesázení: zapěstujeme fyziol. aktivní kořenový systém v zemním balu. snížíme počet větví – zmenšíme asimilační plochu. použijeme dávku 1000 g plného hnojiva/1 cm průměru kmínku –.

Skupinový pěstební cíl pro „stabilizační“ opatření zahrnuje: zastavení či zpomalení procesu chátrání jedince. snížení rizika vývratu. snížení rizika zlomu.

Mezi pěstební opatření stabilizační patří: řez regenerační. řez sesazovací. řez výchovný.

Školkařský výpěstek je: rostlina rozmnožená za účelem dalšího pěstování na trvalém. každá rozmnožená rostlina. označení používané pouze u rostlin, které mají původ ve volné přírodě.

Je-li vhodné provést mulčování, musí se materiál a síla vrstvy mulče: přizpůsobit ročnímu období, kdy mulčování. přizpůsobit množství použité vody při založení vegetačního prvku. přizpůsobit stanovišti a typu výsadby.

Antitranspiranty: jsou preparáty, které je možno použít při tvarovacím řezu plotů (snížení stresu). jsou preparáty sloužící ke snížení pocení zahradníků... jsou preparáty, které je možno použít při přesazování dřevin.

Při zakládání výsadby se trvalky zakracují: jen tehdy jestliže vyrašily tak mohutně, že by to ohrozilo ujmutí. jen tehdy jestliže vyrašily tak mohutné, že by to ohrozilo kompoziční záměr. jen tehdy jestliže vyrašily také z preventivních pupenů.

Vyberte správné tvrzení (označení výpěstku pro: Vk, 2xp, 220, ok 12-14 cm, zb): tento výpěstek má obvod kmene v 1,3 m 12-14 cm. tento výpěstek má obvod kmene v 1 m 12-14 cm. tento výpěstek má průměr kmene v 1,3 m 12-14 cm.

Projekt pěstebních opatření: rozděluje trávníky dle intenzity udržovací péče. vyhodnocuje primárně dendrologický potenciál objektu zeleně. navrhuje a specifikuje konkrétní zásahy pro konkrétní stromy.

Mezi pěstební opatření STABILIZAČNÍ (dle metodiky BULÍŘ): řez výchovný. úprava podchozí výšky. vázání předepjaté.

Mezi pěstební opatření UDRŽOVACÍ (dle metodiky BULÍŘ): řez výchovný. kácení. řez zdravotní.

Do technologie péče o letničkové záhony běžně patří: hnojení chlévským hnojem. patří okopávka a odplevelení. zálivka.

Do technologie přípravy založení letničkových záhonů většinou patří: ošetření stanoviště herbicidem. hnojení živným roztokem. hnojení minerálním hnojivem.

Rostliny je nutno přepravovat tak, aby se zabránilo jejich poškození: zaschnutím. mrazem. nadměrným použitím antitranspirátorů.

Projekt pěstebních opatření zpravidla obsahuje: seznam (bilanci) dřevin, u kterých jsou pěstební opatření navržena. výkresovou část. vlastnické vztahy k pozemkovým parcelám.

Mezi způsoby hubení plevele patří: mechanické. fyzikální a chemické. biologické.

Závlahová dávka pro založený trávník byla vypočtena na 25 mm/m²: z této hodnoty lze spočítat spotřebu vody na 1 ha. z této hodnoty lze vyjít při návrhu zavlažovacího systému. spotřeba vody na 1 m² je 25 l. z této hodnoty nelze spočítat spotřebu vody na 1 ha. spotřeba vody na 1 ha je 25 m³.

Účelem pískování je (z hlediska údržby trávníku): zlepšení fyzikálních charakteristik povrchové části vegetační vrstvy ve prospěch trav. jedná se především o zvýšení obsahu půdního vzduchu a drenážní vlastnosti. odstranění odumřelé travní hmoty a zabránění tzv. plstnatění.

Základní plocha pasportu zeleně je: základní evidenční jednotkou, která tvoří logicky omezenou část. homogenní a má jednotný režim ochrany a návštěvnosti. logickou jednotkou systému zeleně, respektuje potřeby údržby – pro každou plochu je stanovena pouze jedna intenzitní třída údržby.

Do přípravy stanoviště kromě jiného patří: příprava výsadbové jámy (asi). úprava půdního profilu. trhání pařezu. zlepšování půdy. opatření proti zamokření.

Datová část v pasportu zeleně obsahuje: Všechny potřebné kvalitativní údaje. všechny potřebné kvalitativní a kvantitativní údaje o vegetačních a technických prvcích a atributy prostorových jednotek (pozemkových parcel, vymezených základní ploch atd.). Všechny potřebné kvantitativní údaje.

Standardní součásti závlahového systému (např. pro trávník parterový) jsou: trubní vedení, ventily. filtrační zařízení, vypouštěcí ventily. postřikovače, zpětné klapky.

Zařízení staveniště jsou objekty a zařízení, které v době realizace stavby slouží: provozním účelům účastníků výstavby. státnímu stavebnímu dozoru. sociálním a výrobním účelům účastníků.

Mezi nástroje informační správy sídelní zeleně patří: generel zeleně. projekt údržby. projekt pěstebních opatření.

Předpokladem kvalitní diagnózy jako podkladu pro pěstební opatření je: dostatečný průzkum vitality. dostatečný průzkum chybného vývoje koruny. dostatečný průzkum případného napadení houbami.

Pěstební opatření „celkové regenerace koruny“ u stromu: využívá přirozených regeneračních schopností jedince. znamená téměř vždy významné (dočasné) poškození jedince. musí být prováděná s důrazným ohledem na druhově typický habitus a na fyziologické potřeby.

Pasport zeleně obsahuje informace o: kvalitě veg. prvků. vlastnických vztazích k plochám zeleně. zastoupení tech. prvků na plochách zeleně.

Management sídelní zeleně je suma všech: potřebných činností k plánování zeleně. potřebných činností k zakládání zeleně. potřebných činností dodavatelských firem zajišťujících péči o zeleň.

Technologie založení VP je popis postupu při zakládání konkrétního veg. prvku: který závazně specifikuje pracovní operace. který závazně specifikuje druh a množství výpěstků, zlepšujících a pomocných materiálů. který je v souladu s územně plánovací dokumentací.

Zpevněné trávníky mají: vysokou propustnost pro vodu. nízkou propustnost pro vodu. velmi nízkou propustnost pro vodu.

Erifikace (správně Aerifikace) trávníku je pracovní operace: dokončovací a udržovací péče. pouze rozvojová péče. udržovací péče.

U záhonových růží provádíme řez: letní řez. řez bezpečnostní. řez tvarovací.

V trvalkovém záhoně odstraňujeme odkvetlá květenství z důvodu: možného zaplevelení agresivním taxonem. z důvodu žádoucího opakovaného květenství. z důvodu možného oslabení rostliny. snížení nákladů na obnovu záhonu.

Pro zhotovení drenážní vrstvy při pěstování rostlin v nádobách lze použít: hrubý štěrk. keramzit. oblázky o velikosti 10-20 mm v průměru.

Hlavní zásadou pro přípravu stromů k přesázení: je vypěstování fyziologicky aktivního kořenového v zemním balu. je vypěstování fyziologicky aktivní koruny. je zvýšení nasazení koruny...

Pro úspěšné pěstování růží je nezbytná: správná volba stanoviště. správná technologie založení a minimální udržovací péče. respektování specifik každé odrůdy.

Dřeviny s akrotonií mají: zpravidla kratší existenci větví než dřeviny s mezotonií. zpravidla delší existenci větví než dřeviny s mezotonií. mezotonie a akrotonie nemá vliv na stáří.

Pěstební opatření „celkové regenerace koruny“ u stromu: využívá přirozených regeneračních schopností jedince. znamená téměř vždy významné (dočasné) poškození jedince. musí být prováděná s důrazným ohledem na druhově typický habitus a na fyziologické potřeby.

Úplné zmlazování keřů: má být co nejhlubší. má být takové, že výška pařezu nemá přesáhnout 20 cm. má být takové, aby nebyla poškozena primární struktura keře.

Hlavový řez: jednou v intervalech 1-3 roky za vegetační období. dvakrát za rok. třikrát za život.

Udržovací řez letní u růží: sleduje dosažení opakovaného kvetení (remontantní odrůdy). zamezení oslabení keřů tvorbou semen. neprovádíme.

U jednou kvetoucích popínavých růží tzv. ramblery: odstraňujeme přestárlé výhony. neuvažujeme s pěstováním, nejsou u nás mrazuvzdorné. odstraňujeme přestárlé výhony v následujícím roce po odkvětu. provádíme uniformní řez cca 15cm nad místem očkování.

Pro tvarové živé ploty vylišujeme: Řez zmlazovací – provádění zpravidla ve vegetačním období. Řez zmlazovací – prováděný mimo vegetační období. Řez výchovný. Řez tvarovací – provádění zpravidla mimo vegetační období. Řez tvarovací.

Základní agrotechnický termín pro tvarovací řez živého plotu: po období prodlužovacího růstu dřeviny. období krátce po ukončení prodlužovacího růstu. září. srpen. období vegetačního klidu.

Ošetření řezných rán u dřevin: penetračné nátěry. překryvné nátěry. umělé pryskyřice.

Ošetření kořenů při přesazování, pokud jsou větší než 30 mm: hladké zarezanie poškodených koreňov. zatretie ochrannými látkami. obalenie do geotextílie.

Při přípravě stromů k přesázení: Zapěstujeme fyziologicky aktivní kořenový systém v zemním balu. Snížíme počet větví – zmenšíme asimilační plochu. Použijeme dávku 200g plného hnojiva /1cm v průměru kmínku.

K zajištění stromu při výsadbě ve ztížených podmínkách patří: zlepšení stanovištních podmínek odpovídající požadavkům taxonu. kotvení. ochrana proti mechanickému poškození kmene.

Kořenová zóna u Populus nigra cv. Italica je dána: plochou půdy pod korunou stromu. 7-10 násobkem průměru kmene. plochou půdy pod korunou stromu zvětšenou o 1,5 m.

U tzv. volné záhonové výsadby dřevin: dřeviny jsou vysazovány na cílovou vzdálenost. se předpokládá probírka. se předpokládá pročístka.

Pro kosení travnatých porostů podél komunikací (silniční příkopy, svahy násypů) se používá: cepové. lištové. vřetenové.

Pískování trávníku (top-dressing) je zásadní technologický zásah, který má následující význam: zlepšení fyzikálních charakteristik povrchové části vegetační vrstvy ve prospěch trav. jedná se především o zvýšení obsahu půdního vzduchu a drenážní vlastnosti vegetační vrstvy. odstranění odumřelé travní hmoty a zabránění tzv. plstnatění travního drnu.

Vřetenové sekačky jsou považovány za nejkvalitnější žací stroje, které trávu nesekají úderem (jako rotační sekačky), ale stříhají ji jako nůžky. parterový. květnatý. květ. Pro reprezentativní účely.

Cepové sekací ústrojí (mulčovač) pracuje na principu rotujícího hřídele, na kterém jsou pohyblivě zavěšeny ocelové nože (cepy). Pro tento typ ústrojí platí: luční trávník. parkový trávník. parterový trávník.

Při kosení parkového trávníku (i většiny ostatních typů trávníků) je zásadní dodržovat tzv. pravidlo jedné třetiny. než činí 1/3 celkové délky. než 2/3 celkové délky. 1/3 týdenního přírůstku. než činí 50 % celkové délky.

U nově založených intenzivních trávníků (parterové, hřištové) je po první seči klíčové podpořit odnožování a rychlé zapojení drnu. doporučená dávka hnojení 5gm2. doporučená dávka 20 g plného hnojiva (např. NPK). doporučená dávka 50 g dusíku v amoniakální formě.

Při prvním hnojení mladého trávníku po první seči je nutné zvolit dávku, která podpoří růst, ale nepoškodí citlivé rostlinky. stejnoměrné přihnojení dávkou NPK (dusík-fosfor-draslík) 5 g/m2. stejnoměrné přihnojení dávkou dusíku 0,5 g/m2. stejnoměrné přihnojení dávkou dusíku 50 g/m2.

V pasportizaci zeleně (evidenci ploch a prvků) je základní entitou: vegetační prvek. technický prvek. systém zeleně.

Při zpracování pasportu zeleně je nezbytné vycházet z oficiálních údajů, protože pasport slouží jako podklad pro správu majetku a plánování údržby. nemohu měnit čísla pozemkových parcel. čísla pozemkových parcel zjistím z katastrální mapy. mohu měnit čísla pozemkových parcel na základě domluvy s majitelem.

Při posuzování náležitostí a legislativního rámce pasportu zeleně je situace následující: pasport zeleně obsahuje metodiku práce. metodika práce dle zákona není součástí pasportu zeleně. náležitosti pasportu zeleně jsou dány vyhláškou 19/1991 sbírky.

Při práci s pasportem zeleně a mapovými podklady platí následující pravidla: hranice pozemkové parcely jsou vymezeny v katastrální mapě. hranice pozemkové parcely nejsou vymezeny v katastrální mapě. hranice pozemkové parcely mohu změnit, je-li nezbytně nutné k vypracování pasportu zeleně.

Pasport zeleně je komplexní databáze, která slouží správcům k efektivnímu plánování údržby a rozpočtování. Správné jsou v moderním pojetí všechny tři možnosti: kvalitě veg. prvků. vlastnických vztazích k plochám zeleně. zastoupení tech. prvků na plochách zeleně.

Při tvorbě pasportu zeleně je přípravná fáze (kancelářská část) naprosto zásadní pro efektivitu následného terénního šetření. shromáždění podkladů. terénní průzkum. návrh metody práce.

V kontextu pasportizace zeleně je správná odpověď odvozena od reálného měřítka a účelu průzkumu: zjištění aktuálního stavu vegetačních a technických prvků., terénní průzkum a pořizování pasportu jsou nejčastěji provedeny nad digitálními zvětšeninami katastrálních map místy s doplněním technické mapy v měřítku 1:500. zjištění aktuálního stavu vegetačních a technických prvků., terénní průzkum a pořizování pasportu jsou nejčastěji provedeny nad digitálními zvětšeninami katastrálních map místy s doplněním technické mapy v měřítku 1:50. zjištění aktuálního stavu vegetačních a technických prvků., terénní průzkum a pořizování pasportu jsou nejčastěji provedeny nad digitálními zvětšeninami katastrálních map místy s doplněním technické mapy v měřítku 1:5000.

V současné době je situace s typologií vegetačních prvků v pasportu následující: není normovaná. má oborovou normu. je určená ČSN.

V typologii pasportizace zeleně se vegetační prvky dělí podle toho, zda tvoří základní kostru plochy, nebo zda jsou do ní vloženy jako doplňující prvky. primární. sekundární. kombinovaný.

V typologii pasportu zeleně se solitérní strom klasifikuje následovně: sekundární. primární. složený.

V typologii zeleně a pasportizace se vegetační prvky dělí podle složitosti jejich struktury. stejné i různé rozlišené etáží. různé životní formy. stejné životní formy.

V systému pasportizace zeleně je důležité rozlišovat mezi právním vymezením (parcela) a funkčním celkem. Správná odpověď je: základní plocha. pozemková parcela. systém zeleně.

V systému pasportizace se rozlišuje mezi hranicí vlastnickou (katastrální) a hranicí funkční (údržbovou). základní plocha. parcela.

Pasport zeleně slouží jako komplexní inventura, ze které lze vyčíst všechny technické i biologické parametry spravovaného území. Správné jsou tyto body. zastoupení vegetačních a technických prvků (jejich rozloha a počet). výslednou bilanci technických a vegetačních prvků (jejich rozloha a počet). název základních ploch (katastrálního území).

V systému pasportizace zeleně je definice základní plochy klíčová pro praktické fungování správy majetku. Správné jsou tyto aspekty: logickou jednotkou systému zeleně, respektuje potřeby údržby – pro každou základní plochu je stanovena pouze jedna intenzitní třída údržby. základní evidenční jednotkou, která tvoří logicky omezenou část. homogenní a má jednotný režim ochrany a návštěvnosti.

V kontextu pasportizace a správy zeleně platí o základní ploše tato fakta: je termín používaný v technicko-provozních podkladech pro správu zeleně. je základní skladebný prvek systému zeleně. je termín používaný v územních studiích.

V systému správy zeleně je intenzitní třída údržby (ITÚ) klíčovým nástrojem pro plánování rozpočtu a kvality prostoru. Správná definice je: souborem pracovních opatření a četností jejich opakování. souborem pěstebního opatření. koeficientem zátěže dané lokality.

Prevody jednotiek. 100m2 = 1á. 100 000m2 = 1ha. 1q = 10 000g.

Vyberte správne tvrdenie. 1 dcl = 0,1 l. 1 hl = 0,1 m3. 1 mm2 = 0,000 001 m2.

Vyberte správne tvrdenie. 1mm zrážok = 1dm3 zrážok. Kg je základní jednotkou SI. Ha je vedlejší jednotka SI pro plošný obsah.