test zkouška

Co je to preambule: Listina základních práv a svobod. začátek ústavy ČR. suspenzivní veto. rigidní ústava.

Co z uvedeného NEPLATÍ o Poslanecké sněmovně: je horní komorou Parlamentu ČR. má 200 členů. její členové jsou voleni na 4 roky. jejím členem může být jen občan České republiky.

Co z uvedeného neplatí o prezidentovi ČR: je vrchním velitelem ozbrojených sil. je hlavou státu. jeho volební období je na 4 roky. může být zvolen pouze dvakrát za sebou.

Co z uvedeného platí o Senátu: členové jsou voleni na 4 roky. členové musí dosáhnout minimálně 21 let věku. má 81 členů. není pojistkou zákonnosti.

Do soukromého práva nepatří: rodinné právo. trestní právo. obchodní právo. dědické právo.

Každý občan: může činit jen, co je zákonem dovoleno. může činit, co není zákonem zakázáno. může být nucen činit, co zákon neukládá. na smluvním základě může činit vše.

Která práva nepřísluší příslušníkům národnostních menšin: právo na sdružování příslušníků národnostní menšiny. právo na užívání jména a příjmení v jazyce národnostní menšiny. právo obsadit libovolné území a nárokovat si je vůči státu. právo na rozvoj kultury příslušníků národnostních menšin.

Které z uvedených funkcí nejsou součástí vlády ČR: předseda. prezident. ministři. místopředsedové.

Legisvakanční lhůtou se rozumí: doba mezi počátkem platnosti a počátkem účinnosti předpisu. doba od schválení předpisu do počátku jeho platnosti. doba mezi předložením návrhu předpisu do okamžiku jeho schválení. doba od počátku účinnosti předpisu do doby jeho zániku.

Listina základních práv a svobod: politická práva zaručuje všem bez jakéhokoli rozdílu. je součástí ústavního pořádku, nemá však právní sílu ústavního zákona. dovoluje ukládání povinností pouze na základě zákona nebo nařízení vlády. zaručuje nezadatelnost, nezcizitelnost, nepromlčitelnost a nezrušitelnost základních práv a svobod.

Listina základních práv a svobod je: součástí Ústavy ČR. součástí ústavního pořádku. podzákonným právním předpisem. vyhláškou Ministerstva sociálních věcí.

Listina základních práv a svobod stanoví, že: povinnosti mohou být ukládány pouze na základě zákona nebo rozhodnutí Ústavního soudu a jen při zachování základních práv a svobod. meze základních lidských práv a svobod mohou být za podmínek stanovených Listinou základních lidských práv a svobod upraveny pouze zákonem. meze základních lidských práv a svobod nemohou být upraveny vůbec. zákonná omezení základních práv a svobod musí platit stejně pro všechny občany.

Mezi prameny vnitrostátního práva České republiky nepatří: normativní smlouvy. precedenty. normativní právní akty. Ústava ČR.

Mezi územní samosprávné celky a jejich orgány nepatří: obce. kraje. okresy. zastupitelstva.

Mezi základní lidská práva a svobody nepatří: právo vlastnit majetek. právo na nedotknutelnost obydlí. právo na zachování lidské důstojnosti, osobní cti, dobré pověsti a na ochranu jména. právo na pomoc v nouzi.

Mezi základní lidská práva a svobody patří: právo k výsledkům tvůrčí duševní činnosti. právo na příznivé životní prostředí. právo na svobodnou volbu povolání. svoboda pohybu a pobytu.

Mezi znaky státní správy nepatří: znak podzákonný. znak výkonný. znak nařizovací. znak samosprávný.

Na jak dlouho jsou prezidentem jmenováni soudci: bez časového omezení. na 5 let. na 10 let. na 20 let.

Nejvyšší právní sílu mají: zákony a zákonná opatření. vládní nařízení. ústavní zákony a ratifikované mezinárodní smlouvy. vyhlášky nižších státních orgánů a obcí.

Normativní právní akt: je zákon, nikoli však obecně závazná vyhláška zastupitelstva obce. může být zákonný nebo podzákonný, také prvotní nebo druhotný. je výsledkem činnosti zákonodárných, nikoli však výkonných orgánů státu. není pramenem českého právního řádu.

Od kterého věku je v ČR aktivní volební právo. 15. 18. 21. 40.

O národnosti občana může rozhodovat: občanskoprávní soud. každý občan sám. obecní úřad – matrika. příslušný správní orgán.

Platnost zákona: nastává dnem jeho podpisu prezidentem republiky. znamená, že se podle něj musí postupovat. znamená, že je zákon součástí platného právního řádu. je uvedena v posledním jeho paragrafu.

Podle Listiny základních práv a svobod právo na stávku nepřísluší: studentům, lidem s duševní poruchou, těhotným ženám. soudcům, státním zástupcům, příslušníkům ozbrojených sil a příslušníkům bezpečnostních sborů. lékařům, zdravotním sestrám a řidičům rychlé záchranné služby. ředitelům škol, učitelům a sociálním pedagogům.

Právní norma: je obecně závazné pravidlo chování, které nemusí mít určitou formu. nemůže být součástí právního předpisu. vždy obsahuje sankci za její porušení. je obecně závazné pravidlo chování, stanovené a vynutitelné státní mocí.

Působnost právní normy není: místní. osobní. časová. věková.

Soustavu soudů podle čl. 91 Ústavy ČR tvoří: Ústavní soud, Nejvyšší soud, vrchní, krajské a okresní soudy. Nejvyšší soud, Nejvyšší správní soud, vrchní, krajské a okresní soudy. Ústavní soud, Nejvyšší soud, krajské a okresní soudy. Nejvyšší soud, Nejvyšší trestní soud, vrchní, krajské a okresní soudy.

Společnou schůzi komor Parlamentu ČR svolává: předseda senátu. prezident republiky. předseda vlády. předseda poslanecké sněmovny.

Stanoví-li ratifikovaná mezinárodní smlouva něco jiného než zákon, použije se: zákon. ratifikovaná mezinárodní smlouva. nález Ústavního soudu. stanovisko Evropského soudního dvoru.

Státními symboly České republiky jsou: velký a malý státní znak, státní barvy, státní vlajka, vlajka prezidenta republiky, korunovační klenoty a státní hymna. velký a malý státní znak, státní barvy, státní vlajka, vlajka prezidenta republiky, státní pečeť a státní hymna. velký a malý státní znak, státní vlajka, vlajka prezidenta republiky a státní hymna. velký a malý státní znak, státní vlajka, vlajka a pečeť prezidenta republiky a státní hymna.

Státní moc: podle ústavy nemůže být vykonávána přímo lidem. může být uplatňována jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon nebo nařízení vlády. ústavní zákon může stanovit, kdy ji lid vykonává přímo. je vykonávána pouze prostřednictvím orgánů moci zákonodárné a výkonné.

Státní správu vykonávají: všechny obce. pouze obce s pověřeným obecním úřadem. obce, pokud tak rozhodne jejich zastupitelstvo. obce, které mají zřízenu obecní policii.

Účastníkům shromáždění není zakázáno: shromažďovat se v okruhu 100 metrů od budov zákonodárných sborů. mít u sebe zbraně. požádat o ochranu Policii ČR. mít u sebe předměty, kterými lze ublížit na zdraví.

Účinnost zákona: nastává dnem jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů. znamená, že se podle něj musí postupovat, tj. způsobuje účinky zákonem zamýšlené. je předpokladem jeho platnosti. nastává před platností zákona, aby všichni adresáti, jimž je určen, měli dostatek času se s ním seznámit.

Ústavní soud má sídlo v: Praze. Olomouci. Brně. Ostravě.

Ústředním správním úřadem není: Národní bezpečnostní úřad. Ministerstvo vnitra České republiky. Policie České republiky. Český statistický úřad.

Veřejná správa je uskutečňována jako projev: zákonodárné moci ve státě. výkonné moci ve státě. výkonné a soudní moci ve státě. soudní moci ve státě.

Xenofobie je: odpor, nedůvěra, nepřátelství vůči všemu cizímu. odpor, nedůvěra, nepřátelství vůči konkrétní skupině osob. odpor, nedůvěra, nepřátelství vůči duševně chorým osobám. odpor, nedůvěra, nepřátelství vůči seniorům.

Základním politickým právem občana ČR je. právo být zaměstnán. právo volit a být volen. právo nastoupit na rodičovskou dovolenou. svoboda projevovat svoje náboženství nebo víru.

Bezpečnostní sbor odpovídá za škodu na věci, kterou příslušník nenosí běžně do služby nebo kterou nepřevzal do zvláštní úschovy do výše: čistého měsíčního služebního příjmu policisty. 500 Kč. 10 000 Kč. 200 000 Kč.

Doba služby se rozvrhuje na jednotlivé směny předem zpravidla na období: 10 dnů. 1 měsíce. 2 měsíců. 3 měsíců.

Doba služby se rozvrhuje na jednotlivé směny předem zpravidla na období: 10 dnů. 14 dnů. jednoho měsíce. tří měsíců.

Důležitou osobní překážkou pro udělení služebního volna je: činnost dárce krve a dalších biologických materiálů. uvolnění příslušníka k výkonu funkce v odborovém orgánu. činnost vedoucích táborů pro děti a mládež. nepředvídané přerušení provozu nebo zpoždění hromadného dopravního prostředku.

Je-li příslušník zproštěn výkonu služby, má nárok na: 66% služebního příjmu odpovídajícího průměrnému služebnímu příjmu, to neplatí, byl-li vzat do vazby. 40 % tarifní složky služebního platu, to neplatí, byl-li vzat do vazby. 50% služebního příjmu odpovídajícího průměrnému služebnímu příjmu, to neplatí, byl-li vzat do vazby. 70% služebního příjmu odpovídajícího průměrnému služebnímu příjmu.

Je-li rozkaz vedoucího příslušníka ve zřejmém rozporu s právním předpisem, příslušník je povinen: jej na tuto skutečnost upozornit. oznámit to sdělovacím prostředkům. upozornit na tuto skutečnost ministra vnitra. neprodleně učinit oznámení Generální inspekci bezpečnostních sborů.

Kázeňské tresty jsou: písemná důtka, snížení základního tarifu až o 15% na dobu nejvýše 3 měsíců, odnětí služební hodnosti, pokuta, nebo zákaz činnosti. písemné napomenutí, snížení služebního příjmu až o 25% na dobu nejvýše 3 měsíců, odnětí služební medaile, odnětí služební hodnosti, pokuta, propadnutí věci, nebo zákaz činnosti. písemné napomenutí, snížení základního tarifu až o 25% na dobu nejvýše 12 měsíců, odnětí služební medaile. písemná pochvala, peněžitý nebo věcný dar, mimořádné povýšení či jmenování do vyšší hodnosti.

Kázeňskou odměnu lze příslušníkovi udělit: pouze za objasnění trestného činu. pouze za splnění zvlášť významného pracovního úkolu. pouze pokud nebyl nikdy kázeňsky trestán. za projevení osobní statečnosti nebo za splnění zvlášť významného služebního úkolu anebo za účelem ocenění příkladného plnění služebních povinností.

Kázeňskými odměnami jsou: písemná pochvala, prominutí nebo zahlazení kázeňského trestu. peněžitý nebo věcný dar, povýšení „in memoriam“, udělení plakety "Za zásluhy". písemná pochvala, peněžitý nebo věcný dar, udělení služební medaile. finanční dar, mimořádné povýšení do důstojnické hodnosti.

Kázeňským přestupkem je: každé úmyslné nebo nedbalostní jednání. pouze zvlášť závažný trestný čin. nezaviněné jednání mající znaky přestupku. zaviněné jednání, které porušuje služební povinnost, ale nejde o trestný čin nebo o jednání, které má znaky přestupku.

Kázeňským přestupkem je: zaviněné jednání, které porušuje služební povinnost, ale nejde o trestný čin nebo o jednání, které má znaky přestupku. nezaviněné jednání, které porušuje zákon, jehož stupeň společenské škodlivosti je vyšší než nepatrný. každý přestupek spáchaný z nedbalosti. každé protiprávní jednání spáchané při výkonu služby.

Kázeňským přestupkem je: zaviněné jednání, které porušuje morální zásady a etiku a je za přestupek výslovně označeno v trestním zákoníku. nezaviněné jednání, jehož stupeň nebezpečnosti pro společnost je vyšší než nepatrný. zaviněné jednání, které porušuje služební povinnost, ale nejde o trestný čin nebo o jednání, které má znaky přestupku. zaviněný čin, jehož stupeň nebezpečnosti pro společnost je vyšší než nepatrný.

Ke služební hodnosti komisař náleží hodnostní označení: strážmistr. praporčík. poručík nebo nadporučík. podplukovník nebo plukovník.

Ke služební hodnosti vrchní asistent náleží hodnostní označení: rotný- ZABIJÁK CO VYTVOŘIL TEHLE TEST. podpraporčík. poručík. plukovník.

Mezi důležité osobní překážky ve službě pro poskytnutí služebního volna nepatří: doprovod jakéhokoli příbuzného staršího 50 let k lékaři. obstarání pohřbu člena rodiny a účast na něm. doprovod manželky (družky) do zdravotnického zařízení a zpět v souvislosti s porodem dítěte. vlastní svatba, svatba dětí nebo rodičů.

Mezi důležité osobní překážky ve službě pro poskytnutí služebního volna nepatří: vyšetření nebo ošetření příslušníka ve zdravotnickém zařízení. doprovod manželky (družky) do zdravotnického zařízení a zpět v souvislosti s porodem dítěte. doprovod člena rodiny do zdravotnického zařízení k vyšetření nebo ošetření, jestliže to nezbytně vyžaduje jeho věk nebo zdravotní stav. doprovod člena rodiny k lékaři, když to jeho věk nebo zdravotní stav nutně nevyžaduje.

Mezi důležité osobní překážky ve službě pro poskytnutí služebního volna patří: ošetřování nemocného dítěte mladšího 10 let. ošetřování nemocného dítěte mladšího 15 let. ošetřování nemocného dítěte mladšího 18 let. ošetřování nemocného dítěte mladšího 19 let.

Mezi kázeňské odměny nepatří: písemná pochvala. peněžitý nebo věcný dar. udělení služební medaile. děkovný dopis policejního prezidenta.

Mezi kázeňské tresty nepatří: písemné napomenutí. neudělení dovolené. snížení základního tarifu až o 25 % na dobu nejvýše 3 měsíců. odnětí služební medaile.

Mezi kázeňské tresty patří: snížení základního tarifu až o 25% na dobu nejvýše tří měsíců. snížení služebního příjmu až o 20% na dobu nejvýše tří měsíců. snížení osobního ohodnocení až o 25% na dobu nejvýše tří měsíců. snížení služebního příjmu až o 15 % na dobu nejvýše tří měsíce.

Mezi překážky z důvodu obecného zájmu pro poskytnutí služebního volna nepatří: výkon zájmové činnosti. výkon povinnosti svědka, znalce nebo tlumočníka předvolaného k jednání soudu nebo správního úřadu. dárcovství krve nebo dalších biologických materiálů. účast ve státní sportovní reprezentaci.

Mezi překážky z důvodu obecného zájmu pro poskytnutí služebního volna patří: účast na svatbě svých rodinných příslušníků v pokolení přímém. uvolnění příslušníka k výkonu funkce v odborovém orgánu, pokud takový výkon nelze uskutečnit mimo dobu služby. stěhování rodičů příslušníka. nepředvídané přerušení provozu nebo zpoždění hromadných dopravních prostředků.

Mezi základní povinnosti každého příslušníka v oblasti BOZP patří: účastnit se školení zajišťovaných bezpečnostním sborem k bezpečnosti a ochraně zdraví při výkonu služby a podrobovat se ověřování získaných znalostí. vyšetřit příčiny a okolnosti vzniku služebního úrazu a vést dokumentaci o služebních úrazech. vést dokumentaci o služebních úrazech a v době mimo službu nepožívat alkoholické nápoje. měsíčně kontrolovat funkčnost hasicích přístrojů na svém pracovišti.

Mezi základní povinnosti vedoucího příslušníka patří zejména: zabezpečovat, aby příslušníci byli pro výkon služby náležitě vyškoleni a vycvičeni. zabezpečovat vedení knihy služebních úrazů a zasílat záznamy o všech úrazech příslušníka zdravotní pojišťovně. zabezpečit, aby pracoviště bylo prostorově uspořádáno a vybaveno tak, že bude vyhovovat hygienickým a estetickým limitům. zabezpečit materiální podmínky pro výkon služby i mimo ni.

Náborový příspěvek lze přiznat v rozsahu: do 10 000 Kč. 5 000 Kč – 30 000 Kč. 30 000 Kč – 150 000 Kč. 200 000 Kč.

Na ozdravný pobyt má nárok příslušník: jehož služební poměr trval alespoň 15 let. který je ve služebním poměru na dobu určitou. který dle závěru služebního hodnocení dosahuje alespoň velmi dobrých výsledků D) který nebyl v posledních 8 letech kázeňsky trestán.

Na ozdravný pobyt má nárok příslušník, jehož: služební poměr trval alespoň 5 let. služební poměr trval alespoň 10 let. služební poměr trval alespoň 15 let. služební poměr je na dobu neurčitou.

Nárok na ozdravný pobyt k upevnění tělesného a duševního zdraví v trvání B4 dnů nepřetržitě v kalendářním roce má: příslušník, jehož služební poměr trval alespoň 10 let. příslušník, jeho služební poměr trval alespoň 15 let. příslušník, jehož služební poměr trval alespoň 20 let. každý příslušník, který nebyl kázeňsky trestán.

Nástup dovolené určuje služební funkcionář s přihlédnutím: k důležitým zájmům služby a k oprávněným požadavkům příslušníka. k zájmům bezpečnostního sboru, k oprávněným požadavkům příslušníka přitom nepřihlíží. pracovním výsledkům policisty a jeho oblíbenosti na pracovišti. k délce trvání služebního poměru policisty.

Obecně platí, že příslušník má v každém týdnu nárok na nepřetržitý odpočinek v trvání nejméně: 5 hodin. 8 hodin. 36 hodin. 96 hodin.

Obecně platí, že příslušník má v každém týdnu nárok na nepřetržitý odpočinek v trvání nejméně: 72 hodin. 36 hodin. 12 hodin. 6 hodin.

Odpovídá bezpečnostní sbor příslušníkovi za škodu na věci, kterou použil při plnění služebních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním bez jeho souhlasu?: ano. ne. pouze částečně. pouze v případě, že se jedná o věc, která není výnosem z trestné činnosti.

Odpovídá bezpečnostní sbor příslušníkovi za škodu na věci, kterou použil při plnění služebních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním bez jeho souhlasu?: ano, pokud je výše škody do 50 000 Kč. záleží na rozhodnutí služebního funkcionáře. ne. ano, pokud se jedná o věc nemovitou.

Odpovídá příslušník v plné výši za ztrátu předmětů, které mu svěřil bezpečnostní sbor a on jejich převzetí písemně potvrdil?: ne. ano, této odpovědnosti se nikdy nemůže zprostit. ano, zprostí se však odpovědnosti zcela, popřípadě zčásti, jestliže prokáže, že ztráta svěřených předmětů vznikla zcela nebo zčásti bez jeho zavinění. záleží na rozhodnutí služebního funkcionáře, popř. jeho nadřízeného.

Osobnostní způsobilost příslušníka pro výkon služby posuzuje: jakýkoli zdravotnický pracovník. psycholog psychologického pracoviště bezpečnostního sboru. psychiatr vybraný příslušníkem nebo určený služebním funkcionářem. přímý nadřízený nebo policejní prezident.

Přestávka ve službě na jídlo a odpočinek se do doby služby: nezapočítává. vždy započítává. započítává pouze ve dnech pracovního klidu. započítává, rozhodne-li tak služební funkcionář nebo ministr vnitra.

Při prvním přijetí do služebního poměru se příslušník zařadí do služebního poměru: na dobu neurčitou. na dobu určitou v trvání 3 měsíců. na dobu určitou v trvání 3 let. na dobu určitou v trvání 10 let.

Při prvním přijetí do služebního poměru se příslušník zařadí na dobu určitou v trvání: 6 měsíců. 1 roku. 3 let. 5 let.

Při prvním přijetí do služebního poměru se příslušník zařadí na dobu určitou v trvání: 5 let. 3 let. 1 roku. 3 měsíců.

Příslušnice a příslušník, kteří pečují o dítě mladší než 1 rok, nebo osamělá příslušnice a osamělý příslušník, kteří pečují o dítě mladší než D roky, mohou být ustanoveni na jiné služební místo v jiném místě služebního působiště, převeleni nebo vysláni na služební cestu: kdykoli. nikdy. jen po jejich předchozím souhlasu. pouze na pokyn ministra vnitra nebo předsedy vlády.

Příslušník bezpečnostního sboru je ve služebním poměru k: bezpečnostnímu sboru. České republice. příslušnému ministerstvu. ministerstvu vnitra, a to výlučně.

Příslušník je povinen: udržovat svoji fyzickou zdatnost na nadprůměrné úrovni. chovat se a jednat i v době mimo službu tak, aby svým jednáním neohrozil dobrou pověst bezpečnostního sboru. pravidelně, nejméně 2x týdně cvičit. být členem zájmové organizace občanů v místě bydliště.

Příslušník je povinen: prohlubovat svoji odbornost a udržovat svoji fyzickou zdatnost potřebnou pro zastávané služební místo a podrobovat se jejímu ověřování služebním funkcionářem. udržovat svoji fyzickou zdatnost na nadprůměrné úrovni. prohlubovat svoji odbornost potřebnou pro zastávané služební místo, nemusí se však podrobovat jejímu ověřování služebním funkcionářem. jednorázově při nástupu do služebního poměru prokazovat svou fyzickou a psychickou způsobilost pro jakékoli služební místo.

Příslušník je povinen: udržovat svoji fyzickou zdatnost na nadprůměrné úrovni. hodnotit výkon služby ostatních příslušníků. dodržovat pravidla služební zdvořilosti pouze vůči ženám nebo národnostním menšinám. chovat se a jednat i v době mimo službu tak, aby svým jednáním neohrozil dobrou pověst bezpečnostního sboru.

Příslušník je povinen: chovat se a jednat i v době mimo službu tak, aby svým jednáním neohrozil své postavení. chovat se a jednat i v době mimo službu tak, aby svým jednáním neohrozil dobrou pověst bezpečnostního sboru. chovat se a jednat i v době mimo službu taktně a ohleduplně. chovat se a jednat pouze v době mimo službu tak, aby neohrozil bezpečnostní situaci v České republice.

Příslušník je povinen vykonávat službu tak, aby nedocházelo ke škodám: na zdraví, na majetku bezpečnostního sboru a k bezdůvodnému obohacení. Hrozí-li škoda, je povinen na ni upozornit vedoucího příslušníka. na zdraví a na jeho majetku. Hrozí-li škoda, je oprávněn na ni upozornit vedoucího příslušníka. na zdraví a na majetku celé společnosti s výjimkou svého, na hrozící škodu není oprávněn upozorňovat. na majetku bezpečnostního sboru a k bezdůvodnému obohacení. Hrozí-li škoda, může na ni upozornit.

Příslušník je povinen vykonávat službu tak, aby nedocházelo ke škodám: pouze na jeho osobním majetku. na zdraví, na majetku bezpečnostního sboru a k bezdůvodnému obohacení, hrozí-li škoda, je povinen na ni upozornit vedoucího příslušníka. na majetku ve vlastnictví státu, hrozí-li škoda velkého rozsahu, je povinen upozornit na to hejtmana nebo starostu. na zdraví, na majetku bezpečnostního sboru a k bezdůvodnému obohacení, hrozí-li škoda, má zakázáno na ni upozornit vedoucího příslušníka.

Příslušník, který nevykonal služební zkoušku úspěšně, má nárok na její opakování. Služební zkoušku lze opakovat: pouze jednou. nanejvýše dvakrát. nanejvýše třikrát. počet pokusů není omezen.

Příslušník, který utrpěl služební úraz nebo u něhož byla zjištěna nemoc z povolání, má nárok: na náhradu za ztrátu na služebním příjmu, náhradu za bolest a ztížení společenského uplatnění, náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s léčením, jednorázové odškodnění, náhradu věcné škody. pouze na náhradu za ztrátu na služebním příjmu a náhradu věcné škody. na týden dovolené navíc. pouze na náhradu za ztrátu na služebním příjmu a náhradu za bolest a ztížené společenské uplatnění.

Příslušník má nárok na přestávku ve službě na jídlo a odpočinek nejdéle po každých: 3 hodinách nepřetržitého výkonu služby. 4 hodinách výkonu služby, nezáleží, zda byl výkon služby přerušen. 5 hodinách nepřetržitého výkonu služby. 6 hodinách nerovnoměrně rozvržené směny.

Příslušník má omezena tato práva: členství v náboženských institucích. právo svobodné volby povolání. právo pokojně se sdružovat. právo na podnikání, právo na stávku.

Příslušník má v kalendářním roce nárok na: 3 týdny dovolené. 4 týdny dovolené. 5 týdnů dovolené. 6 týdnů dovolené.

Příslušník musí být zproštěn výkonu služby na dobu, po kterou je důvodně podezřelý ze spáchání trestného činu, kázeňského přestupku nebo jednání, které má znaky přestupku, jestliže: by jeho ponechání ve výkonu služby ohrožovalo důležitý zájem služby nebo průběh prošetřování jeho jednání. by jeho ponechání ve výkonu služby neohrožovalo důležitý zájem služby. mu za uvedené jednání hrozí sankce propadnutí majetku. se jedná o skutek spáchaný z hrubé nedbalosti.

Příslušník nesmí: být členem politické strany nebo politického hnutí ani vykonávat činnost v jejich prospěch. být členem politického hnutí, činnost v jeho prospěch však vykonávat může. být členem politické strany s extremistickým volebním programem, členem jiných politických stran být může. být členem Českého rybářského svazu.

Příslušník nesmí splnit rozkaz, jehož splněním by: mohl spáchat přestupek. zřejmě spáchal trestný čin. porušil Etický kodex Policie České republiky. se vystavil nebezpečí.

Příslušník nesmí splnit rozkaz, jehož splněním by: se mohl dopustit kázeňského přestupku nebo porušení etického kodexu. mohl způsobit újmu druhé osobě. spáchal jiný správní delikt. zřejmě spáchal trestný čin.

Příslušník nesmí splnit rozkaz, jehož splněním by: mohl porušit etický kodex. spáchal kázeňský přestupek. zřejmě spáchal trestný čin. možná spáchal přestupek.

Příslušníkovi lze nařídit službu přesčas: jako jednu z forem kázeňského trestu. bez jakýchkoli omezení. v důležitém zájmu služby. pouze v době nouzového stavu.

Příslušníkovi lze nařídit služební pohotovost: v důležitém zájmu služby, jestliže je dán předpoklad výkonu služby přesčas. ve společenském zájmu, jestliže není dán předpoklad výkonu služby přesčas. pouze ve dnech pracovního volna a pracovního klidu. pouze se souhlasem příslušníka.

Příslušník Policie ČR odpovídá Polici ČR za škodu, kterou jí způsobí z nedbalosti zaviněným porušením povinností při výkonu služby: do výše měsíčního služebního příjmu. do výše trojnásobku průměrného měsíčního služebního příjmu. do výše čtyř a půlnásobku průměrného měsíčního služebního příjmu. bez omezení.

Řízení ve věcech služebního poměru se nevztahuje na: přijímací řízení a vyslání na služební cestu. rozhodování o uložení kázeňského trestu. řízení o propuštění. převelení.

Rodičovská dovolená: se poskytne pouze příslušníkovi, který není otcem dítěte. se poskytne na základě žádosti komukoli, nejpozději však 6 měsíců před narozením dítěte. se poskytne na základě žádosti příslušnici, která je matkou dítěte, po skončení mateřské dovolené a příslušníkovi, který je otcem dítěte, nejdříve dnem narození dítěte. se u bezpečnostních sborů neposkytuje.

Služba v noci je služba konaná v době: od 20 do 8 hodin. od 23 do 4 hodin. od 22 do 6 hodin. od soumraku do úsvitu.

Služební funkcionář může příslušníkovi změnit určený nástup dovolené nebo jej z dovolené odvolat: pokud příslušník dosahuje neuspokojivých pracovních výsledků. nikdy. v důležitém zájmu služby. pouze po předchozím písemném souhlasu příslušníka.

Služební hodnocení příslušníka ve služebním poměru na dobu neurčitou se provádí: jednou ročně. každé čtyři roky. podle potřeby, nejméně jednou za tři roky. na žádost příslušníka, nejdříve po uplynutí jednoho měsíce od posledního služebního hodnocení.

Služební pohotovost v důležitém zájmu služby: lze příslušníkovi nařídit, jestliže dal k takovému postupu souhlas. nelze příslušníkovi nařídit. nelze příslušníkovi nařídit, ani v důležitém zájmu služby. lze příslušníkovi nařídit, jestliže je dán předpoklad výkonu služby přesčas.

Služební poměr příslušníka skončí: zrušením ve zkušební době, uplynutím doby určité, propuštěním, úmrtím nebo prohlášením za mrtvého, dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž příslušník dovršil věku 65 let. prohlášením příslušníka za nezvěstného. dnem 24. prosince kalendářního roku, v němž příslušník dovršil věku 65 let. do dvou dnů, dojde-li k reorganizaci z důvodů na straně zaměstnavatele.

Služební poměr příslušníka skončí. pouze uplynutím doby určité. zrušením ve zkušební době, uplynutím doby určité, propuštěním, úmrtím nebo prohlášením za mrtvého, dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž příslušník dovršil věku 65 let. dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž příslušník dovršil 75 let. prohlášením příslušníka za nezvěstného.

Služební poměr vzniká dnem: který je stanoven v rozhodnutí o přijetí do služebního poměru. podpisu rozkazu o přijetí do služebního poměru. nástupu k výkonu služby po složení služebního slibu. následujícím po dni, ve kterém příslušník složil služební slib.

Služební volno při vlastní svatbě nebo při obstarání pohřbu člena rodiny, včetně účasti na nich, se poskytne: na dvě hodiny. na dva dny. na dva týdny. dle rozhodnutí služebního funkcionáře.

Smí bezpečnostní sbor postihovat příslušníka nebo jej znevýhodňovat proto, že se zákonným způsobem domáhá svých práv a nároků, které pro něj vyplývají ze služebního poměru?: ne. ano. ano, ale pouze příslušníka ve služebním poměru na dobu určitou. ano, pokud to povolí služební funkcionář nebo ministr vnitra.

U příslušníka je omluvenou překážkou ve službě například: návštěva rodiny po skončení služby. přijetí do rekreačního zařízení v době služebního volna. neschopnost ke službě, nařízení karantény nebo vyplácení otcovské nebo dlouhodobého ošetřovného. účast na tělesných zájmových aktivitách v době po výkonu služby.

V bezpečnostních sborech se uplatňuje zásada: spravedlivého zacházení s příslušníky podle jejich výkonnosti, pohlaví a sexuální orientace. rovného zacházení se všemi příslušníky. důsledného preferování žen a vedoucích příslušníků. zohledňování dosaženého stupně vzdělání před nástupem do služebního poměru.

Vedoucí příslušník je též povinen. hodnotit výkon služby podřízených příslušníků a vyvozovat důsledky z porušení služebních povinností. hodnotit výkon služby nadřízených příslušníků. analyzovat porušení služebních povinností a podle vlastní úvahy je vyhodnocovat na podstatné a méně závažné. analyzovat kvalitu výkonu služby podřízených i nadřízených příslušníků.

Ve služebním poměru je zakázána: úschova svršků a osobních předmětů, které příslušník obvykle nenosí do služby. přestávka na jídlo a odpočinek v době nouzového stavu. přímá a nepřímá diskriminace z důvodů pohlaví, sexuální orientace, jazyka, náboženského vyznání nebo víry, politického nebo jiného smýšlení, členství v odborových organizacích a jiných sdruženích, majetku, rodu, rasy, barvy pleti, národnosti, etnického nebo sociálního původu, věku, těhotenství a mateřství, manželského a rodinného stavu, povinností k rodině. služba přesčas, a to absolutně.

Za jednu z forem diskriminace ve služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů se považuje: vyslání příslušníka na studijní pobyt. snížení osobního příplatku. obtěžování a sexuální obtěžování. vydání rozkazu vedoucím příslušníkem.

Základní doba služby příslušníka činí: 35 hodin týdně. 37,5 hodiny týdně. 45 hodin týdně. 48,5 hodiny týdně.

Základní tarif, na který má příslušník nárok, se zvyšuje příslušníkovi, který vykonává službu ve dvousměnném, třísměnném nebo nepřetržitém režimu služby o: 5 procent. 10 procent. 15 - 25 procent. nejméně 25 procent.

Způsobilost příslušníka k výkonu služby se posuzuje v oblastech: dosaženého vzdělání, včetně doplňkového vzdělávání dospělých. zdravotní, osobnostní a fyzické. sociologické, fyziologické a mravnostní. není posuzována.

Fyzická osoba pobývající na území ČR má právo: na poskytnutí instruktáže a školení ke své činnosti při mimořádných událostech. na písemný pokyn od velitele zásahu, týkající se její činnosti při mimořádné události. na poskytnutí dopravního prostředku pro odjezd z místa mimořádné události. na poskytnutí bezplatné a pravidelné teplé stravy při své činnosti v rámci mimořádné události.

Integrovaný záchranný systém: je vymezen zákonem č. 239/2000 Sb., a je koordinovaným postupem jeho složek při přípravě na mimořádné události a při provádění záchranných a likvidačních prací. je vymezen zákonem č. 240/2000 Sb., a garantuje efektivní postupy jeho složek při přípravě na mimořádné události a při provádění záchranných a likvidačních prací. je vymezen zákonem č. 239/2000 Sb., a je samostatným subjektem, který se zabývá koordinovaným postupem jeho složek při přípravě na mimořádné události a při provádění záchranných a likvidačních prací. je vymezen zákonem č. 239/2000 Sb., a je dobrovolnickou součástí HZS pro přípravu na mimořádné události a při provádění záchranných a likvidačních prací.

Integrovaný záchranný systém na úrovni kraje organizuje: společná rada PČR, HZS a ZZS. hejtman. osoby pověřené vládou ČR. Ministerstvo vnitra ČR.

Integrovaný záchranný systém se použije: v případě napadení státu intervenčními armádami za účelem likvidace následků napadení a v případě ochrany života, zdraví a majetku fyzických a právnických osob. v přípravě vzniku mimořádné události a při potřebě provádět současně záchranné a likvidační práce dvěma anebo více složkami integrovaného záchranného systému. v případě provádění pátracích akcí po hledaných nebo uprchlých osobách za účelem koordinace postupu nasazených složek z různých institucí, které se na těchto akcích podílejí. výhradně pro likvidaci následků živelných pohrom ve spojení se záchranou lidských životů jako jednorázová nebo časově omezená akce vyhlášená k provedení konkrétních bezpečnostních opatření na určeném území s nasazením zpravidla většího počtu sil a prostředků policie.

Koordinaci jednotlivých subjektů a kontrolu opatření při přípravě na krizové situace na území kraje nebo obce s rozšířenou působností zajišťují: hejtman kraje nebo starosta obce. bezpečnostní rada kraje a bezpečnostní rada obce s rozšířenou působností. krajské velitelství Hasičského záchranného sboru ČR a krajský zdravotní rada. hejtman kraje a jednotky požární ochrany zařazené do plošného pokrytí kraje jednotkami požární ochrany.

Koordinaci záchranných a likvidačních prací na taktické úrovni provádí velitel zásahu, kterým je: příslušný služební funkcionář územního útvaru Policie ČR. velitel jednotky požární ochrany nebo příslušný funkcionář Hasičského záchranného sboru s právem přednostního velení, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak. starosta obce nebo primátor města. vedoucí operačního střediska zdravotní záchranné služby.

Krizová situace je: mimořádná událost, podle zákona o integrovaném záchranném systému, narušení kritické infrastruktury nebo jiné nebezpečí, při nichž je vyhlášen stav nebezpečí nebo stav ohrožení státu. mimořádná událost, při které dochází k ohrožení života a zdraví, ohrožení nebo porušení veřejného pořádku a bezpečnosti, hmotného a kulturního statku nebo životního prostředí. mimořádná událost, při které je vyhlášen jen stav nebezpečí, nikoli nouzový stav. mimořádná událost, při níž je vyhlášen stav nebezpečí nebo nouzový stav, nikoli však ohrožení státu.

Krizové stavy jsou. stav nebezpečí, nouzový stav, stav ohrožení státu a válečný stav. stav nebezpečí, stav nouze, stav ohrožení státu a válečný stav. stav nebezpečí, stav nouze, stav ohrožení státu, stav války. stav nebezpečí, nouzový stav, stav ohrožení státu, stav války.

Likvidační práce podle zákona č. 239/2000 Sb. jsou: činnosti k odstranění následků způsobených mimořádnou událostí. činnost, na které se musí podílet všechny základní složky IZS. činnost k zamezení škodlivého působení činnosti člověka. činnost, kterou je oprávněn vykonávat pouze HZS.

Mezi operační a informační střediska Integrovaného záchranného systému patří: operační střediska krajských ředitelství Policie ČR, operační střediska obvodních a městských ředitelství Policie ČR a operační střediska hasičského záchranného sboru kraje. krajská operační střediska zdravotní záchranné služby a zařízení civilní ochrany v organizaci správy kraje. operační střediska hasičského záchranného sboru kraje a operační a informační středisko Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR. operační střediska hasičského záchranného sboru kraje a operační a informační střediska krajských ředitelství Policie ČR.

Mezi oprávnění operačních a informačních středisek IZS nepatří: povolávat a nasazovat síly a prostředky HZS a jednotek požární ochrany, dalších složek IZS podle poplachového plánu nebo podle požadavků velitele zásahu. při společném zásahu IZS přímo řídit činnost operačních středisek PČR a záchranné zdravotnické služby. vyžadovat a organizovat pomoc, osobní a věcnou pomoc podle požadavků velitele zásahu. provádět při nebezpečí prodlení varování obyvatelstva na ohroženém území, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak.

Mezi ostatní složky IZS nepatří: vyčleněné síly a prostředky ozbrojených sil. záchranné sbory. havarijní, pohotovostní, odborné a jiné služby. jednotky požární ochrany zařazené do plošného pokrytí kraje jednotkami požární ochrany.

Mimořádná událost podle zákona č. 239/2000 Sb. je: použití zbraně, při kterém došlo k usmrcení člověka. škodlivé působení divoké zvěře na soukromém i státním majetku. také havárie, které ohrožují život, zdraví, majetek nebo životní prostředí. služební úraz s vážnými nebo trvalými následky.

Náhradu za věcnou nebo osobní pomoc podle zákona č. 239/2000 Sb. poskytuje: stát v zastoupení Ministerstva vnitra ČR. krajský úřad. obec s rozšířenou působností. právnická nebo fyzická osoba, v jejíž prospěch byla pomoc poskytnuta.

Nasazení sil a prostředků při zásahu složek IZS zajišťuje a koordinuje: operační středisko krajského ředitelství Policie ČR. hejtman kraje nebo bezpečnostní tajemník kraje, který si za tím účelem zřizuje krizový štáb jako pracovní orgán k řešení mimořádných událostí. operační středisko hasičského záchranného sboru kraje, které je operačním a informačním střediskem IZS. operační středisko zdravotní záchranné služby kraje.

Operační a informační střediska integrovaného záchranného systému jsou: stálými orgány, které zajišťují nepřetržitý komplex činností směřujících k zabezpečení plnění úkolů Policie ČR na vymezeném teritoriu. stálými orgány pro koordinaci složek integrovaného záchranného systému. dočasnými orgány pro koordinaci složek integrovaného záchranného systému. dočasnými orgány, které zajišťují nepřetržitý komplex činností směřujících k zabezpečení plnění úkolů Policie ČR na vymezeném teritoriu v případě mimořádných situací.

Orgány krizového řízení jsou: vláda ČR, ministerstva a jiné správní úřady, Česká národní banka, orgány kraje a další orgány s působností na území kraje, orgány obce s rozšířenou působností a orgány obce vláda ČR, ministerstva a jiné správní úřady, orgány kraje, orgány obcí. vláda ČR, ministerstva a jiné správní úřady, orgány kraje, orgány obcí. vláda ČR, orgány kraje a orgány obcí. vláda ČR, ministerstva, orgány kraje, orgány obcí.

Plánovanou pomocí na vyžádání se rozumí: předem písemně dohodnutý způsob poskytnutí pomoci ostatními složkami integrovaného záchranného systému. předem dohodnutý způsob, kterým se soukromá osoba zavazuje k bezplatné pomoci složkám integrovaného záchranného systému. způsob jakým jsou do záchranných a likvidačních prací zainteresovány vybrané právnické osoby. působ pomoci, kterou si plánuje krizový štáb podle situace.

Policista nebo útvar policie se podílejí na provádění záchranných a likvidačních prací: mají-li k tomu odpovídající technické vybavení. jsou-li k tomu vycvičeni a vybaveni. jsou-li k tomu určeni svým vedoucím. je-li to v zájmu některého státu EU.

Pracovní orgány krizového řízení pro řešení krizových situací jsou: bezpečnostní rady. krizové štáby. bezpečnostní štáby. krizové rady.

Právnická nebo podnikající fyzická osoba, u které došlo k havárii, je povinna: vyčkat na příjezd velitele zásahu. vyčkat na telefonické pokyny velitele zásahu, které vydá dřív, než přijede na místo havárie. provádět neprodleně záchranné a likvidační práce. provádět práce, které byly odsouhlaseny příslušným starostou obce s rozšířenou působností.

Předsedou bezpečnostní rady státu je: prezident ČR. předseda vlády ČR. ministr vnitra ČR. ministr obrany ČR.

Přestupky podle zákona č. 239/2000 Sb., o IZS projednává: obec s rozšířenou působností. krajský úřad. Hasičský záchranný sbor. Policie ČR.

Přípravu na mimořádné události a provádění záchranných a likvidačních prací zajišťují: Policie ČR. orgány kraje. starostové a hejtmani. ⦁ vláda ČR.

Starosta obce s rozšířenou působností: spolupracuje pouze z Hasičským záchranným sborem ČR. nemá povinnost předávat zprávy o průběhu záchranných a likvidačních prací, které koordinuje. je povinen si vyžádat souhlas hejtmana s použitím složek integrovaného záchranného systému. koordinuje záchranné a likvidační práce, pokud jej velitel zásahu o koordinaci požádá.

Ústřední orgány státu v bezpečnostním systému ČR jsou: prezident ČR, parlament ČR, vláda ČR a jednotlivá ministerstva. parlament ČR, vláda ČR, jednotlivá ministerstva a hejtmani krajů. prezident ČR, parlament ČR, vláda ČR, ministerstva a další ústřední orgány státní správy. parlament ČR, vláda ČR, ministerstva a další ústřední orgány státní správy.

Velitelem společného zásahu složek integrovaného záchranného systému je vždy policista v těchto typových činnostech: chřipka ptáků, letecká nehoda, špinavá bomb. reakce na chemický útok v metru, mimořádnosti v provozu železniční osobní dopravy, mimořádná událost s velkým počtem zraněných a obětí. záchrana pohřešovaných osob, demonstrování úmyslu sebevraždy, hrozba použití nástražného výbušného systému. nález předmětu s podezřením na přítomnost B-agens, mimořádná událost s podezřením na výskyt vysoce nakažlivé nemoci.

Velitel zásahu je při provádění záchranných a likvidačních prací oprávněn: vyzvat právnické osoby k poskytnutí pouze věcné pomoci. vyzvat právnické osoby nebo fyzické osoby k poskytnutí osobní nebo věcné pomoci. vyzvat všechny osoby v produktivním věku k osobní pomoci. vyzvat fyzické osoby k osobní pomoci, kromě osob v kategorii ZTP a osob starším 65 let.

Záchranné práce podle zákona č. 239/2000 Sb. jsou: činnost základních složek IZS na které spolupracuje alespoň jedna další složka IZS. činnost smluvního subjektu, který provádí tyto práce na základě žádosti velitele zásahu nebo krizového štábu. činnost k odvrácení nebo omezení bezprostředního působení rizik vzniklých mimořádnou událostí. činnost prováděná po dobu nejméně 48 hodin za pomoci speciálních technických prostředků.

Základními složkami integrovaného záchranného systému České republiky jsou: Hasičský záchranný sbor České republiky, jednotky požární ochrany zařazené do plošného pokrytí kraje jednotkami požární ochrany, poskytovatelé zdravotnické záchranné služby a Policie České republiky. Policie České republiky, zdravotnická záchranná služba, Hasičský záchranný sbor České republiky a Sbor dobrovolných hasičů Čech, Moravy a Slezska. Hasičský záchranný sbor České republiky, zdravotnická záchranná služba, Policie ČR a Armáda ČR. Hasičský záchranný sbor České republiky, zdravotnická záchranná služba, Policie ČR a ostatní ozbrojené bezpečnostní sbory.

Základní složky integrovaného záchranného systému zajišťují podle zákona č. 239/2000 Sb.: informační a technický servis pro ostatní složky integrovaného záchranného systému. nepřetržitou pohotovost pro příjem ohlášení vzniku mimořádné události. ubytování pro členy řídícího štábu v případě jeho svolání. dopravu fyzických osob vykonávajících osobní pomoc při mimořádné události.

Za poskytnutí věcné nebo osobní pomoci podle zákona č. 239/2000 Sb. náleží právnické nebo fyzické osobě: peněžní náhrada. peněžní náhrada nebo věcný dar. odměna formou jednorázové daňové úlevy. odměna formou poukazu na poskytnutí slev u smluvních partnerů.

Co není věcí důležitou pro trestní řízení: věc, která může sloužit pro důkazní účely. věc, která je nástrojem trestné činnosti. věc, která je výnosem z trestné činnosti. věc, která je náhradní hodnotou za důkaz.

Domovní prohlídku lze vykonat, je-li: důvodné podezření, že v živnostenské provozovně je osoba podezřelá ze spáchání trestného činu. důvodné podezření, že v bytě nebo jiné prostoře sloužící k bydlení nebo v prostorách k nim náležejících (obydlí) je věc nebo osoba důležitá pro trestní řízení. důvodné podezření, že v bytě nebo jiné prostoře sloužící k bydlení je nebezpečí ohrožující životy nebo zdraví občanů. důvodné podezření, že v bytě nebo jiné prostoře nesloužící k bydlení je hledaná osoba.

Do vazby lze vzít: osobou podezřelou. osobou obviněnou. zadrženého podezřelého. prověřovaného.

Druhy souběhů: jednočinný a speciální. jednočinný a vícečinný. vícečinný a jednorázový,. vícečinný a kvalifikovaný.

Druhy zadržení dle trestního řádu: zadržení kohokoliv policejním orgánem. zadržení obviněného policejním orgánem, zadržení osoby podezřelé policejním orgánem, omezení osobní svobody osoby, která byla přistižena při trestném činu nebo bezprostředně poté kýmkoliv. zadržení podezřelého kteroukoliv osobou. zadržení obviněného kteroukoliv osobou.

Důvodem zániku trestní odpovědnosti jsou okolnosti, které: nastávají před spácháním trestného činu. nastávají po spáchání trestného činu. nastávají po právní moci rozsudku. způsobují, že čin, který se svými rysy podobá trestnému činu, není nebezpečný pro společnost a není tedy ani trestným činem.

Jako forma pomoci se rozlišuje pomoc: individuální a kolektivní. fyzická a psychická. obecná a konkrétní. základní a kvalifikovaná.

Jednání, jímž příslušník Policie ČR naplnil všechny znaky přestupku, označujeme jako: kázeňský přestupek. jednání mající znaky přestupku. přestupek spáchaný příslušníkem ozbrojených sil. přestupek spáchaný policistou.

Jednání, které má znaky přestupku, jehož se dopustila osoba požívající výsad a imunit podle zákona nebo mezinárodního práva: nelze jako přestupek projednat. lze jako přestupek projednat po souhlasu osoby podezřelé z přestupku. nelze jako přestupek projednat, nestanoví-li trestní zákoník jinak. vždy lze jako přestupek projednat.

Jednání pachatele je: ovinný znak subjektivní stránky trestného činu. pohyb vynucený vnější silou. vnitřní stránka trestného činu zahrnující znaky týkající se psychiky pachatele. projev vůle pachatele ve vnějším světě.

Jednání v krajní nouzi: musí směřovat výlučně proti zájmům osoby, která vyvolala nebezpečí přímo hrozící zájmu chráněnému trestním zákonem. musí směřovat jen proti zájmům útočníka. nesmí směřovat ke způsobení značné škody na majetku. může směřovat proti zájmům kohokoliv.

Jedním z důvodů zániku trestní odpovědnosti je: nutná obrana. dobrovolné upuštění od trestného činu. zahlazení odsouzení. uplynutí promlčecí doby.

Jedním ze znaků skutkové podstaty trestného činu je hmotný předmět útoku, čímž se rozumí: objekt trestného činu. osoby a věci, na které pachatel trestným činem přímo útočí. subjekt trestného činu.

Jednou z podmínek zániku trestní odpovědnosti za přípravu a za pokus trestného činu je. tlak veřejného mínění. svědomí pachatele. účinná lítost. strach z trestu.

Je-li to třeba, může policejní orgán vyžádat: ⦁ znalecké vyjádření či odborný posudek. ⦁ znalecký či expertní posudek. ⦁ odborné vyjádření či znalecký posudek. ⦁ vyjádření znalce formou úředního záznamu.

Jestliže se obránce mohl vyhnout útoku (např. útěkem) a přesto útočníka v nutné obraně zranil, pak: ⦁ takové jednání obránce v žádném případě nesplňuje podmínky nutné obrany. ⦁ takové jednání obránce vždy vybočuje z podmínek nutné obrany, byla-li obrana nepřiměřená hrozící škodě. ⦁ takové jednání obránce splňuje podmínky nutné obrany jen tehdy, nemohl-li se domoci pomoci příslušné státní instituce. ⦁ to ještě nemusí nutně znamenat, že obránce vybočil z podmínek nutné obrany.

Ke zpětnosti (recidivě) dochází tehdy, jestliže: ⦁ pachatel spáchal nejméně tři trestné činy. ⦁ pachatel spáchal trestný čin, byl za něj stíhán a spáchal další trestný čin. ⦁ pachatel spáchal dva trestné činy úmyslně. ⦁ pachatel spáchal trestný čin, byl za něj pravomocně odsouzen a spáchal další trestný čin.

K jednočinnému souběhu trestných činů dochází, když pachatel: ⦁ spáchá jeden trestný čin. ⦁ spáchá více skutky nejméně dva trestné činy. ⦁ spáchá další trestný čin po pravomocném rozhodnutí. ⦁ spáchá několik trestných činů jedním skutkem.

K odpovědnosti fyzické osoby za přestupek se vyžaduje zavinění: ⦁ úmyslné. ⦁ z nedbalosti. ⦁ postačí zavinění z nedbalosti, nestanoví-li zákon výslovně, že je třeba úmyslného zavinění. ⦁ úmyslné, není-li zákonem stanoveno, že postačí zavinění z nedbalosti.

Konstrukce základních skutkových podstat trestného činu (SPTČ) z hlediska zavinění je vybudována na tom, že: ⦁ k odpovědnosti za trestný čin je třeba úmysl přímý, nestanoví-li zákon jinak. ⦁ k trestnosti činu postačí zavinění z nedbalosti, nestanoví-li zákon výslovně, že je třeba zavinění úmyslné. ⦁ k trestní odpovědnosti za trestný čin je třeba úmyslného zavinění, nestanoví-li trestní zákon výslovně, že postačí zavinění z nedbalosti. ⦁ k trestnosti činu zákon stanoví, že postačí pouze naplnění složky vědění.

K řízení o přestupku je podle zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich místně příslušný primárně správní orgán: nadřízený orgánu, který přestupek zjistil. podle místa bydliště podezřelé osoby. který naposledy vedl s dotyčnou osobou správní řízení. v jehož správním obvodu byl přestupek spáchán.

K výkonu domovní prohlídky: ⦁ není třeba přibrat osobu, která není na věci zúčastněna. ⦁ je třeba přibrat osobu starší 15 let. ⦁ není třeba přibrat žádnou osobu. ⦁ je třeba přibrat osobu, která není na věci zúčastněna.

Lhůta ke skončení prověřování je stanovena trestním řádem do dvou měsíců, pokud: ⦁ jde o věc patřící do příslušnosti samosoudce, v níž se nekoná zkrácené přípravné řízení. ⦁ jde o věc patřící v prvním stupni do příslušnosti samosoudce krajského soudu, na kterou zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí nejméně 15 let. ⦁ jde o jinou věc než zkrácené přípravné řízení patřící do příslušnosti okresního soudu, na kterou zákon stanoví trest odnětí svobody s dolní hranicí nejméně 10 let. ⦁ jde o taxativně v § 66 trestního řádu uvedenou věc spadající do příslušnosti vrchního soudu.

Lze mladistvému obviněnému příkazem na místě uložit pokutu?: ⦁ ano, ale jen za přítomnosti zákonného zástupce. ⦁ ano, nejvýše 2 500 Kč. ⦁ ano, nejvýše 5 000 Kč. ⦁ ano, nejvýše 10 000 Kč.

Má-li orgán Policie ČR podezření, že byl spáchán přestupek, a není-li sám příslušný k jeho projednání, oznámí tuto skutečnost: neprodleně příslušnému správnímu orgánu, dokumentaci zašle dodatečně po zpracování. podle pořadníku. bez zbytečného odkladu příslušnému správnímu orgánu, nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy se o přestupku dozví. bez zbytečného odkladu příslušnému správnímu orgánu, nejpozději do 60 dnů ode dne, kdy se o přestupku dozví.

Mezi důvody zániku odpovědnost za přestupek nepatří: ⦁ uplynutí promlčecí doby. ⦁ vydání správního rozhodnutí proti témuž pachateli v jiné věci. ⦁ smrt fyzické osoby. ⦁ vyhlášení amnestie.

Mezi nepovinné znaky objektivní stránky trestného činu nepatří: ⦁ hmotný předmět útoku. ⦁ účinek. ⦁ použité prostředky. ⦁ motiv.

Mezi nepovinné znaky objektivní stránky trestného činu patří: ⦁ cíl. ⦁ motiv. ⦁ účinek. ⦁ psychický stav.

Mezi nepovinné znaky subjektivní stránky trestného činu nepatří: ⦁ motiv. ⦁ cíl. ⦁ následek. ⦁ účel.

Mezi polehčující okolnosti patří. ⦁ pachatel spáchal trestný čin poprvé a pod vlivem okolností na něm závislých. ⦁ pachatel spáchal trestný čin poprvé a pod vlivem okolností na něm nezávislých. ⦁ pachatel spáchal trestný čin podruhé a pod vlivem okolností na něm závislých. ⦁ pachatel spáchal trestný čin podruhé a pod vlivem okolností na něm nezávislých.

Mezi přitěžující okolnosti nepatří: ⦁ pachatel trestným činem porušil zvláštní povinnost. ⦁ pachatel spáchal trestný čin s rozmyslem nebo po předchozím uvážení. ⦁ pachatel spáchal trestný čin beze zbraně. ⦁ pachatel spáchal trestný čin na dítěti.

Mezi trestně-právní právní normy patří: ⦁ trestní řád, zákon o soudnictví ve věcech mládeže, zákon o správní odpovědnosti právnických osob. ⦁ trestní zákoník, trestní řád, zákon o trestání ve věcech mládeže. ⦁ trestní zákoník, trestní řád, zákon o trestní odpovědnosti právnických osob. ⦁ trestní zákoník, zákon o trestání ve věcech mládeže, zákon o soudnictví ve věcech mládeže.

Mezi tresty dle trestního zákoníku nepatří: ⦁ pokuta. ⦁ domácí vězení. ⦁ odnětí svobody. ⦁ peněžitý trest.

Mezi účastenství lze zařadit: ⦁ spolupachatelství, organizátorství, nadržování a podněcování. ⦁ spolupachatelství, spolčení, srocení, podněcování. ⦁ spolupachatelství, schvalování, návod a pomoc. ⦁ spolupachatelství, organizátorství, návod a pomoc.

Mezi vývojová stadia trestné činnosti mající trestně právní význam patří: ⦁ myšlenka, příprava, pokus a dokonaný trestný čin. ⦁ příprava, pokus a dokonalý trestný čin. ⦁ příprava trestného činu, pokus trestného činu a dokonaný trestný čin. ⦁ příprava k trestnému činu, pokus a dokončený trestný čin.

Mezi znaky přípravy trestného činu patří: jednání pro společnost nebezpečné, které bezprostředně směřuje k dokonání úmyslného trestného činu. nevykazuje povahu jednání, které charakterizuje SPTČ, ale vytváří úmyslné podmínky pro spáchání takového trestného činu. jednání, které záleží v úmyslném vytváření podmínek pro spáchání zvlášť závažného zločinu, pokud nedošlo k pokusu ani k dokonání tohoto činu. nevykazuje povahu jednání, ale jedná se o psychický vztah pachatele k výsledku uvedenému v zákoně.

Mezi zvláštní způsoby dokazování nepatří: ⦁ rekognice. ⦁ rekonstrukce. ⦁ reprodukce. ⦁ konfrontace.

Minimální věk fyzické osoby odpovědné za přestupek, je: ⦁ 12 let. ⦁ 18 let. ⦁ 10 let. ⦁ 15 let.

Nařídit osobní prohlídku je v přípravném řízení oprávněn: ⦁ státní zástupce nebo s jeho souhlasem policejní orgán. ⦁ předseda senátu a s jeho souhlasem státní zástupce nebo policejní orgán. ⦁ po předchozím souhlasu předsedy senátu policejní orgán. ⦁ policejní orgán se souhlasem soudce.

Následek trestného činu se projeví na: ⦁ objektu trestného činu. ⦁ hmotném předmětu útoku. ⦁ osobě nebo věci. ⦁ psychice oběti.

Nebyla-li věc, která může sloužit pro důkazní účely, na vyzvání předložena nebo vydána tím, kdo ji má u sebe, může mu být: ⦁ zabrána. ⦁ propuštěna. ⦁ zajištěna. ⦁ odňata.

Některé skutkové podstaty trestných činů na pachateli požadují, aby měl zvláštní způsobilost nebo postavení. Takový subjekt je označován jako: ⦁ subjekt individuální. ⦁ subjekt speciální. ⦁ subjekt konkrétní. ⦁ subjekt kvalifikovaný.

Některé skutkové podstaty trestných činů na pachateli požadují, aby měl zvláštní vlastnost. Takový subjekt je označován jako: ⦁ subjekt speciální. ⦁ subjekt kvalifikovaný. ⦁ subjekt konkrétní. ⦁ subjekt individuální.

Neodkladnými úkony jsou takové, které: ⦁ vzhledem k nebezpečí jejich zmaření, zničení nebo ztráty důkazu nesnesou z hlediska účelu trestního řízení odkladu na dobu, než bude zahájeno trestní stíhání. ⦁ podle desáté hlavy trestního řádu lze provést před zahájením trestního stíhání, pokud je jich třeba k objasnění zvlášť závažných zločinů s dolní hranicí trestu odnětí svobody do 10 let. ⦁ může státní zástupce nebo s jeho souhlasem policejní orgán provést po zahájení trestního stíhání z důvodu prověření postupu policejního orgánu ve věci případné podjatosti. ⦁ nebude možné před soudem provést.

Neopakovatelnými úkony jsou takové, které: ⦁ vzhledem k nebezpečí jejich zmaření, zničení nebo ztráty důkazu nesnesou z hlediska účelu trestního řízení odkladu na dobu, než bude zahájeno trestní stíhání. ⦁ podle desáté hlavy trestního řádu lze provést před zahájením trestního stíhání, pokud je jich třeba k objasnění zvlášť závažných zločinů s dolní hranicí trestu odnětí svobody do 10 let může státní zástupce nebo s jeho souhlasem policejní orgán provést po zahájení trestního stíhání z důvodu prověření postupu policejního orgánu ve věci případné podjatosti. ⦁ nebude možné před soudem provést.

Nepříčetnost obviněného: ⦁ může posoudit policejní orgán. ⦁ v přípravném řízení posuzuje státní zástupce. ⦁ může posoudit sám obviněný. ⦁ posuzuje vždy znalec.

Nevyhoví-li povinný výzvě k vydání věci: ⦁ věc mu může být zabrána. ⦁ může mu být věc odňata. ⦁ může mu být uložen peněžitý trest. ⦁ může být rozhodnuto o propadnutí věci.

Obecně se dítětem dle trestního zákoníku rozumí osoba mladší: ⦁ 10 let. ⦁ 18 let. ⦁ 15 let. ⦁ 19 let.

Objektem trestného činu jsou. ⦁ předměty, na které pachatel útočí. ⦁ společenské vztahy, hodnoty a zájmy chráněné trestním zákonem. ⦁ všechny společenské vztahy. ⦁ osoby a předměty, na které pachatel útočí.

Obydlím se rozumí: ⦁ dům, byt, garáž, sklad, tedy příslušným orgánem zkolaudované prostory. ⦁ dům, byt nebo jiná prostora sloužící k bydlení a příslušenství k nim náležející. ⦁ jen domy a byty sloužící podle kolaudačního rozhodnutí k bydlení. ⦁ všechny prostory, v nichž žijí, pracují a přebývají fyzické osoby.

Ochranná opatření u přestupku jsou: ⦁ omezující opatření, zabrání majetku, propadnutí věci. ⦁ omezující opatření, zákaz činnosti, zabrání věci. ⦁ zákaz činnosti, propadnutí věci. ⦁ omezující opatření, zabrání věci nebo náhradní hodnoty.

Odpovědnost za přestupek se posuzuje podle zákona: ⦁ účinného v době projednávání přestupku. ⦁ účinného v době spáchání přestupku; podle pozdějšího zákona se posuzuje jen tehdy, je-li správní trest pro pachatele přísnější. ⦁ účinného v době spáchání přestupku; na pozdější znění zákona se nebere zřetel. ⦁ účinného v době spáchání přestupku; podle pozdějšího zákona se posuzuje jen tehdy, je-li to pro pachatele přestupku příznivější.

Odpovědnost za přestupek zaniká: ⦁ uplynutím lhůty šesti měsíců od doby spáchání. ⦁ uplynutím jednoměsíční lhůty, ve které se nepodařilo přestupek objasnit. ⦁ uplynutím promlčecí doby, smrtí fyzické osoby, zánikem právnické osoby, nemá-li právního nástupce, nebo vyhlášením amnestie. ⦁ uplynuly-li od jeho spáchání tři roky.

Ohrožuje-li útočník pouze majetkové zájmy, obránce, aniž by vybočil z mezí nutné obrany: ⦁ smí útočníka nanejvýš ohrozit na zdraví. ⦁ nesmí způsobit útočníkovi újmu na zdraví. ⦁ může za splnění dalších podmínek nutné obrany způsobit útočníkovi i újmu na zdraví. ⦁ smí útočníkovi způsobit nanejvýš drobné ublížení na zdraví.

Okolnosti vylučující protiprávnost podle zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich: ⦁ jsou krajní nouze, nutná obrana, svolení poškozeného, přípustné riziko, oprávněné použití zbraně. ⦁ jsou souhlas poškozeného, přípustné riziko, oprávněné použití zbraně. ⦁ jsou krajní nouze a nutná obrana. ⦁ nelze u přestupků uplatnit, tyto instituty jsou pouze v trestním řízení.

O odnětí věci dle § 79 trestního řádu se sepíše: ⦁ úřední záznam. ⦁ protokol. ⦁ usnesení. ⦁ opatření.

Organizátorství ve smyslu účastenství k trestnému činu nastává, když: ⦁ organizátor zosnoval nebo řídil spáchání individuálně určitého úmyslného trestného činu a pachatel hlavního trestného činu se o čin alespoň pokusil nebo jej dokonal. ⦁ organizátor zosnoval nebo řídil spáchání individuálně určitého úmyslného trestného činu a pachatel hlavního trestného činu se o čin ani nepokusil ani jej nedokonal. ⦁ organizátor navedl jiného ke spáchání individuálně určitého zvlášť závažného trestného činu a pachatel hlavního trestného činu se o čin pokusil, ale nedokonal jej. ⦁ organizátor zosnoval nebo řídil spáchání individuálně určitého zvlášť závažného přestupku a pachatel hlavního trestného činu se o čin alespoň pokusil nebo jej dokonal.

Organizovanou skupinou se rozumí: ⦁ společenství nejméně 3 osob, s vnitřní organizační strukturou, s rozdělením funkcí a dělbou činností, které je zaměřeno na soustavné páchání trestné činnosti. ⦁ společenství nejméně 5 osob, s vnitřní organizační strukturou, s rozdělením funkcí a dělbou činností, s úmyslem spáchat konkrétní trestný čin. ⦁ společenství nejméně 2 osob, s vnitřní organizační strukturou, s rozdělením funkcí a dělbou činností, které je zaměřeno na soustavné páchání trestné činnosti. ⦁ společenství nejméně 3 osob, s vnitřní organizační strukturou, s rozdělením funkcí a dělbou činností, s úmyslem spáchat konkrétní trestný čin.

Orgán policie věc předá příslušnému orgánu, jde-li: A) o kázeňské delikty vojáků. B) disciplinární delikty. C) o jednání, které má znaky přestupku, nebo nasvědčují-li zjištěné skutečnosti, že jde o trestný čin. D) o jednání, které podléhá kárnému řízení, nebo nasvědčují-li skutečnosti, že jde o trestný čin.

Orgány činnými v trestním řízení jsou podle trestního řádu: ⦁ soud, státní zástupce, policejní orgán. ⦁ policejní orgány na základních útvarech Policie ČR a policejní orgány služby kriminální policie a vyšetřování; v řízení o trestných činech policistů útvar Ministerstva vnitra pro inspekční činnost, pověřený orgán Národního bezpečnostního úřadu. ⦁ policejní orgán, státní zástupce, soud, poškozený, zúčastněná osoba, obviněný a jeho obhájce. ⦁ obvodní oddělení Policie ČR, pověřené správní orgány a pověřené orgány Vojenské policie.

Osobou blízkou, nejsou-li splněny další podmínky, není: ⦁ bratranec. ⦁ sourozenec. ⦁ prarodič. ⦁ osvojenec.

O vzetí obviněného do vazby rozhoduje: ⦁ soud. ⦁ se souhlasem soudu státní zástupce. ⦁ státní zástupce na návrh policejního orgánu. ⦁ policejní orgán s předchozím souhlasem státního zástupce.

O zahájení úkonů trestního řízení sepíše policejní orgán: ⦁ usnesení, ve kterém uvede skutkové okolnosti, pro které řízení zahajuje, a způsob, jakým se o nich dozvěděl. ⦁ protokol o zahájení trestního řízení, jehož opis zašle do 24 hodin státnímu zástupci. ⦁ neprodleně záznam, jehož opis zašle do 48 hodin od zahájení trestního řízení státnímu zástupci. ⦁ přípis o provedených neodkladných a neopakovatelných úkonech, které slouží k objasnění a prověření skutečností, že byl spáchán trestný čin.

Pachatelem přestupku může být: ⦁ fyzická osoba, právnická osoba, podnikající fyzická osoba. ⦁ pouze fyzická osoba. ⦁ jen fyzická osoba nebo podnikající fyzická osoba. ⦁ i právnická osoba za předpokladu, že má alespoň 2 zaměstnance.

Pachatelem se rozumí, nevyplývá-li z jednotlivého ustanovení trestního zákona něco jiného: ⦁ jen hlavní pachatel. ⦁ i spolupachatel a nezúčastněná osoba. ⦁ nepřímý pachatel za předpokladu, že spáchal zvlášť závažný zločin. ⦁ i spolupachatel a účastník.

Pachatel, který užívá ke spáchání trestného činu jiné osoby, která sama nejedná zaviněně (tzv. živý nástroj v rukou pachatele) se označuje jako: ⦁ návodce. ⦁ nepřímý pachatel. ⦁ trestně neodpovědná osoba. ⦁ přímý pachatel.

Počátek trestní odpovědnosti nastává: ⦁ den po dvanáctých narozeninách. ⦁ den po patnáctých narozeninách. ⦁ v den patnáctých narozenin. ⦁ v den osmnáctých narozenin.

Podle § 159a trestního řádu lze vyřídit věc před zahájením trestního stíhání těmito způsoby: ⦁ oznámením, přípisem či rozsudkem. ⦁ stížností, odvoláním, dožádáním. ⦁ postoupením, odnětím, narovnáním. ⦁ odložením, odevzdáním.

Podle trestního řádu lze předvést: ⦁ kohokoliv. ⦁ znalce a svědka. ⦁ obviněného, svědka a osobu k podání vysvětlení. ⦁ tlumočníka a svědka.

Podle ustanovení § 28 trestního zákoníku se v krajní nouzi odvrací nebezpečí: ⦁ které hrozí zájmu chráněnému trestním zákonem, hrozí přímo, nelze za daných okolností odvrátit jinak, ten komu hrozí, není povinen je snášet. ⦁ které hrozí zájmu chráněnému trestním zákonem, hrozí přímo, lze za daných okolností odvrátit jinak, ten komu hrozí, není povinen je snášet. ⦁ jedině hrozí-li životu nebo zdraví osob nebo majetku, hrozí přímo, nelze za daných okolností odvrátit jinak, ten, komu hrozí, není povinen je snášet. ⦁ jedině hrozí li životu nebo zdraví osob nebo majetku, hrozí přímo: lze za daných okolností odvrátit jinak, ten, komu hrozí, není povinen je snášet.

Podle zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich není správním trestem: ⦁ domluva. ⦁ zákaz činnosti. ⦁ pokuta. ⦁ napomenutí.

Podstatou účastenství je: ⦁ nezávislost trestní odpovědnosti účastníka na trestní odpovědnosti hlavního pachatele, jestliže dojde alespoň k pokusu o hlavní trestný čin. ⦁ závislost trestní odpovědnosti účastníka na trestní odpovědnosti hlavního pachatele tak, že dojde alespoň k pokusu hlavního trestného činu. ⦁ závislost trestní odpovědnosti účastníka na trestní odpovědnosti hlavního pachatele jen tehdy, dojde li k dokonání hlavního trestného činu. ⦁ závislost trestní odpovědnosti účastníka na trestní odpovědnosti hlavního pachatele, jestliže dojde alespoň k přípravě hlavního trestného činu.

Pojmové znaky trestného činu ho označují jako: ⦁ čin jinak trestný, jehož znaky jsou uvedeny v zákoně o přestupcích nebo v trestním zákoníku. ⦁ čin pro společnost nebezpečný, jehož znaky jsou uvedeny v trestním zákoníku. ⦁ protiprávní čin, který trestní zákon označuje za trestný, a který vykazuje znaky uvedené v takovém zákoně. ⦁ zaviněné jednání, které ohrožuje či porušuje zájmy společnosti, nejde-li o přestupek.

Pokus trestného činu lze charakterizovat jako jednání: ⦁ pro společnost nebezpečné, nepřímo směřující k dokonání individuálně určitého trestného činu, vyznačující se nedostatkem následku trestného činu. ⦁ pro společnost nebezpečné, bezprostředně směřující k dokonání individuálně určitého úmyslného trestného činu, vyznačující se i dokonáním trestného činu. ⦁ které bezprostředně směřuje k dokonání trestného činu a jehož se pachatel dopustil v úmyslu trestný čin spáchat, jestliže k dokonání trestného činu nedošlo. ⦁ pro společnost nebezpečné, bezprostředně směřující ke konání individuálně určitého nedbalostního trestného činu, vyznačující se nedostatkem dokonání trestného činu.

Pokutu příkazem na místě je možné uložit za podmínek, že obviněný: ⦁ souhlasí se zjištěným stavem věci, nepostačí domluva a přestupek je spolehlivě zjištěn. ⦁ souhlasí se zjištěným stavem věci, s právní kvalifikací skutku, s uložením pokuty a její výší a s vydáním příkazového bloku. ⦁ souhlasí se zjištěným stavem věci a projednáním přestupku na místě. ⦁ souhlasí se zjištěným stavem věci a výší pokuty. S právní kvalifikací oprávněné úřední osoby souhlasit nemusí.

Policejními orgány se mimo jiné rozumějí: ⦁ útvary Policie ČR a v řízení o trestných činech příslušníků policie Generální inspekce bezpečnostních sborů. ⦁ útvary Policie ČR, pověřené správní orgány a pověřené orgány BIS. ⦁ strážníci, pracovníci celních orgánů a pracovníci inspekce MV. ⦁ policisté, pracovníci správních orgánů a příslušníci Vězeňské služby ČR.

Policejní orgán může vstoupit do obydlí, jiných prostor nebo na pozemek jen tehdy, jestliže: ⦁ se tam nachází osoba podezřelá ze spáchání trestného činu nebo přestupku. ⦁ věc snese odkladu a vstup je nezbytný pro zajištění osob a věcí. ⦁ věc nesnese odkladu a vstup je nezbytný k provedení ohledání. ⦁ věc nesnese odkladu a vstup tam je nezbytný pro ochranu života nebo zdraví osob nebo pro ochranu jiných práv a svobod nebo pro odvrácení závažného ohrožení veřejné bezpečnosti a pořádku.

Policisté služebně zařazeni u obvodních (místních) oddělení Policie ČR plní úkoly: ⦁ policejních orgánů u trestných činů v příslušnosti okresních soudů, pokud na ně zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož dolní hranice nepřevyšuje tři roky. ⦁ policejních orgánů šetřením a prověřováním k trestným činům v příslušnosti okresních soudů, na které zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice nepřevyšuje pět let. ⦁ policejních orgánů šetřením a prověřováním trestných činů, na které zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice nepřevyšuje tři roky. ⦁ policejních orgánů šetřením a prověřováním k trestným činům, o kterých v prvním stupni koná řízení krajský soud.

Pomoc ve smyslu účastenství k trestnému činu je: ⦁ vývojovým stadiem trestné činnosti. ⦁ jednou z forem trestné součinnosti. ⦁ druhem nepřímého pachatelství. ⦁ formou organizátorství trestného činu.

Povinnost vydat věc na výzvu orgánů činných v trestním řízení se podle § 78 trestního řádu: ⦁ vztahuje na všechny věci bez výjimky. ⦁ nevztahuje na listinu nebo na jiný hmotný nosič obsahující obrazový, zvukový nebo datový záznam, jejichž obsah se týká okolnosti, o které platí zákaz výslechu, ledaže došlo k zproštění povinnosti zachovat věc v tajnosti nebo k zproštění povinnosti mlčenlivosti. ⦁ vztahuje na všechny věci důležité pro trestní řízení bez výjimky. ⦁ vztahuje na všechny věci důležité pro trestní řízení s výjimkou věci, které může být vysloven trest propadnutí věci.

Právně relevantními vývojovými stádii přestupku jsou: ⦁ příprava přestupku, pokus přestupku, dokonaný přestupek. ⦁ projev myšlenky spáchat přestupek, pokus přestupku, dokonaný přestupek. ⦁ pokus přestupku, dokonaný přestupek. ⦁ pokus přestupku, dokončený přestupek.

Přečinem jsou všechny: ⦁ úmyslné trestné činy s horní hranicí trestní sazby trestu odnětí svobody do tří let. ⦁ nedbalostní trestné činy a úmyslné trestné činy s horní hranicí trestní sazby trestu odnětí svobody do pěti let. ⦁ nedbalostní trestné činy s horní hranicí trestní sazby trestu odnětí svobody do tří let a trestné činy úmyslné s horní hranicí trestní sazby do pěti let. ⦁ nedbalostní i úmyslné trestné činy s horní hranicí trestní sazby trestu odnětí svobody do tří let.

Předvedení v trestním řízení je úkon: ⦁ procesní. ⦁ správní. ⦁ důkazní prostředek. ⦁ který není definován.

Přestupek má tyto formální znaky: ⦁ jen znak materiální, tj. škodlivost, stejně jako u trestných činů, kdy se jedná o stupeň společenské nebezpečnosti nepatrný, případně nikoli nepatrný. ⦁ obecné a typové. ⦁ pouze zavinění z nedbalosti, nestanoví-li zákon jinak. ⦁ jen znak formální, kterým je škodlivost a protiprávnost.

Přestupek má znaky: ⦁ materiální a formální. ⦁ pouze materiální. ⦁ pouze formální. ⦁ formální a kvalifikované.

Přestupkem je: ⦁ společensky škodlivý protiprávní čin, který je v zákoně za přestupek výslovně označen a který vykazuje znaky stanovené zákonem, nejde-li o trestný čin. ⦁ zaviněné jednání, které porušuje nebo ohrožuje zájem společnosti a je za přestupek výslovně označeno v zákoně, nejde-li o jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních právních předpisů anebo o trestný čin. ⦁ každé jednání, které porušuje a ohrožuje zájem společnosti, fyzických osob, právnických osob a státu. ⦁ jednání fyzických osob, které ohrožuje a porušuje ústavní zřízení, oprávněné zájmy fyzických osob, právnických osob a neslučuje se s morálními zásadami společnosti.

Přestupky poslanců a senátorů se projednávají: ⦁ jen podle zvláštních právních předpisů, mezi které zásadně nespadá zákon o přestupcích. ⦁ jen podle zákona o přestupcích. ⦁ podle zákona o státním zastupitelství. ⦁ podle zákona o přestupcích, pokud nepožádají o projednání orgán příslušný k projednání přestupku v disciplinárním řízení podle jiných zákonů.

Příkazem mimo jiné nelze rozhodovat: ⦁ má-li být uložen správní trest mladistvému, vyjma správního trestu pokuty ukládaného příkazem na místě, nebo osobě s omezenou svéprávností. ⦁ má-li být uložen správní trest mladistvému, vyjma správního trestu zákazu činnosti ukládaného příkazem na místě. ⦁ má-li být uložen správní trest mladistvému, vyjma správního trestu napomenutí ukládaného příkazem na místě. ⦁ má-li být uložen správní trest mladistvému, vyjma správního trestu propadnutí věci ukládaného příkazem na místě, nebo osobě s omezenou svéprávností.

Příkazem na místě lze uložit pokutu: ⦁ nejvýše 10 000 Kč. Mladistvému obviněnému lze příkazem na místě uložit pokutu nejvýše 2 500 Kč; to neplatí, je-li mladistvý podnikající fyzickou osobou. ⦁ nejvýše 1 000 Kč. Mladistvému obviněnému lze příkazem na místě uložit pokutu nejvýše 500 Kč. ⦁ nejvýše 10 000 Kč. Mladistvému obviněnému lze příkazem na místě uložit pokutu nejvýše 5 000 Kč; to neplatí, je-li mladistvý podnikající fyzickou osobou. ⦁ nejvýše 2 000 Kč. Mladistvému obviněnému lze příkazem na místě uložit pokutu nejvýše 1 000 Kč.

Příkaz k odnětí věci v přípravném řízení vydává: ⦁ výlučně předseda senátu. ⦁ státní zástupce nebo soudce nebo policejní orgán. Policejní orgán potřebuje k vydání takového příkazu předchozí souhlas státního zástupce; bez předchozího souhlasu státního zástupce může být příkaz policejním orgánem vydán jen tehdy, jestliže nelze předchozího souhlasu dosáhnout a věc nesnese odkladu. ⦁ státní zástupce nebo policejní orgán. Policejní orgán potřebuje k vydání takového příkazu předchozí souhlas státního zástupce; bez předchozího souhlasu státního zástupce může být příkaz policejním orgánem vydán jen tehdy, jestliže nelze předchozího souhlasu dosáhnout a věc nesnese odkladu. ⦁ předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce nebo policejní orgán. Policejní orgán potřebuje k vydání takového příkazu předchozí souhlas státního zástupce; bez předchozího souhlasu státního zástupce nebo bez příkazu může policejní orgán věc odejmout jen tehdy, jestliže nelze předchozího souhlasu dosáhnout a věc nesnese odkladu.

Příkaz k zatčení v přípravném řízení vydá: ⦁ předseda senátu. ⦁ na návrh státního zástupce soudce. ⦁ na návrh policejního orgánu státní zástupce. ⦁ se souhlasem státního zástupce policejní orgán.

Při posuzování přiměřenosti či nepřiměřenosti nutné obrany způsobu útoku se srovnávají: ⦁ mimo jiné intenzita obrany s intenzitou útoku. ⦁ pouze škoda hrozící obránci z útoku se škodou vzniklou útočníkovi z obranného jednání. ⦁ pouze vlastnosti útočníka s vlastnostmi obránce a jimi použité prostředky. ⦁ pouze škoda, která obránci z útoku skutečně vznikla, se škodou vzniklou útočníkovi z obranného jednání.

Při ukládání napomenutí správní orgán: ⦁ upozorní pachatele na důsledky protiprávního jednání, jež mu podle zákona hrozí, pokud by se i v budoucnu dopouštěl podobného jednání. ⦁ upozorní ústně pachatele na důsledky jeho protiprávního jednání, jež mu podle zákona hrozí, pokud by se v budoucnu dopustil téhož přestupku opakovaně. ⦁ vydá pachateli přestupku potvrzení o vyřešení jeho protiprávního jednání domluvou. ⦁ nesmí pachatele upozornit na důsledky protiprávního jednání, jež mu podle zákona hrozí, pokud by se i v budoucnu dopouštěl podobného jednání.

Prohlídku jiných prostor a pozemků nařizuje: ⦁ předseda senátu, v přípravném řízení státní zástupce, popř. i strážník obecní policie. ⦁ jestliže věc nesnese odkladu státní zástupce nebo policejní orgán. ⦁ jestliže věc nesnese odkladu státní zástupce a v přípravném řízení policejní orgán. ⦁ předseda senátu a v přípravném řízení na návrh státního zástupce soudce.

Sankci zákaz činnosti u přestupku: ⦁ nelze vůbec uložit, lze ukládat jen u trestných činů. ⦁ lze uložit jen za přestupky uvedené v zákoně č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, nebo v jiném zákoně, a na dobu tam stanovenou, nejdéle však na 1 rok. ⦁ lze uložit jen za přestupky uvedené v zákoně č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, nebo v jiném zákoně, a to na dobu tam stanovenou, mladistvému lze uložit zákaz činnosti maximálně na půl roku, nebránil-li by výkon této sankce jeho přípravě na povolání. ⦁ lze uložit jen tehdy, je-li to stanoveno zákonem, a nejvýše na dobu tam stanovenou. Není-li doba zákazu činnosti stanovena, lze zákaz činnosti uložit nejdéle na 3 roky. Zákaz činnosti lze mladistvému uložit nejdéle na dobu 1 roku, a to pouze v případě, pokud by výkon tohoto správního trestu nebránil přípravě na jeho povolání.

Škodou nikoli malou se rozumí škoda dosahující částky: ⦁ nejméně 25 000 Kč. ⦁ nejméně 50 000 Kč. ⦁ maximálně 25 000 Kč. ⦁ maximálně 50 000 Kč.

Škodou nikoliv nepatrnou se rozumí škoda dosahující částky: ⦁ nejvýše 10 000 Kč. ⦁ nejméně 5 000 Kč. ⦁ obvykle 5 000 Kč. ⦁ nejméně 10 000 Kč.

Škodou velkého rozsahu se rozumí škoda dosahující částky: ⦁ nejméně 1 000 000 Kč. ⦁ nejméně 10 000 000 Kč. ⦁ nejvýše 100 000 Kč. ⦁ obvykle 500 000 Kč.

Skutečnost, že trestný čin nespáchá, kdo jedná na základě svolení poškozeného, představuje: ⦁ zvláštní formu trestné součinnosti. ⦁ okolnost vylučující protiprávnost. ⦁ vývojové stádium trestné činnosti. ⦁ důvod zániku trestní odpovědnosti.

Skutkové podstaty trestných činů, jenž obsahují okolnosti podmiňující použití nižší trestní sazby než u skutkových podstat základních, se označují jako: ⦁ privilegované. ⦁ snížené. ⦁ pod základní. ⦁ kvalifikované.

Skutkové podstaty trestných činů, které bývají uvedeny v druhých a dalších odstavcích trestných činů uvedených ve zvláštní části trestního zákoníku a jsou tvořeny okolnostmi podmiňujícími použití vyšší trestní sazby, se označují jako. ⦁ privilegované. ⦁ základní. ⦁ ztížené. ⦁ kvalifikované.

Skutkové podstaty trestných činů (SPTČ) se třídí podle závažnosti trestných činů na: ⦁ obecné, zvláštní a typové. ⦁ dispozitivní a blanketní. ⦁ obecné, druhové a individuální. ⦁ základní, kvalifikované a privilegované.

Skutkovou podstatou trestného činu rozumíme: ⦁ souhrn znaků trestného činu, kterými jsou objekt, objektivní stránka a subjekt. ⦁ souhrn objektivních a subjektivních znaků, které určují jednotlivé druhy trestných činů a odlišují je od sebe navzájem. ⦁ souhrn znaků trestného činu, který je obsažen v obecné části trestního zákona. ⦁ souhrn povinných znaků, kterými jsou jednání, následek a příčinný vztah mezi jednáním a následkem.

Souběh se vyznačuje těmito znaky: ⦁ jedním pachatelem trestného činu, dvěma či více trestnými činy spáchanými dříve, než byl za kterýkoliv z nich soudem prvního stupně vyhlášen odsuzující rozsudek, který nabude právní moci, nebo bude obviněnému doručen trestní příkaz. ⦁ dvěma a více pachateli trestného činu, jedním trestným činem hlavním a vedlejším trestným činem, spáchanými dříve, než byl za kterýkoliv z nich, kterýkoliv subjekt odsouzen. ⦁ jedním pachatelem trestného činu, který spáchá další trestný čin poté, co byl již pravomocně odsouzen za trestný čin předchozí. ⦁ jedním pachatelem trestného činu, který spáchal trestný čin v době po vyhlášení odsuzujícího rozsudku za trestný čin předchozí a to před tím, než tento rozsudek nabyl právní moci.

Spáchání trestného činu násilím je i tehdy, je-li spáchán na osobě, kterou pachatel uvedl: ⦁ výlučně do stavu bezbrannosti lstí. ⦁ výlučně do stavu nepříčetnosti lstí. ⦁ do stavu bezbrannosti lstí nebo jiným podobným způsobem. ⦁ do stavu nepříčetnosti lstí nebo jiným podobným způsobem.

Spolčení je: ⦁ dohoda dvou nebo více osob o budoucím spáchání zvlášť závažného zločinu. ⦁ shluk nejméně tří osob k spáchání trestného činu i bez předchozí dohody. ⦁ spáchání trestného činu společným jednáním dvou nebo více osob. ⦁ sdružení nejméně tří osob.

Stadia trestního řízení tvoří: ⦁ přípravné řízení, hlavní líčení, rozhodnutí soudu a odvolací řízení. ⦁ přípravné řízení, zkrácené přípravné řízení, předběžné projednání obžaloby, hlavní líčení, opravné prostředky. ⦁ přípravné řízení, předběžné projednání obžaloby, hlavní líčení, opravné (odvolací) řízení, vykonávací řízení. ⦁ předběžné projednání obžaloby, hlavní líčení, opravné řízení, vykonávací řízení, řízení o mimořádných opravných prostředcích.

Subjektem trestního řízení rozumíme. ⦁ ty orgány a organizace, které jsou příslušné vyřizovat věci v trestním řízení, pokud zákon nestanoví něco jiného a kterým k tomu zákon dává procesní práva. ⦁ strážníky, pracovníky celních orgánů a v řízení o trestných činech strážníků Útvar MV pro inspekční činnost. ⦁ společenské vztahy a zájmy chráněné trestním zákonem, jejichž narušení bylo v průběhu trestního řízení zjištěno. ⦁ ty činitele, kteří mají a vykonávají vlastní vliv na průběh trestního řízení, a kterým zákon k uskutečnění tohoto vlivu dává určitá procesní práva nebo ukládá určité povinnosti.

Subjekt trestného činu se třídí na: ⦁ obecný, speciální a konkrétní. ⦁ základní, privilegovaný a kvalifikovaný. ⦁ obecný, druhový a individuální. ⦁ základní, speciální a individuální.

Trestně odpovědným pachatelem je: ⦁ výlučně fyzická osoba, která v době spáchání činu dovršila 14. rok věku a je nepříčetná. ⦁ fyzická osoba, která v době spáchání činu dovršila 18. rok věku, ne však právnická osoba. ⦁ fyzická osoba, která v době spáchání činu dovršila 15. rok věku a je příčetná. ⦁ fyzická i právnická osoba, která je plně způsobilá k právním úkonům a je příčetná.

Trestně odpovědným pachatelem je: ⦁ výlučně fyzická osoba, která v době spáchání činu dovršila 14. rok věku a je nepříčetná. ⦁ fyzická osoba, která v době spáchání činu dovršila 18. rok věku, ne však právnická osoba. ⦁ fyzická osoba, která v době spáchání činu dovršila 15. rok věku a je příčetná. ⦁ fyzická i právnická osoba, která je plně způsobilá k právním úkonům a je příčetná.

Trestní odpovědnost za trestný čin zaniká uplynutím promlčecí doby, jenž dle závažnosti trestného činu činí: ⦁ 20 let, 15 let, 10 let, 5 let, 3 léta. ⦁ 30 let, 15 let, 10 let, 5 let, 3 léta. ⦁ 30 let, 20 let, 10 let, 5 let, 3 léta. ⦁ 30 let, 20 let, 15 let, 10 let, 5 let.

Trestní řád označuje osobu, proti níž se vede trestní řízení, termíny: ⦁ zajištěný, obviněný, odsouzený, rehabilitovaný. ⦁ podezřelý, obviněný, obžalovaný, odsouzený. ⦁ pachatel, podezřelý, obviněný, odsouzený. ⦁ podezřelý, zadržený, odsouzený, rehabilitovaný.

Trestní řád stanovuje lhůty ke skončení prověřování dle toho, jaký soud je příslušný ve věci rozhodnut, v délce: ⦁ 1 měsíc, 2 měsíce, 3 měsíce. ⦁ 2 měsíce bez ohledu na to, jaký soud je příslušný ve věci rozhodnout. ⦁ 1 měsíc, 4 měsíce, 8 měsíců. ⦁ 2 měsíce, 3 měsíce, 6 měsíců.

Trestní řád v současné době rozlišuje tyto formy přípravného řízení: ⦁ standardní, rozšířené, zkrácené. ⦁ prověřování trestného činu, zkrácené přípravné řízení, skončení prověřování. ⦁ šetření, prověřování, vyšetřování. ⦁ odevzdání věci před zahájením trestního stíhání, odložení trestního stíhání, včetně dočasného odložení trestního řízení.

Trestní zákoník stanoví, že nejde o nutnou obranu, byla li obrana: ⦁ zjevně nepřiměřená způsobu útoku. ⦁ zcela zjevně nepřiměřená způsobu útoku. ⦁ zcela zjevně nepřiměřená povaze útoku a hrozícímu následku. ⦁ nepřiměřená povaze útoku a hrozícímu následku.

Trestnost činu se posuzuje podle zákona: ⦁ účinného v době, kdy byl čin spáchán, podle pozdějšího zákona nelze trestnost posoudit. ⦁ účinného v době, kdy byl čin spáchán; podle pozdějšího zákona se posuzuje jen tehdy, jestliže to je pro pachatele příznivější. ⦁ účinného v době rozhodování o činu, podle dřívějšího zákona se posuzuje jen tehdy, jestliže je to pro pachatele příznivější. ⦁ platného v době rozhodování o činu, podle dřívějšího zákona se posuzuje jen tehdy, jestliže je to pro pachatele příznivější.

Trestný čin je spáchán se zbraní, jestliže pachatel užije, nevyplývá-li z jednotlivého ustanovení trestního zákoníku něco jiného: ⦁ jen střelnou, bodnou či řeznou zbraň. ⦁ cokoli, čím je možno učinit útok proti tělu důraznějším. ⦁ pouze střelnou zbraň. ⦁ jen sečnou zbraň.

Trestný čin je spáchán veřejně, jestliže je spáchán před: ⦁ nejméně 3 osobami současně přítomnými, a to včetně zasahujících policistů. ⦁ nejméně 5 osobami současně přítomnými a vždy na místě veřejně přístupném. ⦁ nejméně 3 osobami současně přítomnými. ⦁ nejvýše 5 osobami současně přítomnými.

Trestný čin má znaky: ⦁ jen formální. ⦁ materiální a formální. ⦁ jen materiální. ⦁ materiální korektiv.

Trestným činem se rozumí: ⦁ čin soudně trestný, a pokud z jednotlivého ustanovení trestního zákona nevyplývá něco jiného, též organizátorství, návod, pomoc. ⦁ čin soudně trestný nebo čin postižitelný podle jiného zákona. ⦁ čin soudně trestný, a pokud z jednotlivého ustanovení vyplývá něco jiného i příprava k trestnému činu a jeho pokus. ⦁ jen čin soudně trestný, a pokud z jednotlivého ustanovení trestního zákona nevyplývá něco jiného, též příprava k trestnému činu, pokus trestného činu, organizátorství, návod a pomoc.

Ublížením na zdraví se rozumí takový stav záležející v poruše zdraví nebo jiném onemocnění, který porušením normálních tělesných nebo duševních funkcí znesnadňuje obvyklý způsob života poškozeného: ⦁ po dobu nejméně 10 dní. ⦁ po dobu nejméně 7 dní. ⦁ po dobu nejméně 7 týdnů. ⦁ podobu nejvýše 7 dní.

Účastenství je: ⦁ nedbalostní účast více osob na trestném činu, namířena proti konkrétnímu chráněnému zájmu a směřuje k témuž následku. ⦁ úmyslná účast, která směřuje ke konkrétnímu chráněnému zájmu a jinému následku. ⦁ úmyslná účast více osob na trestném činu, namířená proti konkrétnímu chráněnému zájmu a směřující k témuž následku. ⦁ nedbalostní účast na trestném činu tří a více osob.

Účelem trestu je: ⦁ ochrana společnosti před pachateli trestných činů, zabránit odsouzenému v dalším páchání trestné činnosti a vychovat jej k tomu, aby vedl řádný život, a působit výchovně na ostatní členy společnosti. ⦁ potrestat pachatele trestného činu, popř. jeho rodinné příslušníky za spáchaný trestný čin. ⦁ ochrana společnosti před pachateli trestných činů a přestupků, zabránit odsouzenému v dalším páchání trestných činů a přestupků a vychovat jej k tomu, aby vedl řádný život a působit výchovně na ostatní členy společnosti. ⦁ odstranění nebo alespoň snížení nebezpečí dalšího porušení nebo ohrožení zájmů chráněných trestním zákonem, ale také léčba a izolace osob nepříčetných či zmenšeně příčetných.

Úmysl nepřímý je charakterizován tím, že: ⦁ pachatel věděl, že může způsobem v trestním zákoně uvedeným porušit nebo ohrozit zájem chráněný trestním zákonem a chtěl takové porušení nebo ohrožení způsobit. ⦁ pachatel věděl, že svým jednáním může způsobit porušení nebo ohrožení zájmu chráněného trestním zákonem, a pro případ, že je způsobí, byl s tím srozuměn. ⦁ pachatel věděl, že způsobem uvedeným v trestním zákoně poruší nebo ohrozí zájem chráněný trestním zákonem, ale bez přiměřených důvodů spoléhal, že takové porušení nebo ohrožení nezpůsobí. ⦁ pachatel nevěděl, že svým jednáním může porušení nebo ohrožení zájmu chráněného trestním zákonem způsobit, ač o tom vědět měl a mohl.

U osoby lze vykonat osobní prohlídku též tehdy, je-li tu podezření, že má u sebe zbraň nebo jinou věc, jíž by mohla ohrozit život nebo zdraví vlastní nebo cizí. Jedná se o osobu. ⦁ zadrženou, osobu, která byla zatčena nebo která se bere do vazby. ⦁ na niž byl vydán příkaz k zatčení nebo příkaz k předvedení nebo příkaz k dodání do výkonu trestu odnětí svobody. ⦁ zadrženou nebo na niž byl vydán příkaz k předvedení nebo dodání do výkonu trestu odnětí svobody. ⦁ zadrženou nebo na niž byl vydán příkaz k dodání do vazby nebo která byla předvolána.

Ve kterém případě nemůže orgán policie věc odložit: ⦁ jestliže osoba přímo postižená spácháním přestupku nedala souhlas k zahájení řízení nebo tento souhlas vzala zpět, nejedná-li se o přestupek, který lze projednat i bez takového souhlasu. ⦁ není-li dáno podezření z přestupku. ⦁ nelze-li přestupek projednat. ⦁ nezjistí-li do 30 dnů ode dne, kdy se o přestupku dozvěděl, skutečnosti odůvodňující podezření, že jej spáchala určitá osoba; pominou-li důvody odložení, věc oznámí, není-li na místě věc vyřídit jinak.

Veřejnou listinou je například: ⦁ recept lékaře na výdej léků, program jednání okresního soudu. ⦁ cestovní pas, účet z obchodu. ⦁ služební průkaz policisty, podklad pro proplacení příspěvku z fondu kulturních a sociálních potřeb. ⦁ občanský průkaz, rozhodnutí ředitele školy o přijetí ke studiu.

Větší škodou se rozumí škoda dosahující částky: ⦁ obvykle 100 000 Kč. ⦁ alespoň 50 000 Kč. ⦁ nejméně 100 000 Kč. ⦁ nejvýše 50 000 Kč.

Vloupáním se rozumí vniknutí do: ⦁ uzavřeného prostoru lstí, nedovoleným překonáním uzamčení nebo překonáním jiné jistící překážky s použitím síly. ⦁ otevřeného prostoru lstí a nedovoleným překonáním jistící překážky. ⦁ uzavřeného prostoru lstí nebo jiné překážky s výjimkou bezpečnostních zámků. ⦁ otevřeného prostoru lstí, nedovoleným překonáním nejméně dvou zámků nebo jiné jistící překážky bez použití síly.

V nutné obraně obránce může odvracet: ⦁ útok na zájem chráněný trestním zákonem. ⦁ jedině takový útok, který směřuje proti životu a zdraví osob, majetku, svobodě a lidské důstojnosti, republice a proti občanskému soužití. ⦁ jedině útok vedený proti jeho osobě nebo útok na život nebo zdraví jiné osoby. ⦁ toliko útok směřující proti jeho zájmům.

Vstup do obydlí, jiných prostor a na pozemek je upraven: ⦁ v trestním zákoně. ⦁ v přestupkovém zákoně. ⦁ v trestním řádu. ⦁ ve správním řádu.

Výjimečným trestem se rozumí: ⦁ trest odnětí svobody nad 20 až do 30 let a trest odnětí svobody na doživotí. ⦁ trest odnětí svobody nad 30 let. ⦁ jen trest odnětí svobody na doživotí. ⦁ trest odnětí svobody nad 20 až do 50 let a trest odnětí svobody na doživotí.

Vždy jde o vybočení z mezí nutné obrany, jestliže: ⦁ k obraně došlo za situace, kdy se šlo útoku vyhnout. ⦁ obrana byla provedena v době, kdy útok přímo nehrozil ani netrval. ⦁ bylo k odvrácení útoku použito zbraně, ač byl útok veden beze zbraně. ⦁ k obraně došlo za situace, kdy místo ní bylo možno využít účinné pomoci příslušných státních institucí (např. Policie ČR).

Za delší dobu trvající poruchu zdraví ve smyslu těžkého ublížení na zdraví se považuje vážná porucha zdraví nebo vážné onemocnění, které omezují obvyklý způsob života poškozeného: ⦁ alespoň 3 měsíce. ⦁ alespoň 1 týden. ⦁ nejvýše po dobu 3 týdnů. ⦁ nejméně po dobu 6 týdnů.

Zadržená osoba musí být předána soudu nebo propuštěna na svobodu do: ⦁ 36 hodin od zadržení. ⦁ 24 hodin od zadržení. ⦁ 14 dnů od zadržení. ⦁ 48 hodin od zadržení.

Za důkaz může sloužit: ⦁ vše, co může přispět k objasnění věci. ⦁ jen výpovědi svědků a listinné důkazy. ⦁ vše, co dle svého uvážení za důkaz označí policejní orgán. ⦁ výpovědi svědků, ne však výpověď obviněného.

Za dva nebo více přestupků téhož pachatele projednaných ve společném řízení se uloží správní trest: ⦁ který je součtem horních hranic pokut za projednávané skutky. ⦁ podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejzávažnější. ⦁ podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejmírněji trestný. ⦁ podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejpřísněji trestný.

Za přestupek lze uložit správní trest: ⦁ napomenutí, pokuty, zákazu činnosti, propadnutí věci nebo náhradní hodnoty, zveřejnění rozhodnutí o přestupku. ⦁ písemné důtky, pokuty, zákazu činnosti, propadnutí věci. ⦁ napomenutí, pokuty, zákazu činnosti, propadnutí majetku. ⦁ finanční pokuty, zabrání věci, zákazu činnosti.

Zásada legality znamená, že: ⦁ policejní orgán musí jednat podle zákona a podle podzákonných předpisů. ⦁ policejní orgán jedná jen z úřední povinnosti, bez ohledu na vůli a oprávněné zájmy občanů. ⦁ policejní orgán musí objasňovat všechny skutečnosti svědčící ve prospěch či neprospěch osoby, proti níž se trestní řízení vede, i bez návrhů stran. ⦁ státní zástupce je povinen stíhat všechny trestné činy, o nichž se dozví, pokud zákon či vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je ČR vázána, nestanoví jinak.

Zásada presumpce neviny znamená, že: nikdo nesmí být nucen činit něco, co mu zákon neukládá. Platí zásada „nikdo bez zákona nemůže někoho k něčemu nutit“. každý musí jednat podle platného a účinného zákona, pakliže platná mezinárodní smlouva neurčuje jinak. každý, proti němuž se trestní řízení vede, je považován za nevinného, pokud pravomocným odsuzujícím rozsudkem soudu nebyla jeho vina vyslovena. Platí zásada „v pochybnostech ve prospěch obviněného“. nelze stíhat osoby, které jsou nezletilé, osoby, které jsou duševně nemocné, i když spáchaly trestný čin. Nemožnost stíhání vychází přímo ze zákona.

Zásada stíhání jen ze zákonných důvodů zaručuje, že: ⦁ nikdo nemůže být trestně stíhán z jiných důvodů a jiným způsobem, než stanoví zákon (trestní řád). ⦁ osoba musí jednat podle platného a účinného zákona, kdežto policejní orgán a státní zástupce musí jednat z úřední povinnosti a je povinen hodnotit důkazy dle svého vnitřního přesvědčení. Důkazy posuzovat celkově, ve prospěch či neprospěch stíhané osoby. ⦁ subjekty zúčastněné na trestním řízení mají právo nechat přezkoumávat trestní řízení Ústavním soudem ČR, a to kdykoli v průběhu trestního řízení. ⦁ k trestnímu stíhání osob užívají orgány činné v trestním řízení přestupkový zákon, správní řád, občanský soudní řád a trestní zákon.

Zásada zajištění práva na obhajobu v trestním řízení znamená, že: ⦁ si lze zvolit obhájce, který však nemusí být advokát. ⦁ se nelze hájit sám, neboť je v trestním řízení třeba, aby byl vždy při procesních úkonech přítomen obhájce. V případě nutné obhajoby má osoba, proti níž se trestní řízení vede možnost si sama zvolit obhájce, s ním se radit a plně uposlechnout jeho rad a pokynů. Pokud v případě nutné obhajoby si osoba sama obhájce nezvolí, nebude jí obhájce určen. ⦁ jenom obžalovaný má právo na obhájce, kterého si sám zvolí, přičemž nutná obhajoba ve stadiu řízení před soudem přípustná není. ⦁ orgány činné v trestním řízení jsou povinny v každém období trestního řízení poučit osobu, proti níž se řízení vede, o právech umožňujících jí plné uplatnění obhajoby atom, že si též může zvolit obhájce; všechny orgány činné v trestním řízení jsou povinny umožnit jí uplatnění jejích práv.

Za subjekty trestního řízení jsou považováni také: ⦁ advokáti, kteří poskytují právní pomoc osobě podávající vysvětlení. ⦁ svědci, kteří uplatní svůj nárok na svědečné dle trestního řádu nejpozději do 60 dnů po svém výslechu. ⦁ svědci, znalci a tlumočníci, pokud uplatňují nárok na svědečné, znalečné nebo tlumočné. ⦁ svědci, znalci a zapisovatel, pokud jsou orgánem činným v trestním řízení předvoláni k výslechu, zpracovávají znalecký posudek nebo sepisují protokol o provedených úkonech.

Zatčením se podle trestního řádu rozumí: ⦁ zjištění pobytu, zadržení a krátkodobé omezení osobní svobody podezřelého za účelem jeho dodání orgánu, který příkaz k zatčení vydal. ⦁ zjištění pobytu, zadržení a krátkodobé omezení osobní svobody svědka za účelem jeho dodání orgánu, který příkaz k zatčení vydal. ⦁ zjištění pobytu, zadržení a krátkodobé omezení osobní svobody kohokoliv za účelem jeho dodání orgánu, který příkaz k zatčení vydal. ⦁ zjištění pobytu, zadržení a krátkodobé omezení osobní svobody obviněného za účelem jeho dodání orgánu, který příkaz k zatčení vydal.

Zavinění je: ⦁ povinným znakem subjektivní stránky trestného činu. ⦁ nepovinným znakem subjektivní stránky trestného činu. ⦁ povinným znakem charakterizujícím objektivní stránku trestného činu. ⦁ projev vůle pachatele ve vnějším světě.

Zkrácené přípravné řízení se koná o trestných činech, jejichž: ⦁ horní hranice trestu odnětí svobody nepřevyšuje 3 roky. ⦁ horní hranice trestu odnětí svobody nepřevyšuje 5 let. ⦁ dolní hranice trestu odnětí svobody je nejméně 3 roky. ⦁ dolní hranice trestu odnětí svobody je nejméně 5 let.

Zločineckou organizovanou skupinou se rozumí: ⦁ společenství nejméně 3 osob, s vnitřní organizační strukturou, s rozdělením funkcí a dělbou činností, s úmyslem spáchat konkrétní trestný čin. ⦁ společenství nejméně 5 osob, s vnitřní organizační strukturou, s rozdělením funkcí a dělbou činností, které je zaměřeno na soustavné páchání trestné činnosti. ⦁ společenství nejméně 3 osob, s vnitřní organizační strukturou, s rozdělením funkcí a dělbou činností, které je zaměřeno na soustavné páchání trestné činnosti. ⦁ společenství nejméně 5 osob, bez vnitřní organizační struktury a rozdělení funkcí či dělby činností, které je zaměřeno na soustavné páchání trestné činnosti.

Značnou škodou se rozumí škoda dosahující částky: ⦁ nejméně 1 000 000 Kč. ⦁ obvykle 500 000 Kč. ⦁ nejvýše 100 000 Kč. ⦁ nejméně 10 000 000 Kč.

Znaky trestného činu jsou: ⦁ nebezpečnost činu pro společnost, svolení poškozeného. ⦁ okolnosti vylučující protiprávnost, promlčení. ⦁ obecné a typové. ⦁ nebezpečnost činu pro společnost a trestně odpovědný pachatel.

Zvlášť závažné zločiny jsou ty úmyslné trestné činy, na něž trestní zákon stanoví trest odnětí svobody: ⦁ s horní hranicí trestní sazby vyšší než 8 let. ⦁ s dolní hranicí trestní sazby nejméně 8 let. ⦁ s horní hranicí trestní sazby nejméně 10 let. ⦁ s dolní hranicí trestní sazby vyšší než 10 let.

Fyzické osobě lze umožnit přístup k utajované informaci stupně utajení Vyhrazené: ⦁ jestliže jej nezbytně potřebuje k výkonu své funkce, pracovní nebo jiné činnosti, je držitelem oznámení o splnění podmínek pro přístup k utajované informaci stupně utajení Vyhrazené, osvědčení fyzické osoby nebo dokladu a je poučena, nestanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpis jinak. ⦁ jestliže jej nezbytně potřebuje k výkonu své funkce, pracovní nebo jiné činnosti. ⦁ jestliže jej nezbytně potřebuje k výkonu své funkce, pracovní nebo jiné činnosti, je držitelem oznámení o splnění podmínek pro přístup k utajované informaci stupně utajení Vyhrazené, osvědčení fyzické osoby nebo dokladu.

Fyzické osobě lze umožnit přístup k utajované informaci stupně utajení Důvěrné: ⦁ jestliže jej nezbytně potřebuje k výkonu své funkce, pracovní nebo jiné činnosti, je držitelem platného osvědčení fyzické osoby příslušného stupně utajení a je poučena, nestanoví-li tento zákon nebo zvláštní předpis jinak. ⦁ jestliže jej nezbytně potřebuje k výkonu své funkce, pracovní nebo jiné činnosti. ⦁ jestliže jej nezbytně potřebuje k výkonu své funkce, pracovní nebo jiné činnosti, je držitelem oznámení o splnění podmínek pro přístup k utajované informaci stupně utajení Vyhrazené, osvědčení fyzické osoby nebo dokladu.

Fyzické osobě lze umožnit přístup k utajovaným informacím stupně utajení Vyhrazené podle zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, jestliže: ⦁ je nezbytně potřebuje k výkonu své funkce, pracovní nebo jiné činnosti, je držitelem oznámení o splnění podmínek pro přístup k utajované informaci stupně utajení Vyhrazené, osvědčení fyzické osoby nebo dokladu a je poučena, nestanoví-li zákon o ochraně utajovaných informací nebo zvláštní právní předpis jinak. ⦁ je svéprávná k právním úkonům, je bezúhonná, je zdravotně, osobnostně a bezpečnostně způsobilá a vyplnila řádně bezpečnostní dotazník. ⦁ při svém pracovním zařazení se potřebuje seznamovat s těmito nebo podobnými skutečnostmi a souhlasí s tím nadřízený pracovník.

Jakými druhy je zajišťována ochrana utajovaných informací: ⦁ personální, průmyslovou, administrativní a fyzickou bezpečností, bezpečnostní informačních nebo komunikačních systémů a kryptografickou ochranou. ⦁ personální, administrativní a fyzickou bezpečností, bezpečnostní informačních nebo komunikačních systémů. ⦁ ostrahou, režimovými opatřeními a technickými prostředky.

Jedním ze znaků utajované informace je: ⦁ označení v souladu se zákonem č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti. ⦁ prohlášení zpracovatele, že jde o utajovanou informaci. ⦁ existence dokumentů obsahujících utajovanou informaci.

Kopie dokumentu obsahujícího utajovanou informaci stupně utajení Vyhrazené lze pořizovat: ⦁ pouze na kopírovacím zařízení, které je schváleno k provozu bezpečnostním ředitelem, je řádně označeno a je k němu vypracována bezpečnostní a provozní směrnice a seznam uživatelů. ⦁ na jakémkoli kopírovacím zařízení. ⦁ na jakémkoli kopírovacím zařízení a jen se souhlasem přímého nadřízeného.

Neoprávněnou osobou ve smyslu zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, je: ⦁ fyzická nebo právnická osoba, která nesplňuje podmínky přístupu k utajované informaci. ⦁ fyzická nebo právnická osoba, která může číst utajované informace, ale nesmí je zpracovávat. ⦁ fyzická nebo právnická osoba, která se může seznamovat s utajovanými informacemi pouze za přítomnosti oprávněné osoby.

Podle zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, je u Ministerstva vnitra a krajského ředitelství policie odpovědnou osobou: ⦁ u MV – ministr, u KŘP – ředitel. ⦁ bezpečnostní ředitel. ⦁ osoba pověřená výkonem ochrany utajovaných informací.

Předávání utajovaného dokumentu se provádí: ⦁ proti podpisu pouze osobě, která má přístup k utajované informaci příslušného stupně utajení. ⦁ proti podpisu osobě, která přístup k utajované informaci potřebuje. ⦁ bez podpisu osobě, která má přístup k utajované informaci příslušného stupně utajení.

Stupeň utajení podle zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti: ⦁ musí být zachován po celou dobu trvání důvodů utajení; bez souhlasu původce nebo poskytující cizí moci nesmí být stupeň utajení změněn nebo zrušen. ⦁ musí být zachován po dobu nezbytně nutnou; pokud nastanou důvody pro jeho změnu nebo zrušení, je třeba tak učinit bez zbytečného odkladu. ⦁ může změnit pouze Národní bezpečnostní úřad na základě žádosti vedoucího ústředního orgánu.

Stupeň utajení se vyznačuje na utajovaném dokumentu v listinné podobě: ⦁ v horní a dolní části uprostřed na každé straně utajovaného dokumentu. ⦁ horní a dolní části uprostřed na první straně utajovaného dokumentu. ⦁ horní části vpravo na každém listě utajovaného dokumentu.

Stupně utajení podle zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, jsou: ⦁ Přísně tajné, Tajné, Důvěrné a Vyhrazené. ⦁ Přísně tajné, Tajné, Důvěrné, Vyhrazené a Neklasifikováno,. ⦁ Přísně tajné, Tajné, Důvěrné a Pro vnitřní potřebu.

Újmou zájmu České republiky pro účely zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, se rozumí. ⦁ poškození nebo ohrožení zájmů České republiky. ⦁ poškození nebo ohrožení zájmů České republiky související se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů. ⦁ poškození zájmů České republiky nesouvisí se zákonem.

Utajovaná informace je klasifikována stupněm utajení Důvěrné, jestliže. ⦁ její vyzrazení neoprávněné osobě nebo zneužití může způsobit prostou újmu zájmům České republiky. ⦁ její vyzrazení neoprávněné osobě nebo zneužití může být nevýhodné pro zájmy České republiky. ⦁ její vyzrazení neoprávněné osobě nebo zneužití může způsobit vážnou újmu zájmům České republiky.

Utajovaná informace na jakémkoli nosiči (dokument, CD, flash disc) se ukládá: ⦁ v zabezpečené oblasti příslušné kategorie nebo vyšší a v ní popřípadě v trezoru, uzamykatelné skříni nebo jiné schránce za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem. ⦁ v libovolném trezoru umístěném v objektu. ⦁ v zabezpečené oblasti jakékoli kategorie a v ní popřípadě v trezoru, uzamykatelné skříni nebo jiné schránce za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem.

Utajovanou informaci lze zpracovávat: v zabezpečené oblasti příslušné kategorie nebo vyšší, v objektu příslušné kategorie nebo vyšší, pokud je zajištěno, že k utajované informaci nemá přístup neoprávněná osoba, v odůvodněných případech s písemným souhlasem odpovědné osoby nebo bezpečnostního ředitele v objektu jiné kategorie, než je stupeň utajení zpracovávané utajované informace, pokud je zajištěno, že k utajované informaci nemá přístup neoprávněná osoba, nebo v odůvodněných případech s písemným souhlasem odpovědné osoby nebo bezpečnostního ředitele mimo objekt, pokud je zajištěno, že k utajované informaci nemá přístup neoprávněná osoba. kdekoli na pracovišti SKPV. v objektu bez ohledu na zpracovávaný stupeň utajení.

Utajovaný dokument lze přenášet: A) pouze v přenosných schránkách nebo v uzavřeném obalu v závislosti na jejím stupni utajení a na jejím nosiči. B) volně. C) volně a pouze se souhlasem přímého nadřízeného.

Utajovaný dokument musí být prokazatelným způsobem zaevidován, k evidenci se použije: jednací protokol určený pro evidenci utajovaných informací, sběrný arch. ⦁ manipulační kniha. ⦁ eviduje se v ETŘ.

Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, upravuje: ⦁ zásady pro stanovení informací jako informací utajovaných, podmínky pro přístup k nim a další požadavky na jejich ochranu, zásady pro stanovení citlivých činností a podmínky pro jejich výkon a s tím spojený výkon státní správy. ⦁ zásady pro stanovení utajovaných skutečností, zvláštních skutečností, osobních údajů a podmínky pro přístup k nim a další požadavky na jejich ochranu. ⦁ výkon státní správy v oblasti ochrany utajovaných informací, citlivých činností, osobních údajů a zvláštních skutečností, včetně zásad jejich ochrany, podmínek pro přístup k nim a další požadavky na jejich ochranu.

Zpracovávat utajované informace stupně utajení Vyhrazené lze v informačním systému: A) certifikovaném Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost a písemně schváleném do provozu odpovědnou osobou nebo jí pověřenou osobou a určeném pro zpracovávání utajovaných informací Vyhrazené a vyšší. B) certifikovaném Národním bezpečnostním úřadem. C) na jakémkoliv PC v síti intranet.

Neověřené osobní údaje Policie České republiky: ⦁ jiným bezpečnostním sborům nesmí předat. ⦁ může jiným bezpečnostním sborům předat, ale musí je označit jako neověřené a uvést míru jejich spolehlivosti. ⦁ může jiným bezpečnostním sborům předat po předchozím souhlasu státního zástupce.

Nepřesné osobní údaje Policie České republiky: ⦁ jiným bezpečnostním sborům nesmí předat. ⦁ může jiným bezpečnostním sborům předat po předchozím souhlasu státního zástupce. ⦁ může jiným bezpečnostním sborům předat, ale musí je označit jako nepřesné.

Obecné nařízení o ochraně osobních údajů (tzv. GDPR): ⦁ se na Policii České republiky nevztahuje. ⦁ se na Policii České republiky vztahuje s výjimkami stanovenými zákonem č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů,. ⦁ se na Policii České republiky vztahuje bez výjimek.

Obecné nařízení o ochraně osobních údajů (tzv. GDPR) se nevztahuje na: ⦁ zpracování osobních údajů fyzickou osobou v průběhu výlučně osobních či domácích činností. ⦁ zpracování osobních údajů fyzickou osobou prováděné v souvislosti s výkonem jejího povolání nebo zaměstnání. ⦁ zpracování osobních údajů fyzickou osobou prováděné v souvislosti s obchodní činností.

Obecné nařízení o ochraně osobních údajů (tzv. GDPR) se vztahuje: ⦁ pouze na automatizované či částečně automatizované zpracování osobních údajů. ⦁ na jakékoliv nakládání s osobními údaji. ⦁ na automatizované či částečně automatizované zpracování osobních údajů, na neautomatizované zpracování těch osobních údajů, které jsou obsaženy v evidenci nebo do ní mají být zařazeny.

Obecné nařízení o ochraně osobních údajů (tzv. GDPR) upravuje. ⦁ ochranu osobních údajů právnických osob. ⦁ ochranu osobních údajů fyzických osob. ⦁ ochranu osobních údajů právnických i fyzických osob.

Osobními údaji se rozumí: ⦁ veškeré informace o identifikované nebo identifikovatelné fyzické osobě. ⦁ pouze ty informace, které mohou vést k identifikaci fyzické osoby. ⦁ veškeré informace o identifikované nebo identifikovatelné fyzické nebo právnické osobě.

Osobním údajem není: ⦁ rodné číslo. ⦁ pracovní e-mailová adresa tvořená jménem a příjmením pracovníka. ⦁ název a adresa sídla právnické osoby.

Osobní údaje mohou být zpracovávány: ⦁ pouze se souhlasem subjektu údajů. ⦁ pouze na základě zákona. ⦁ v případech stanovených obecným nařízením o ochraně osobních údajů (tzv. GDPR) a zvláštními zákony.

Osobní údaje z evidencí provozovaných na základě jiného právního předpisu jinými správci a zpracovateli Policie České republiky. ⦁ nemůže žádat. ⦁ může žádat pouze, pokud je to potřebné pro plnění úkolů za účelem předcházení, vyhledání, odhalování trestné činnosti a stíhání trestných činů. ⦁ může žádat, pokud je to potřebné pro plnění jakéhokoliv úkolu.

Pokud fyzická osoba při výslechu požádá o informaci, jaké osobní údaje jsou o ní zpracovávány v evidencích Policie České republiky: ⦁ příslušník jí tuto informaci neprodleně sdělí. ⦁ příslušník postoupí její žádost odboru pověřence pro ochranu osobních údajů Policejního prezidia České republiky. ⦁ příslušník postoupí její žádost státnímu zástupci.

Policie České republiky může pořizovat zvukové, obrazové nebo jiné záznamy osob a věcí nacházejících se na místech veřejně přístupných a zvukové, obrazové nebo jiné záznamy o průběhu úkonu: ⦁ pouze je-li to nezbytné pro plnění jejích úkolů. ⦁ bez omezení. ⦁ pouze po předchozím souhlasu osoby, jíž se záznam týká.

Policie České republiky může pro účely budoucí identifikace snímat daktyloskopické otisky, zjišťovat tělesné znaky, provádět měření těla, pořizovat obrazové, zvukové a obdobné záznamy a odebírat biologické vzorky umožňující získání informací o genetickém vybavení u: ⦁ osoby obviněné ze spáchání úmyslného trestného činu. ⦁ osoby obviněné ze spáchání úmyslného trestného činu a nedbalostního trestného činu, pokud za něj může být uložen trest odnětí svobody v délce alespoň 3 let. ⦁ jakékoliv osoby, pokud je to nezbytné pro plnění konkrétního úkolu.

Policie České republiky může shromažďovat údaje o rasovém nebo etnickém původu, náboženském, filosofickém nebo politickém přesvědčení, členství v odborové organizaci, zdravotním stavu, sexuálním chování nebo sexuální orientaci: ⦁ pouze pokud je to nezbytné pro účely šetření konkrétního trestného činu nebo přestupku. ⦁ pro plnění jakéhokoliv konkrétního úkolu, pokud je to nezbytné pro jeho splnění. ⦁ pouze pro účely šetření závažného trestného činu nebo pro účely předcházení a odhalování terorismu.

Policie České republiky může zpracovávat informace včetně osobních údajů: ⦁ pouze po předchozím souhlasu státního zástupce. ⦁ pouze při vyšetřování a odhalování trestné činnosti. ⦁ vždy, pokud je to nezbytné pro plnění jejích úkolů.

Policie České republiky může zveřejňovat osobní údaje: ⦁ při plnění úkolů v rozsahu nezbytném k plnění úkolů policie v souvislosti se zajišťováním bezpečnosti České republiky, s pátráním po osobách, nebo s předcházením a vyhledáváním trestné činnosti, nebo pro účely předcházení a zamezování závažných ohrožení veřejného pořádku a bezpečnosti. ⦁ pouze při pátrání po osobách. ⦁ pouze po předchozím souhlasu státního zástupce.

Policie České republiky na písemnou žádost subjektu údajů o sdělení osobních údajů zpracovávaných při plnění úkolů policie za účelem předcházení, vyhledávání, odhalování trestné činnosti a stíhání trestných činů a zajišťování bezpečnosti České republiky, veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti: ⦁ tyto údaje vždy sdělí. ⦁ tyto údaje sdělí, pokud tím nedojde k ohrožení plnění těchto úkolů, k ohrožení oprávněných zájmů třetích osob, nebo k ohrožení utajovaných informací. ⦁ tyto údaje sdělí, pouze po předchozím souhlasu státního zástupce.

Policie České republiky osobní údaje jiným orgánům nebo osobám: ⦁ předává, stanoví-li tak zákon, mezinárodní smlouva nebo přímo použitelný předpis Evropské unie, je-li to nezbytné k odstranění závažného ohrožení bezpečnosti osob nebo veřejného pořádku, nebo je-li to ve prospěch osoby, k níž se údaje vztahují, a tato osoba dala k předání souhlas, případně lze její souhlas na základě okolností důvodně předpokládat. ⦁ předává pouze v rámci mezinárodní spolupráce. ⦁ předává jen za podmínek, které stanoví trestní řád.

Policie České republiky osobní údaje pohřešované nebo hledané osoby vymaže: ⦁ neprodleně po jejím nalezení (zadržení. ⦁ neprodleně po jejím nalezení (zadržení), s výjimkou případů, kdy osoba byla pohřešována nebo hledána opakovaně, nebo kdy lze důvodně předpokládat, že tato osoba bude opět pohřešována nebo hledána. ⦁ po uplynutí 3 let od nalezení (zadržení).

Policie České republiky zpracovává údaje o příslušnících Policie České republiky v personální evidenci dle zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů: ⦁ pouze se souhlasem příslušníka. ⦁ na základě zákona. ⦁ na základě zákona, přičemž ve stanovených případech je však nutný předchozí souhlas příslušníka.

Při pátrání po osobách je Policie České republiky oprávněna zveřejňovat údaje: ⦁ o jakékoliv osobě, pokud je to nezbytné pro účely pátrání. ⦁ pouze o osobách starších 18 let. ⦁ pouze o osobách starších 18 let; v ostatních případech potřebuje souhlas státního zástupce.

Při plnění úkolů policie za účelem předcházení, vyhledávání, odhalování trestné činnosti a stíhání trestných činů a zajišťování bezpečnosti České republiky, veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti: ⦁ je Policie České republiky oprávněna zpracovávat nepřesné a neověřené osobní údaje za předpokladu, že tyto údaje budou bezodkladně opraveny nebo ověřeny. ⦁ je Policie České republiky oprávněna zpracovávat nepřesné nebo neověřené osobní údaje; pokud je to možné, Policie České republiky tyto osobní údaje označí. ⦁ není Policie České republiky oprávněna zpracovávat nepřesné a neověřené údaje.

Při předcházení, vyhledávání, odhalování trestné činnosti a stíhání trestných činů a zajišťování bezpečnosti České republiky, veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti: ⦁ je Policie České republiky povinna stanovit účel, k němuž mají být osobní údaje zpracovány. ⦁ není Policie České republiky povinna stanovit účel, k němuž mají být osobní údaje zpracovávány. ⦁ je Policie České republiky povinna dodržovat pouze ustanovení trestního řádu, neboť účel zpracování ani rozsah shromažďovaných osobních údajů není v trestním řízení omezen.

Příslušník Policie České republiky je oprávněn při plnění konkrétního úkolu získávat údaje: ⦁ pouze z těch evidencí, jejichž údaje jsou nezbytné pro plnění tohoto konkrétního úkolu. ⦁ ze všech evidencí, ke kterým má přístup, bez ohledu na to, zda jsou jejich údaje nezbytné pro plnění konkrétního úkolu. ⦁ pouze z těch evidencí, jejichž údaje jsou nezbytné pro plnění tohoto konkrétního úkolu; v ostatních případech pouze po souhlasu vedoucího příslušníka.

Příslušník Policie České republiky je oprávněn využívat údaje z informačních systémů: ⦁ pouze, pokud je to nezbytné pro splnění konkrétního služebního úkolu a v rozsahu nezbytném pro jeho splnění. ⦁ pouze po předchozím souhlasu vedoucího pracovníka. ⦁ po předchozím zpracování úředního záznamu.

Příslušník Policie České republiky je povinen oznámit vedoucímu příslušníkovi: ⦁ jakýkoliv únik nebo vyzrazení osobních údajů nebo ztrátu dokumentu s osobními údaji. ⦁ pouze únik nebo vyzrazení osobních údajů nebo ztrátu dokumentu s osobními údaji zpracovávanými při plnění úkolů v souvislosti se zajišťováním bezpečnosti České republiky, s pátráním po osobách, nebo s předcházením a vyhledáváním trestné činnosti, nebo pro účely předcházení a zamezování závažných ohrožení veřejného pořádku a bezpečnosti. ⦁ pouze, pokud se jedná o únik nebo vyzrazení osobních údajů nebo ztrátu dokumentu s osobními údaji, mimo Policii České republiky.

Příslušník Policie České republiky je povinen při získávání údajů z evidencí: ⦁ vždy stanovit účel, pro který jsou údaje získávány. ⦁ vždy stanovit účel, pro který jsou údaje získávány; účel nemusí stanovit, pokud by tím ohrozil plnění konkrétního úkolu. ⦁ vždy stanovit účel, pro který jsou údaje získávány; pokud by tím ohrozil plnění konkrétního úkol, uvede účel krycí.

Příslušník Policie České republiky může shromažďovat a dále zpracovávat osobní údaje: ⦁ pouze po předchozím souhlasu vedoucího pracovníka. ⦁ pouze pokud je to nezbytné pro plnění jeho služebních úkolů, a postupem stanoveným interním aktem řízení. ⦁ pouze pokud je to nezbytné pro plnění jeho služebních úkolů, přičemž postup pro zpracování osobních údajů stanoví sám.

Příslušník Policie České republiky osobní údaje zjištěné při prokázání totožnosti: ⦁ nemůže předat jiné osobě. ⦁ může předat pouze revizorovi při kontrole cestujících. ⦁ může předat jiné osobě, která má na zjištění totožnosti právní zájem, a o prokázání totožnosti požádala.

Při zpracování osobních údajů pro účely předcházení, vyhledávání, odhalování trestné činnosti a stíhání trestných činů a zajišťování bezpečnosti České republiky, veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, Policie České republiky: ⦁ je povinna prověřovat, zda zpracovávané údaje jsou nadále potřebné pro tyto účely. ⦁ je povinna provést jejich výmaz nejpozději do 10 let od jejich shromáždění. ⦁ může tyto osobní údaje uchovávat bez prověření neomezenou dobu.

Působnost Úřadu pro ochranu osobních údajů se na: Policii České republiky nevztahuje. Policii České republiky vztahuje, s výjimkou zpracování osobních údajů pro účely předcházení, vyhledávání, odhalování trestné činnosti a stíhání trestných činů a zajišťování bezpečnosti České republiky, veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti. Policii České republiky vztahuje plně.

Registrační značka motorového vozidla: ⦁ je osobním údajem. ⦁ není osobním údajem. ⦁ je osobním údajem, v případě, že se jedná o motorové vozidlo fyzické osoby.

Subjektem údajů se rozumí: ⦁ fyzická nebo právnická osoba, k níž se osobní údaje vztahují. ⦁ fyzická osoba, k níž se osobní údaje vztahují. ⦁ právnická osoba, k níž se osobní údaje vztahují.

Ústředním správním úřadem pro oblast ochrany osobních údajů v České republice je: ⦁ Úřad pro ochranu osobních údajů. ⦁ Ředitelství pro zpracování osobních údajů. ⦁ Nejvyšší kontrolní úřad.

V případě žádosti subjektu údajů o výmaz osobních údajů, které jsou zpracovávány při plnění úkolů policie za účelem předcházení, vyhledávání, odhalování trestné činnosti a stíhání trestných činů a zajišťování bezpečnosti České republiky, veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, Policie České republiky: ⦁ žádosti vždy vyhoví. ⦁ žádost předloží k rozhodnutí státnímu zástupci. ⦁ žádosti vyhoví, pokud tím nedojde k ohrožení plnění úkolu policie, k ohrožení utajovaných informací, nebo k ohrožení oprávněných zájmů třetí osoby.

Výmazem osobních údajů se rozumí: ⦁ odstranění jména, příjmení, data narození a trvalého pobytu osoby ze zpracovávaných osobních údajů. ⦁ fyzické zničení jejich nosiče, jejich fyzické vymazání, jejich trvalé vyloučení z dalších zpracování nebo jejich dočasné znepřístupnění uživatelům. ⦁ fyzické zničení jejich nosiče, jejich fyzické vymazání nebo jejich trvalé vyloučení z dalších zpracování.

Zpracováním osobních údajů fyzickou osobou v průběhu výlučně osobních či domácích činností není: ⦁ vedení korespondence a vedení adresářů. ⦁ tvorba rodinného rodokmenu pro osobní potřebu. ⦁ vedení přehledu zájmových osob příslušníkem pro plnění jeho úkolů.

Zpracování osobních údajů pro plnění úkolů Policie České republiky je možné zahájit: ⦁ až po stanovení režimu zpracování osobních údajů interním aktem řízení. ⦁ až po souhlasu Úřadu pro ochranu osobních údajů. ⦁ po předchozím informování Úřadu pro ochranu osobních údajů a stanovení režimu zpracování osobních údajů interním aktem řízení.

Zvláštní kategorií osobních údajů není: ⦁ informace o rasovém původu subjektu údajů. ⦁ informace o datu a místu narození subjektu údajů. ⦁ informace o zdravotním stavu subjektu údajů.

Agentura Evropské Unie známá pod zkratkou EUROPOL (Evropský policejní úřad) sídlí v: Lyonu. ⦁ Haagu. ⦁ Bruselu. ⦁ Vídni.

Bezpečnostní prověrku státních příslušníků třetích států žádajících o udělení schengenského víza vyřizuje v členských státech EU pracoviště: ⦁ SIRENE. ⦁ VISION. ⦁ OLAF. ⦁ PNR.

Centrála SIRENE se nachází. ⦁ SIRENE nemá fyzické centrální sídlo. ⦁ v Bruselu. ⦁ ve Štrasburku. ⦁ ve Vídni.

Centrum policejní a celní spolupráce není v: ⦁ Hodoníně. ⦁ Mikulově. ⦁ Chotěbuzi. ⦁ Rozvadově.

Cestou společného centra policejní a celní spolupráce lze žádat o: ⦁ předání osob (readmise, Dublin, Evropsky zatýkací rozkaz). ⦁ poskytnutí informací na které se vztahuje bankovní tajemství. ⦁ výpis z rejstříku trestů. ⦁ opis z rejstříku trestů.

Cílem schengenské spolupráce je: A) zrušení policejních kontrol osob a zboží uvnitř EU, posílení kontrol vnějších hranic, zlepšení spolupráce mezi národními policejními, soudními, celními a dalšími správními orgány, zřízení společného pátracího informačního systému atd. B) zajistit volný pohyb zboží, služeb, kapitálu a osob mezi evropskými zeměmi z pohledu ekonomického a administrativního. C) dobudovat Evropské hospodářské společenství zapojením nových členských zemí do systému smluv EHS, Evropského sdružení uhlí a oceli a Evropského společenství pro atomovou energii. D) zřídit společné orgány EU, kterými jsou Rada Evropy, Evropský účetní dvůr, Mezinárodní evropská banka, Komise pro EU apod.

Co je následkem realizace evropského zatýkacího rozkazu (viz Rámcové rozhodnutí Rady EU č. 2002/584. ⦁ vydání osoby (tzv. extradice). ⦁ předání osoby. ⦁ zajištění (konfiskace) majetku zatčené osoby. ⦁ pokračování vyšetřování osoby v zemi zatčení.

Co nepatří do automatizované výměny informací v rámci tzv. Prümské spolupráce (viz Rozhodnutí Rady EU č. 615 a 616/2008posílení přeshraniční policejní spolupráce): ⦁ DNA. ⦁ DKT. ⦁ motorová vozidla (EUCARIS). ⦁ specimeny cestovních dokladů (FADO).

COREPER je akronym (zkratka) pro: ⦁ pracovní skupinu Rady EU. ⦁ výbor stálých zástupců členských států EU na úrovni velvyslanců/zástupců velvyslanců. ⦁ poradní sbor Evropského parlamentu. ⦁ jeden z výborů Evropské komise.

ČR se k SIS připojila v roce: ⦁ 2004. ⦁ 2009. ⦁ 2007. ⦁ 2000.

Dohled nad dodržováním schengenského acquis členskými státy a provádění schengenského hodnocení dle příslušného nařízení činí: ⦁ Evropská Rada. ⦁ Rada Evropy. ⦁ Evropská komise. ⦁ Evropský účetní dvůr.

Do SIS nemá/jí v ČR přístup. ⦁ Odbor azylové a migrační politiky. ⦁ správní orgány řešící dopravní přestupky. ⦁ soudy. ⦁ správní orgány řešící registraci motorových vozidel.

Eurodac je: ⦁ společenství národních daktyloskopických expertů z EU. ⦁ databáze otisků prstů držitelů víz do EU. ⦁ databáze otisků prstů žadatelů o mezinárodní ochranu (azyl). ⦁ databáze otisků prstů držitelů národních víz.

Eurojust je: ⦁ evropská jednotka pro justiční spolupráci v trestních věcech podporující přímou spolupráci soudců a státních zástupců v trestních věcech v EU. ⦁ úřad evropského prokurátora, provádějící vyšetřování trestné činnosti proti zájmům EU. ⦁ jiný název pro Evropský soudní dvůr, který rozhoduje spory podle práva EU. ⦁ úřad dohlížející na dodržování lidských práv v EU podle Charty základních práv EU.

Europol je: ⦁ evropská pobočka Interpolu, zajišťující spolupráci členů EU s Interpolem. ⦁ evropský úřad pro vyšetřování a stíhání závažné kriminality proti zájmům EU, zajišťující přímo vyšetřování a zákroky v členských státech. ⦁ agentura Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva, zajišťující zejména shromažďování a analýzu operativních informací v oblasti zvláště závažné trestné činností týkající se více členských států EU. ⦁ evropský úřad, zajišťující pátrání po osobách a věcech v rámci schengenského prostoru a EU v případě, že je příslušných více členských států.

Evropská agentura eu-LISA odpovídá za správu a rozvoj následujících mezinárodně sdílených policejních databází a systémů: ⦁ SIS, VIS, EURODAC. ⦁ ICIS, EIS, PNR. ⦁ FADO, API, EDISON. ⦁ ECRIS, PRÜM, SLT.

Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž známá pod zkratkou FRONTEX sídlí v/ve: ⦁ Lyonu. ⦁ Haagu. ⦁ Varšavě. ⦁ Vídni.

Generální sekretariát Mezinárodní organizace kriminální policie (International Criminal Police Organization ) známé pod zkratkou INTERPOL Sídlí v: ⦁ Lyonu. ⦁ Haagu. ⦁ Bruselu. ⦁ Vídni.

Hlavním cílem agentury Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (známé pod zkratkou Europol) je: ⦁ provádět vnější správní vyšetřování za účelem posílení boje proti podvodům, korupci a veškeré jiné protiprávní činnosti poškozující finanční zájmy EU (tzv. vnější vyšetřování), jakož i proti jakýmkoli jiným činům nebo jednání hospodářských subjektů porušujícím předpisy EU a vyšetřování personálu orgánů EU (vnitřní vyšetřování). ⦁ podporovat a posilovat činnost příslušných orgánů členských států, jakož i jejich vzájemnou spolupráci při předcházení závažné trestné činnosti dotýkající se dvou nebo více členských států, terorismu a těm formám trestné činnosti, které se dotýkají společného zájmu. ⦁ zajistit integrovanou správu hranic, účinné řízení překračování vnějších hranic, řešení migračních výzev a případných budoucích hrozeb na těchto hranicích, přispívání k řešení závažné trestné činnosti s přeshraničním rozměrem s cílem zajišťovat vysokou úroveň vnitřní bezpečnosti v Evropské unii při plném dodržování základních práv a zachovávání volného pohybu osob na jejím území. ⦁ zajišťovat výměnu doplňujících informací mezi členskými stát EU coby nepřetržitě fungující kontaktní bod v souvislosti s vkládáním záznamů a následně přijímat vhodná opatření v případech, kdy dojde k vypátrání zadaných osob a věcí.

Hlavním cílem Mezinárodní organizace kriminální policie (International Criminal Police Organization - obecně známou pod zkratkou INTERPOL) je: ⦁ podporovat a posilovat činnost příslušných orgánů členských států, jakož i jejich vzájemnou spolupráci při předcházení závažné trestné činnosti dotýkající se dvou nebo více členských států, terorismu a těm formám trestné činnosti, které se dotýkají společného zájmu. ⦁ zajistit a podpořit v co nejširší možné míře vzájemnou pomoc mezi orgány kriminálních policií při plném respektování stávajících národních právních předpisů v členských zemích a to v souladu s Všeobecnou deklarací lidských práv OSN. ⦁ zajistit vysokou úroveň bezpečnosti v rámci prostoru svobody, bezpečnosti a práva včetně udržování veřejné bezpečnosti a veřejného pořádku a zajišťování bezpečnosti. ⦁ posílit přeshraniční spolupráci, zejména výměnu informací mezi orgány příslušnými pro předcházení trestným činům a jejich vyšetřování.

Hlavním cílem vytvoření schengenského prostoru je: ⦁ vytváření prostoru bez vnitřních hranic, nicméně s kontrolami na vzdušné hranici. ⦁ vytváření prostoru bez vnitřních hranic, uvnitř něhož bude zaručen zejména volný pohyb osob. ⦁ vytváření prostoru bez vnitřních hranic, nicméně s kontrolami na pozemní hranici. ⦁ obchodování bez cel.

Hlavním účelem Schengenské dohody je: ⦁ tvorba nového komunikačního systému mezi členskými zeměmi EU v hospodářské oblasti. ⦁ zajištění skutečného volného pohybu osob a zboží zrušením policejních kontrol na vnitřních společných hranicích za současného přijetí kompenzačních opatření k posílení zejména policejní spolupráce. ⦁ zajištění ekonomické prosperity členských států Evropského hospodářského společenství nastavením nových pravidel ve vízové politice. ⦁ vybudování speciálních vyšetřovacích týmů pro boj s terorismem, s narkomafií a obchodováním s lidmi.

Informace o realizaci zásahu na záznam v SIS se NC SIRENE zasílá: ⦁ na stanoveném formuláři SIRENE e-mailem nebo faxem. ⦁ faxem volnou formou. ⦁ pouze telefonicky. ⦁ výhradně na elektronickém formuláři generovaném IS Dotazy.

Jeden stát smí mít v SIS ke stejné osobě/věci: ⦁ maximálně dva záznamy. ⦁ maximálně tři záznamy. ⦁ neomezeně záznamů. ⦁ pouze jeden záznam.

Jedním ze symbolů EU je Den Evropy, které se každoročně slaví: ⦁ 1. ledna. ⦁ 9. května. ⦁ 31. července. ⦁ 17. listopadu.

Jedním ze symbolů EU je MOTTO Evropské unie, které zní: ⦁ Suverénní a jednotná. ⦁ Společnou cestou. ⦁ Společná a jednotná. ⦁ Jednotná v rozmanitosti.

Kdo řeší konflikt více záznamů v SIS: ⦁ Europol. ⦁ útvary napřímo. ⦁ Evropská komise. ⦁ centrály SIRENE.

Ke zrušení kontrol na pozemních vnitřních hranicích ČR a implementaci podstatné části tzv. schengenského acquis došlo v ČR v roce: ⦁ 1993. ⦁ 1999. ⦁ 2007. ⦁ 2013.

Komunikace o záznamech v SIS do druhého členského státu (zejména v případě zásahu) se realizuje: ⦁ cestou Interpolu. ⦁ cestou SIRENE. ⦁ přímo. ⦁ cestou společných center policejní a celní spolupráce.

Který orgán v rámci EU zajištuje nadstavbové odborné vzdělávání policistů. ⦁ CEPOL. ⦁ POLAC. ⦁ OLAF. ⦁ ERASMUS.

Který z níže vyjmenovaných mezinárodně sdílených policejních systémů není určen pro účely mezinárodního pátrání po hledaných osobách a věcech: ⦁ SIS (Schengenský informační systém). ⦁ EIS, (Informační systém Europolu). ⦁ ICIS (Interpol CriminalInformationSystem). ⦁ EUCARIS (EUropeanCArRegistration and Driving licence InformationSystem).

Lustrace v SIS se v rámci PČR provádí cestou: ⦁ programu Dotazy, CIS, KODOX, OBZOR, NS VIS, mobilní prostředky, KONTROLA 2, Centrálního registru vozidel, IS EVIN/SISII (aplikace pro SIRENE CZ). ⦁ IS Patros, IS Patrmv, IS Opatření, CIS, KSÚ. ⦁ IS LOOK, IS Kontrola. ⦁ ZOP, SOV, AFIS, Fodagen.

Lustrací v informační systému Eucaris – modul Prüm lze získat z jiných členských států EU: ⦁ údaje z tachografu. ⦁ podrobné informace k technickému stavu vozidla. ⦁ údaje k vozidlu, údaje k vlastníkovi/provozovateli vozidla, údaje o pojištění, závadový signál k vozidlu. ⦁ údaje o zaplacených dálničních poplatcích k vozidlu v rámci EU.

Manuál SIRENE: ⦁ je závazný pouze pro centrály SIRENE. ⦁ je závazný pro všechny uživatele SIS. ⦁ zatím nebyl vydán. ⦁ není závazný, pouze doporučující.

Mezi agentury EU mimo jiné patří: ⦁ Europol, Interpol, SIRENE, Frontex. ⦁ Eurojust, Interpol, SIRENE, Frontex,. ⦁ Eurojust, Europol, Frontex, eu-LISA. ⦁ Eurojust, Europol, Interpol.

Mezi aktuální právní akty Unie (dříve tzv. sekundární právo EU) stanovené v příslušných ustanoveních smlouvy o fungování EU nepatří: ⦁ nařízení. ⦁ rámcový postoj. ⦁ rozhodnutí. ⦁ směrnice.

Mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních komplexně upravuje: ⦁ trestní řád. ⦁ zákon o mezinárodní justiční spolupráci. ⦁ trestní zákoník. ⦁ instrukce Ministerstva spravedlnosti o mezinárodní spolupráci ve věcech trestních.

Mezi orgány EU mimo jiné patří: ⦁ Rada EU, COREPER, pracovní skupiny Rady EU, agentury EU. ⦁ Rada EU, výbory a pracovní skupiny Rady EU, Evropská komise, Evropský parlament. ⦁ Rada EU, výbory Rady EU, Evropská komise, Evropský parlament. ⦁ Rada EU, Evropská komise, Evropský parlament.

Mezi seriózní české weby zaměřené na monitorování dění a vývoj agend v rámci EU lze zařadit: ⦁ EUROSKOP. ⦁ EUROSTONE. ⦁ EURONEWS. ⦁ EUROSPEAK.

Mezi symboly EU nepatří: ⦁ Evropská vlajka. ⦁ Evropská hymna. ⦁ Evropský znak. ⦁ Evropské motto.

Mezi typické formy spolupráce popsané ve smlouvách o policejní spolupráci se sousedními státy nepatří: ⦁ přeshraniční pronásledování. ⦁ společné centrum policejní a celní spolupráce. ⦁ společné formy nasazení. ⦁ výslechy osob.

Národní centrála SIRENE: ⦁ zajišťuje vkládání záznamů ke skryté kontrole pro zpravodajské služby. ⦁ je výlučným partnerem pro dotazy státních zástupců na záznamy v SIS. ⦁ nemá oprávnění vkládat české EZR do SIS. ⦁ vyhlašuje české EZR do SIS jako jediný orgán v ČR.

Národní centrála SIRENE je: ⦁ Evropskou unií určený orgán, který kontroluje vízovou politiku všech členských států. ⦁ centrální orgán Evropské unie, který zajišťuje ochranu dat ve všech evropských databázích, zejména zaměřený na policejní databáze. ⦁ ústřední místo pro pátrání cestou SIS v každém členském státě, zajišťující především výměnu doplňujících informací k záznamům v SIS a další mezinárodní policejní spolupráci v schengenském prostoru/EU. ⦁ správce národní součásti (databáze) SIS (N.SIS), zajišťující po technické stránce vkládání národních záznamů do SIS.

Na společná centra policejní a celní spolupráce se lze obrátit: ⦁ kdykoliv, fungují v režimu 24/7. ⦁ od pondělí do pátku kdykoliv; v sobotu, neděli a svátcích od 10:00 do 22:00 hodin. ⦁ každý den (po-ne) v době od 7:00 do 15:00 hodin. ⦁ od pondělí do pátku kdykoliv; v sobotu, neděli a svátcích pouze cestou příslušného operačního střediska.

Na společné česko-polské hranici existuje/í: ⦁ pouze jedno společné centrum policejní a celní spolupráce, a to v Náchodě. ⦁ jedno regionální pracoviště Celní správy ČR. ⦁ jedno společné centrum policejní a celní spolupráce, a to v Třinci. ⦁ dvě společná centra pro policejní a celní spolupráci, a to v Náchodě a Chotěbuzi.

Na společné česko-rakouské hranici existuje/í: ⦁ dvě společná centra policejní a celní spolupráce, a to v Mikulově-Drasenhofenu a v Halámkách. ⦁ jedno společné centrum policejní a celní spolupráce, a to v Mikulově – Drasenhofenu. ⦁ dvě společná centra policejní a celní spolupráce, a to v Mikulově a Pasově. ⦁ jedno společné centrum policejní a celní spolupráce, a to ve Znojmě.

Na společné česko-slovenské hranici existuje/í: ⦁ jedno společné centrum policejní a celní spolupráce, a to v Hodoníně-Holíči. ⦁ dvě společná centra pro policejní a celní spolupráci, a to v Hodoníně-Holíči a v Starém Hrozenkově-Drietomě. ⦁ jedno společné centrum policejní a celní spolupráce, a to v Náchodě. ⦁ jedno společné centrum policejní a celní spolupráce, a to ve Starém Hrozenkově-Drietomě.

Od vytvoření záznamu v národním zdrojovém systému do okamžiku jeho dostupnosti uživatelům v ostatních státech v SIS zpravidla uplyne: ⦁ 20 minut. ⦁ 2 minuty. ⦁ 2 hodiny. ⦁ 2 dny.

Organizační celek Evropské unie běžně označovaný jako Frontex je: ⦁ Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž. ⦁ Evropský úřad pro ochranu ilegálních migrantů. ⦁ Evropská agentura pro spolupráci s třetími zeměmi sousedícími se státy EU. ⦁ Evropská agentura pro sběr analytických dat z vnějších schengenských hranic.

O záznamech v SIS komunikuje řešící útvar s útvarem ve vyhlašujícím státě: ⦁ výlučně cestou centrál SIRENE. ⦁ jen cestou společných center. ⦁ cestou vedení krajského ředitelství. ⦁ přímo.

Policisté provádějící přeshraniční pronásledování: ⦁ nemohou provést bezpečnostní prohlídku zadržené osoby. ⦁ mohou provést bezpečnostní prohlídku zadržené osoby pouze za přítomnosti a na pokyn zahraničních policistů. ⦁ nemohou provádět se zadrženou osobou žádné úkony ani provést bezpečnostní prohlídku zadržené osoby. ⦁ mohou provést bezpečnostní prohlídku zajištěné osoby.

Pravidla pro výměnu operativních a jiných informací na žádost mezi příslušnými donucovacími orgány členských států Evropské unie v rámci předcházení trestné činnosti, prověřování skutečností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, nebo v rámci odhalování a vyšetřování trestných činů se řídí podle jednoho z níže uvedených právních aktů EU: A) Prováděcí rozhodnutí Komise EU 2017/1528příručce SIRENE a dalších prováděcích opatřeních k Schengenskému informačnímu systému druhé generace. B) Rozhodnutí Rady 2008/615posílení přeshraniční spolupráce, zejména v boji proti terorismu a přeshraniční trestné činnosti. C) Rámcové rozhodnutí Rady 2006/960zjednodušení výměny operativních a jiných informací mezi donucovacími orgány členských států EU. D) Nařízení Evropského parlamentu a Rady 2016/794Agentuře Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (EUROPOL).

Přeshraniční pronásledování je: ⦁ jedna z aktivit společných hlídek. ⦁ pokračování pronásledování zahájeného na území jednoho státu na území státu dalšího. ⦁ je třetí variantou přeshraničního sledování. ⦁ zakázáno.

Při možném zásahu na osobní doklad k potvrzení zásahu v SIS: ⦁ stačí shoda příjmení v dokladu. ⦁ je nutná shoda čísla dokladu, druhu dokladu, vydávajícího států a vyloučení, že kontrolovaný doklad byl vydán až po vyhlášení příslušného záznamu v SIS. ⦁ stačí shoda čísla dokladu a vydávajícího státu. ⦁ stačí shoda čísla dokladu.

Přímý přístup do SIS mají v ČR mimo jiné: ⦁ matriky, úřady vydávající osobní doklady. ⦁ úřady registrující motorová vozidla. ⦁ městské a obecní policie. ⦁ pracovníci bezpečnostních kontrol na letištích.

Působnost Europolu se vztahuje na: ⦁ veškerou trestnou činnost, která se týká dvou nebo více členských států EU. ⦁ organizovanou trestnou činnost, terorismus a další formy závažné trestné činnosti, které se týkají dvou nebo více členských států EU. ⦁ veškerou trestnou činnost, která se týká dvou nebo více členských států EU, které se nacházejí v schengenském prostoru. ⦁ pouze na organizovanou trestnou činnost, která se týká dvou nebo více členských států EU.

Rada EU je: ⦁ orgán EU, který dává Unii nezbytné podněty pro její rozvoj a vymezuje její obecné politické směry a priority. Orgán nevykonává legislativní funkce. ⦁ orgán EU, který přijímá akty, které mají přímý vliv na život občanů EU a značný mezinárodní dopad, zasedají v něm zástupci vlád členských států. Orgán vykonává legislativní funkce. ⦁ orgán EU, který zastupuje zájmy EU jako celku, nikoli zájmy jednotlivých členských zemí. Orgán vykonává legislativní funkce. ⦁ orgán EU, který provádí výklad právních předpisů EU a zajišťuje tedy jejich jednotné uplatňování ve všech státech EU. Orgán nevykonává legislativní funkce.

Radě EU předsedají: ⦁ postupně všechny členské státy EU, které se střídají vždy po šesti měsících. ⦁ postupně všechny členské státy EU nacházející se v tzv. schengenském prostoru, které se střídají vždy po šesti měsících. ⦁ pouze zakládající členové EU, kteří se střídají vždy po osmnácti měsících. ⦁ pouze ty státy EU, které stanoví Lisabonská smlouva, státy se střídají vždy po šesti měsících.

Schengenská prováděcí úmluva: ⦁ upravuje konkrétní opatření schengenské spolupráce zejména zrušení kontrol na vnitřních hranicích a volný pohyb osob, víza, policejní spolupráci a vzájemní pomoc v trestních věcech, SIS a ochrana osobních údajů. ⦁ je dokumentem ze dne 19. června 1985 vydaným k Schengenské dohodě. ⦁ je dokumentem upravující fungování EUROPOLU. ⦁ upravovala konkrétní opatření schengenské spolupráce pro oblast policejní spolupráce a SIS/SIRENE.

Schengenská prováděcí úmluva v platném znění spolu s Rozhodnutím a Nařízením SIS II upravuje mimo jiné. ⦁ přeshraniční sledování, přeshraniční pronásledování, mezinárodní pátrání, SIRENE. ⦁ azylové řízení a detaily odbavování na vnější hranici. ⦁ mezinárodní řešení přestupků v dopravě. ⦁ spolupráci cestou Europolu.

Schengenské aquis: ⦁ je závazné jen pro ty státy, které zájem o schengenskou spolupráci oficiálně deklarovaly. ⦁ je součástí právního rámce EU a je závazné pro všechny členské státy EU a závazným se stává i pro všechny nově přistupující státy do EU. ⦁ je závazné pro všechny členské státy, nově přistupující státy se mohou rozhodnout, zda k schengenské spolupráci přistoupí či nikoliv. ⦁ není součástí právního rámce EU.

Schengenské aquis tvoří: ⦁ pouze ty nařízení a směrnice, u nichž je v preambuli uvedeno, že přebírají a rozvádějí schengenské aquis. ⦁ pouze protokoly a úmluvy o přistoupení k úmluvám ze strany přistupujících států. ⦁ Schengenská dohoda, Schengenská prováděcí úmluva, protokoly a úmluvy o přistoupení k úmluvám ze strany přistupujících států, rozhodnutí a prohlášení Výkonného výboru a všechny následné akty EU/ES, u nichž je v preambuli uvedeno, že rozvádějí schengenské aquis. ⦁ pouze Schengenská dohoda a Schengenská prováděcí úmluva.

Schengenský hraniční kodex, který stanoví pravidla upravující přeshraniční pohyb osob, neupravuje: ⦁ pravidla překračování vnějších hranic a podmínky vstupu na území. ⦁ pravidla ochrany vnějších hranic a odepření vstupu cizincům na území schengenského prostoru. ⦁ pravidla pro překračování vnitřních hranic států tvořících schengenský prostor. ⦁ pravidla fungování Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex).

Schengenský informační systém neobsahuje záznamy k: ⦁ osobám, na které byl vydán evropský zatýkací rozkaz. ⦁ pohřešovaným dětem. ⦁ odcizeným bankovkám. ⦁ odcizeným uměleckým předmětům.

Schengenský informační systém obsahuje mimo jiné také záznamy k: ⦁ nežádoucím cizincům. ⦁ platným vydaným schengenským vízům. ⦁ znakům padělaných dokladů členských států. ⦁ odcizeným uměleckým předmětům.

Schengenský informační systém obsahuje mimo jiné také záznamy k: ⦁ otiskům prstů žadatelů o azyl. ⦁ cizincům, kteří mají v schengenském prostoru povolený pobyt. ⦁ hledaným lodím, lodním motorům, letadlům a kontejnerům, strojům a technickým zařízením. ⦁ pachatelům dopravních přestupků v některém z členských států.

Schengenský informační systém obsahuje mimo jiných také záznamy k: ⦁ skryté kontrole. ⦁ cizincům, kteří mají v schengenském prostoru povolený pobyt. ⦁ vydaným krátkodobým vízům. ⦁ pachatelům dopravních přestupků v některém z členských států.

Schengenský informační systém obsahuje mimo jiných také záznamy k: ⦁ nežádoucím cizincům. ⦁ platným vydaným schengenským vízům. ⦁ znakům padělaných dokladů členských států. ⦁ odcizeným uměleckým předmětům.

Schengenský informační systém představuje: ⦁ společnou databázi podvodných jednání v rámci EU. ⦁ společnou databázi nejzávažnějších forem organizovaného zločinu v schengenském prostoru. ⦁ společnou databázi cizinců v schengenském prostoru. ⦁ společnou databázi pátrání v schengenském prostoru.

Se kterými sousedními státy má Česká republika společná centra policejní a celní spolupráce: ⦁ Německo, Polsko, Rakousko. ⦁ Německo, Slovensko, Rakousko. ⦁ Německo, Polsko, Slovensko. ⦁ Německo, Polsko, Slovensko, Rakousko.

SIRENE je: ⦁ evropský úřad pro ochranu moře. ⦁ evropské sdružení dopravních policií. ⦁ mezinárodní organizace kriminální policie. ⦁ národní ústřední místo zejména pro pátrání cestou SIS.

SIRENE je označení: ⦁ mezinárodního policejního informačního systému pro příhraniční pronásledování. ⦁ systému evropského policejního vzdělávání pro uniformovanou policii. ⦁ ústředního místa v každém členském státě zajišťujícího především výměnu doplňujících informací k záznamům v SIS a zpravidla i další mezinárodní spolupráci. ⦁ evropské justiční sítě ve věcech trestních.

SIS není součástí dotazu v: ⦁ IS Dotazy (Bedrunka). ⦁ Mobilní Bezpečná Platforma (MBP). ⦁ ETŘ. ⦁ IS hraniční kontroly (KODOX).

Společná centra policejní a celní spolupráce jsou: ⦁ samostatné služebny zřízené v bezprostřední blízkosti státních hranic propojené jedním jednacím protokolem. ⦁ operační střediska zřízená dočasně za účelem koordinace při dočasném znovuzavedení kontrol na vnitřních hranicích. ⦁ společná pracoviště bezpečnostních složek sousedních států, zřízená trvale, zpravidla v blízkosti státních hranic za účelem posílení mezinárodní policejní spolupráce v příhraničí. ⦁ společná operační střediska zřízená dočasně za účelem koordinace akcí velkého rozsahu, živelných pohrom a přírodních katastrof.

Státy, jejichž vlády uzavřely dne 14. června 1985 Dohodu o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích (Schengenská dohoda), byly: ⦁ Belgie, Nizozemí, Lucembursko, Francie a Německo. ⦁ Francie, Německo, Španělsko a Portugalsko. ⦁ Francie, Belgie, Nizozemí a Velká Británie. ⦁ Francie, Rakousko, Itálie a Dánsko.

Synonymem pro řešení otázek týkajících se azylové agendy v rámci EU se stal název jednoho z evropských měst: ⦁ Ženeva. ⦁ Dublin. ⦁ Vídeň. ⦁ Brusel.

U hledaných osob v Schengenském informačním systému jsou mimo jiné vedeny tyto údaje: ⦁ nemovitém majetku hledaných osob. ⦁ rodičích, partnerovi a dětech hledaných osoby. ⦁ kolikrát byla hledaná osoba ve výkonu trestu. ⦁ zda jsou hledané osoby ozbrojeny či mají sklon k násilí.

VIS je: ⦁ zkratka pro evropskou agenturu pro vydávání schengenských víz. ⦁ systém sloužící pro přehled o registraci všech motorových vozidel v EU podle VIN. ⦁ systém sloužící pro identifikaci osob, jimž byla udělena schengenská víza. ⦁ zkratka pro vzdělávací a identifikační středisko.

Vlajka Evropské unie obsahuje modré pozadí a soustředný kruh hvězd, kterých je: ⦁ 24. ⦁ 27. ⦁ 12. ⦁ 10.

Vnější hranice podle Schengenské prováděcí úmluvy jsou hranice smluvních stran: ⦁ pouze pozemní hranice členských států s nečlenskými státy. ⦁ pouze pozemní a vodní (mořské) hranice členských států s nečlenskými státy. ⦁ pozemní a vodní (mořské) hranice členských států s nečlenskými státy a všechna letiště a přístavy. ⦁ pozemní a vodní (mořské) hranice členských států s nečlenskými státy a letiště s lety mimo členské státy a přístavy s plavbami mimo členské státy.

V rámci přeshraničního pronásledování: ⦁ nesmí být nasazen vrtulník. ⦁ je možné použít jen vrtulník Armády ČR. ⦁ je vhodné zvážit vyžádání nasazení vrtulníku Policie ČR. ⦁ je možné použít jen vrtulník Letecké záchranné služby.

Vstup České republiky do EU je datován k: ⦁ 1. 1. 1993. ⦁ 21.12.2007. ⦁ 10. 12. 1999. ⦁ 1. 5. 2004.

Výměna informací mezi útvary policie, Europolem a členskými státy EU probíhá: ⦁ prostřednictvím mezinárodních odborů jednotlivých krajských ředitelství policie. ⦁ prostředním mezinárodních odborů příslušných útvarů. ⦁ prostřednictvím pobočky Europolu, která se nachází na území jednotlivých členských států. ⦁ prostřednictvím národní jednotky Europolu.

Výměna informací se zahraničím realizovaná kanály Interpolu, Europolu a SIRENE je zajišťována: ⦁ v režimu 24/7, vyjma významných událostí přeshraničního rozsahu (např. teroristický útok), kdy je zajišťována prostřednictvím operačního odboru PP ČR. ⦁ v režimu 24/7, vyjma výměny utajovaných informací, která je zajišťována prostřednictvím bezpečnostního oddělení PP ČR. ⦁ pouze v pracovní dny v době od 7 do 15 hodin. ⦁ v režimu 24/7.

Webový odkaz Úřadu pro publikace Evropské unie, který umožňuje přístup k právním předpisům EU a dalším dokumentům, kde jsou pravidelně zveřejňovány v Úředním věstníku Evropské unie v elektronické podobě, se jmenuje: ⦁ EUR-Law. ⦁ EUR-Lex. ⦁ EUROSUR. ⦁ EU-VID.

Žádost o právní pomoc ve věci přeshraničního sledování do zahraničí podává: ⦁ ve věci příslušný státní zástupce, jak okresní, tak krajské, popř. vyšší úrovně, po podání obžaloby soud prvního stupně. ⦁ odbor mezinárodní policejní spolupráce PP ČR. ⦁ pouze státní zástupce Krajského státního zastupitelství v Praze. ⦁ Nejvyšší státní zastupitelství ČR.

Základním českým zákonem pro oblast mezinárodní justiční spolupráce je: ⦁ trestní řád. ⦁ zákon o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních. ⦁ zákon o mezinárodním právu soukromém. ⦁ trestní zákon.

Základními zásadami fungování EU jsou zásady: ⦁ zásada zákonnosti a zásada zákazu zneužití pravomoci. ⦁ zásada subsidiarity a proporcionality. ⦁ zásada oficiality, vzájemné spolupráce a legality. ⦁ zásada spolupráce, zákonnosti a oficiality.

Základním společně sdíleným systémem EU, kde se vedou záznamy o udělených schengenských vízech cizincům, je: ⦁ VIS (Vízový informační systém). ⦁ SIS (Schengenský informační systém). ⦁ IIS (Interpol Information System). ⦁ PNR (Jmenná evidence cestujících).

Základní zásady fungování EU stanoví: ⦁ Maastrichtská smlouva. ⦁ Lisabonská smlouva. ⦁ Amsterodamská smlouva. ⦁ Niceská smlouva.

Záznamy do SIS se v rámci PČR zásadně vkládají: ⦁ přímo do N.SIS. ⦁ výlučně cestou Národní centrály SIRENE. ⦁ prostřednictvím zdrojových informačních systémů, mezi které patří např. IS Patros, IS Patrmv, IS Opatření, CIS. ⦁ výlučně cestou operačních středisek.

Záznamy v SIS jsou aktualizovány: ⦁ průběžně – plně odráží stav pátrání v národních zdrojových systémech. ⦁ jednou za 8 hodin. ⦁ jednou za 24 hodin. ⦁ jednou za den.

Záznamy v SIS jsou dostupné: ⦁ všem bezpečnostním složkám (a dalším určeným orgánům). ⦁ výlučně centrálám SIRENE. ⦁ jen kriminální policii. ⦁ jen cizinecké policii.

Záznamy v SIS jsou uživateli dostupné: ⦁ v jazyce vyžadujícího státu. ⦁ v angličtině. ⦁ v jazyce uživatele. ⦁ v němčině.

Záznamy v SIS k osobám hledaným (dle čl. 26): ⦁ mají pouze informativní charakter. ⦁ jsou rovny evropskému zatýkacímu rozkazu nebo žádosti o předběžné zatčení. ⦁ mají účinky pouze v případě, že je předem cestou SIRENE zaslán EZR. ⦁ nejsou rovny evropskému zatýkacímu rozkazu.

Amputovaný článek prstu na horní končetině ošetříme tak, že: ⦁ zastavíme krvácení zhotovením tlakového obvazu, zajistíme ZZS, provedeme protišoková opatření a amputát sterilně zabalíme, druhotně chladíme. ⦁ zastavíme krvácením naložením škrtidla na předloktí, zajistíme ZZS, provedeme protišoková opatření a amputát opláchneme, vložíme do sáčku a položíme na led. ⦁ zastavíme krvácení zhotovením tlakového obvazu a transportujeme ho co nejrychleji do nemocnice, amputát sterilně zabalíme, chladíme ledem. ⦁ zastavíme krvácením naložením škrtidla na paži a transportujeme ho co nejrychleji do nemocnice, amputát sterilně zabalíme.

Automatický externí defibrilátor nelze použít při resuscitaci: ⦁ zjevně gravidní ženy. ⦁ dítěte do jednoho roku. ⦁ tonoucích. ⦁ osob do 18 let.

Frekvence nepřímé srdeční masáže u dospělého je: ⦁ 60-80 stlačení za minutu,. ⦁ 80-90 stlačení za minutu,. ⦁ 100-120 stlačení za minutu,. ⦁ 120-160 stlačení za minutu.

Hlavní komplikací poranění páteře je: ⦁ celkové podchlazení organismu. ⦁ druhotné poranění centrálního nervového systému s možnými trvalými následky. ⦁ druhotná infekce. ⦁ rozvoj šoku z možného vnitřního krvácení.

Hlavní příznaky bezvědomí jsou: ⦁ zhroucená poloha na podložce, přítomnost masivního vnějšího krvácení, chybějící reakce na vnější podněty. ⦁ zhroucená poloha na podložce, chybějící reakce na oslovení, fyzické a bolestivé podněty, svalstvo je ochablé. ⦁ poloha na zádech, chybí reakce na vnější podněty, končetiny jsou křečovitě staženy. ⦁ poloha na zádech, reakce pouze na silné zvukové podněty, bledost.

Je-li postižený při vědomí, máme u něj důvodné podezření na poranění páteře a nehrozí mu jiné nebezpečí: ⦁ pravidelně monitorujeme stav vědomí a dýchání, ponecháme poraněného v poloze, ve které se nachází, udržujeme hlavu a krk v neutrální poloze, ošetříme případná zevní zranění a vyčkáme příjezdu ZZS. ⦁ pravidelně monitorujeme stav vědomí a dýchání, neprodleně zajistíme přesunutí poraněného na rovnou tvrdou podložku, udržujeme hlavu a krk v neutrální poloze, ošetříme případná zevní zranění a vyčkáme příjezdu ZZS. ⦁ pravidelně monitorujeme stav vědomí a dýchání, velmi šetrně zraněného posadíme a opřeme mu ruce o podložku, aby se mu lépe dýchalo, ošetříme mu zevní zranění, vyčkáme příjezdu ZZS. ⦁ pravidelně monitorujeme stav vědomí a dýchání, uložíme poraněného do zotavovací polohy z důvodu prevence vdechnutí zvratků, vyčkáme do příjezdu ZZS.

Je-li zraněný v šoku: ⦁ uložíme ho do zotavovací polohy. ⦁ podáme mu malé množství alkoholu na uklidnění. ⦁ zajistíme mu tepelný komfort. ⦁ položíme ho na záda a zvedneme dolní končetiny.

Jestliže policista použije proti pachateli slzotvorného prostředku, ihned jakmile to okolnosti dovolí, poskytne první pomoc následujícím způsobem: ⦁ postižená místa bude vyplachovat čistou vodou nebo fyziologickým roztokem, při přetrvávajících obtížích zajistí lékařské ošetření. ⦁ postižená místa bude vyplachovat tekoucí teplou vodou nebo ohřátým fyziologickým roztokem, při přetrvávajících obtížích zajistí lékařské ošetření. ⦁ na postižená místa bude aplikovat oční kapky nebo oční vodu s dezinfekčním účinkem, při přetrvávajících obtížích zajistí lékařské ošetření. ⦁ na postižená místa bude aplikovat oční mast nebo oční vodu s dezinfekčním účinkem, při přetrvávajících obtížích zajistí lékařské ošetření.

Jestliže policista zjistí, že při použití donucovacích prostředků došlo ke zranění osoby: ⦁ bezodkladně poskytne zraněné osobě první pomoc a zajistí lékařské ošetření. ⦁ ihned jakmile to okolnosti dovolí, zajistí lékařské ošetření nebo převoz do nemocnice. ⦁ ihned jakmile to okolnosti dovolí, poskytne zraněné osobě první pomoc a zajistí lékařské ošetření. ⦁ je povinen bezodkladně použití donucovacího prostředku ohlásit svému nadřízenému a zajistit lékařské ošetření.

Jestliže větší cizí těleso pevně lpí v oku, případně je zaseknuto v rohovce: ⦁ nepokoušíme se jej odstranit, kryjeme obě oči sterilním obvazem a zajistíme odborné ošetření. ⦁ doporučíme postiženému, aby oko zavřel, případně si ho mnul. ⦁ pokusíme se o jeho šetrné odstranění. ⦁ neošetřujeme, vyčkáme na odborné vyšetření a následné ošetření.

Jsme-li sami při resuscitaci dítěte do 1 roku, voláme zdravotnickou záchrannou službu: ⦁ ihned poté, co jsme zjistili, že dítě nedýchá a provedli jsme 5 úvodních vdechů. ⦁ poté, kdy jsme provedli 5 úvodních vdechů a po dobu jedné minuty následně prováděli neúspěšnou resuscitaci. ⦁ poté, co jsme provedli 5 úvodních vdechů a po dobu pěti minut jsme prováděli neúspěšnou resuscitaci. ⦁ ihned poté, co jsme zjistili u dítěte bezvědomí a bezdeší.

Jsme-li sami při resuscitaci dospělého, voláme zdravotnickou záchrannou službu: ⦁ ihned poté, co jsme zjistili, že dospělý nedýchá a provedli jsme 5 úvodních vdechů. ⦁ po minutě neúspěšné resuscitace. ⦁ poté, co jsme provedli 5 úvodních vdechů a po dobu pěti minut jsme prováděli neúspěšnou resuscitaci. ⦁ ihned poté, co jsme zjistili u dospělého bezvědomí a bezdeší.

Ke zprůchodnění dýchacích cest u dospělého postiženého v bezvědomí, který dýchá, nekrvácí, nezvrací a nemá poranění páteře používáme: ⦁ předklon hlavy postiženého. ⦁ záklon hlavy postiženého. ⦁ úklon hlavy postiženého do strany. ⦁ neutrální pozici hlavy.

Krvácející poranění ošetřujeme, je-li to možné: ⦁ s použitím vhodných ochranných rukavic, případně vhodné improvizace z důvodu nebezpečí přenosu infekční nákazy od zraněného. ⦁ výhradně s použitím sterilních operačních rukavic z důvodu nebezpečí zanesení infekce do rány zraněného. ⦁ až po předložení průkazu postiženého, že je HIV negativní z důvodu nebezpečí přenosu infekčního onemocnění od zraněného. ⦁ až po přiložení škrtidla, jelikož s ním nelze v ochranných rukavicích manipulovat.

Krvácení z krční tepny zastavíme: ⦁ přiložením šátkového obvazu. ⦁ sterilním krytím a obvázáním krku obinadlem. ⦁ stlačením tepny přímo v ráně. ⦁ sterilním krytím rány a přiložením škrtidla.

K typickým příznakům cévní mozkové příhody patří: ⦁ pocení, neklid, acetonový zápach z úst. ⦁ dušnost s bolestí na hrudi, dávivý kašel. ⦁ závratě, zvracení, bolesti hlavy, strach ze smrti. ⦁ dezorientace, poruchy hybnosti končetin, poruchy řeči.

K vážným příznakům vnitřního poranění hlavy patří: ⦁ vysoké teploty a průjmy. ⦁ chladnější krev v končetinách. ⦁ pomalý tep a zčervenání kůže. ⦁ nevolnost, zvracení, dezorientace.

K vyproštění z vozidla se užívá: ⦁ Gordonův manévr. ⦁ Heimlichův manévr. ⦁ Rautekův manévr. ⦁ Trojitý manévr.

Lapavé dechy: ⦁ jsou typickým projevem postiženého, který vdechnul cizí těleso, a u nějž je nezbytné ihned provést Heimlichův manévr. ⦁ jsou typickou známkou náhlé zástavy oběhu, kdy je nebytně nutné ihned zahájit resuscitaci postiženého. ⦁ jsou typickou známkou otravy návykovými látkami či alkoholem a postiženého je nezbytně nutné, co nejdříve uložit do zotavovací polohy. ⦁ jsou typickým příznakem astmatického záchvatu a je nutné postiženého, co nejdříve uložit do polohy polosedu a aplikovat mu předepsaný lék ve spreji.

Máme-li podezření na poranění páteře a postižený je v bezvědomí a nedýchá: ⦁ nikdy nesmíme postiženému zaklonit hlavu, hrozí poškození míchy. ⦁ se zraněným nikdy nehýbeme a vyčkáme příjezdu ZZS. ⦁ nikdy neprovádíme resuscitaci, poranili bychom páteř. ⦁ předsuneme dolní čelist, abychom uvolnili dýchací cesty.

Máme-li u bezvědomého postiženého důvodné podezření na poranění páteře a hrozí mu jiné život ohrožující nebezpečí: ⦁ ošetříme ho na místě, zásadně netransportujeme, jelikož mu hrozí poškození míchy. ⦁ pouze voláme ZZS, sami neošetřujeme ani netransportujeme, jelikož nemáme potřebné vybavení. ⦁ musíme ho co nejšetrněji a nejrychleji přemístit do bezpečí a po té ho ošetříme. ⦁ pouze přivoláme IZS, mají potřebné vybavení pro vyproštění a transport poraněného.

Máme-li u postiženého v bezvědomí podezření na otravu CO nejdříve: ⦁ vyneseme postiženého na čerstvý vzduch nebo důkladně vyvětráme prostor. ⦁ ihned zahájíme resuscitaci. ⦁ podáme větší množství tekutin. ⦁ vyvoláme zvracení a uložíme ho do zotavovací polohy.

Mezi hlavní komplikace otevřených zlomenin dlouhých kostí patří: ⦁ druhotná poranění centrálního nervového systému s možnými trvalými následky. ⦁ celkové podchlazení organismu. ⦁ druhotná infekce. ⦁ poranění cév, nervů a svalových struktur v oblasti zlomeniny, rozvoj šokového stavu.

Mezi nevhodné postupy při ošetřování osoby v bezvědomí patří: ⦁ vytahování jazyka. ⦁ monitorování dýchání. ⦁ přivolání ZZS. ⦁ zajištění průchodnosti dýchacích cest.

Mezi příznaky srdečního infarktu patří především: ⦁ palčivá bolest na hrudi, slabost, pocení, neklid, strach ze smrti. ⦁ poruchy vidění, slzení, dušnost. ⦁ mdloby, zvracení, bolesti hlavy. ⦁ závratě, nesourodá šíře zornic, výdechová dušnost.

Mezi příznaky úrazového šoku patří: ⦁ patrné vnější krvácení nebo podezření na vnitřní krvácení, bledost, chladná kůže, studený pot, slabost, únava možný neklid, pocit žízně. ⦁ pomalý neznatelný dech, netečnost, malátnost, rudý obličej, pot. ⦁ bezvědomí, zrychlený dech, rozšířené zornice, stopy po zvracení. ⦁ zpomalený dech, ztráta paměti na úraz, poruchy vidění, zmatenost, zimnice, třesavka, promodralá kůže.

Mezi protišoková opatření nepatří: ⦁ zastavení masivního zevního krvácení. ⦁ zajištění tepelného komfortu. ⦁ aplikace léků tišících bolest. ⦁ přivolání ZZS.

Mezi základní životní funkce patří: ⦁ srdeční akce, dýchání, látková výměna. ⦁ stav vědomí, srdeční akce, termoregulace. ⦁ stav vědomí, dýchání, srdeční akce. ⦁ srdeční akce, termoregulace, látková výměna.

Mezi zásady pro použití škrtidla nepatří: ⦁ škrtidlo přikládáme přes jakýkoliv oděv, včetně kapes s věcmi postiženého. ⦁ škrtidlo nepovolujeme, ani v případě, že si postižený stěžuje na pocit nesnesitelné bolesti. ⦁ po použití škrtidla zapíšeme čas zaškrcení. ⦁ škrtidlo přikládáme na končetinu co nejvýše, dostatečně ho utáhneme a zajistíme proti uvolnění.

Motoricky neklidnému, zmatenému, zpocenému a zesláblému diabetikovi co nejdříve: ⦁ podáme slazený nápoj po douškách a monitorujeme stav postiženého. ⦁ podáme sklenici neslazené minerální vody a přivoláme lékaře. ⦁ aplikujeme podkožně inzulín a monitorujeme stav postiženého. ⦁ postiženého uklidníme a transportujeme do nemocnice.

Na náhlou a velkou ztrátu krve reaguje organismus: ⦁ nutnou zvýšenou tvorbou nových červených krvinek k přenosu kyslíku ke tkáním. ⦁ postupně se rozvíjejícím se šokem. ⦁ okamžitou ztrátou vědomí. ⦁ bezvědomím se zástavou životních funkcí.

Neúrazové krvácení z nosu zastavíme tak, že: ⦁ postiženého posadíme, předkloníme mu hlavu, stiskneme mu nosní křídla alespoň po dobu cca 5 minut, vyzveme postiženého, aby krev nepolykal, ale vyplivoval; trvá-li krvácení déle nebo se opakuje, zajistíme odborné ošetření na ORL ambulanci. ⦁ postiženého posadíme, zakloníme mu hlavu a na čelo dáme studený obklad, vyzveme postiženého, aby krev tekoucí nosohltanem polykal, odborné ošetření není nutné,. ⦁ postiženého položíme na břicho, podložíme mu čelo a ramena a na zátylek přiložíme studený obklad, vyzveme postiženého, aby krev vyplivoval, odborné ošetření není nutné. ⦁ postiženého položíme na záda s podloženou hlavou, stiskneme mu nosní křídla, na čelo a zátylek přiložíme studený obklad, sledujeme stav vědomí a životní funkce, vždy voláme ZZS.

o Hlavním příznakem zástavy krevního oběhu je: ⦁ náhlá ztráta vědomí, postižený má lapavé dechy nebo nedýchá vůbec. ⦁ promodralá kůže a sliznice na okrajových částech těla, rozšířené zornice. ⦁ stav, kdy poraněný nereaguje na slovní a fyzické podněty, dýchání je zachováno. ⦁ bledost kůže, studený a lepkavý pot v obličeji poraněného, povolené svalové napětí.

Po každém použití zbraně, při kterém došlo ke zranění osoby, je policista povinen: ⦁ bezodkladně poskytnout zraněné osobě první pomoc a zajistit lékařské ošetření. ⦁ ihned jakmile to okolnosti dovolí, zajistit lékařské ošetření nebo převoz do nemocnice. ⦁ ihned jakmile to okolnosti dovolí, poskytnout zraněné osobě první pomoc a zajistit lékařské ošetření. ⦁ učinit neodkladné úkony nebo jiná opatření, aby mohla být řádně objasněna oprávněnost použití zbraně a zajistit lékařské ošetření.

Poleptání kůže bezprostředně po jeho vzniku ošetříme: ⦁ proudem čisté vody. ⦁ mýdlovým roztokem. ⦁ roztokem jedlé sody. ⦁ sterilním krytím.

Popáleniny ohrožují postiženého: ⦁ dehydratací, infekcí, ztrátou tvaru a funkce postižené tkáně. ⦁ rozvojem šoku, nemožností komunikace, infekcí. ⦁ rozvojem šoku, ztráta tepla, infekcí, ztrátou tvaru a funkce postižené tkáně. ⦁ nemožností komunikace, ztrátou tvaru a funkce postižené tkáně, rozvojem šoku.

Popáleniny přední plochy trupu u dospělé osoby představují rozsah: ⦁ 9% tělesného povrchu. ⦁ 18% tělesného povrchu. ⦁ 36% tělesného povrchu. ⦁ 11% tělesného povrchu.

Popáleniny prvního a druhého stupně v rozsahu cca 2%: ⦁ chladíme chladnou vodou do úlevy od bolesti (cca 20 minut). ⦁ nechladíme, pouze sterilně kryjeme. ⦁ natíráme hojivými mastmi. ⦁ chladíme ledem položeným přímo na popálenou kůži.

Po přiložení zaškrcovadla musíme: ⦁ sledovat poraněného, kontrolovat zaškrcenou část a ránu, povolovat zaškrcovadlo každých 15 minut. ⦁ sledovat poraněného, zejména kontrolovat základní životní funkce, zaznamenat čas zaškrcení. ⦁ sledovat poraněného, zejména kontrolovat zaškrcenou část a ránu, zaznamenat čas zaškrcení, zaškrcovalo nepovolovat. ⦁ sledovat poraněného, jeho stav vědomí, komunikovat s ním, povolovat zaškrcovalo dle pocitu bolesti poraněného.

Poraněného, který je při vědomí a dýchá, ale má zabodnutý nůž v dutině břišní, ošetříme tak, že: ⦁ nůž vytáhneme, ránu překryjeme sterilním krytím a postiženému umožníme zaujmout úlevovou polohu na boku s pokrčenými dolními končetinami přitaženými k tělu. ⦁ nůž nevytahujeme, nedotýkáme se ho a postiženého uložíme do zotavovací polohy. ⦁ nůž nevytahujeme, zajistíme ho proti pohybu, postiženého uložíme do polohy na zádech s pokrčenými dolními končetinami. ⦁ nůž vytáhneme, ránu překryjeme vlhkou gázou a postiženého uložíme do polohy na zádech s podložením hlavy.

Poraněného s uzavřeným poraněním dutiny břišní, který je při vědomí a má příznaky rozvíjejícího se šoku: ⦁ uložíme do polohy na zádech s nataženými dolními končetinami, podáme mu malé množství chladných tekutin na tlumení pocitu nevolnosti, voláme ZZS. ⦁ uložíme do protišokové polohy, podáme mu malé množství tekutin na tlumení pocitu žízně a voláme ZZS. ⦁ necháme zaujmout úlevovou polohu, nedovolíme mu jíst, pít, kouřit; monitorujeme základní životní funkce, provedeme protišoková opatření a voláme ZZS. ⦁ uložíme do polohy na zádech s mírně podloženou hlavou, podáme mu léky na tišení bolesti, sledujeme stav vědomí a voláme ZZS.

Poraněného s uzavřeným poraněním dutiny hrudní, který je při vědomí, ukládáme: ⦁ do polohy polosedu se zajištěním opory pro ruce. ⦁ do polohy na záda s podložením hlavy. ⦁ do polohy na záda s mírným podložením hrudníku a hlavy. ⦁ do stabilizované polohy na stranu poraněného hrudníku.

Poraněné z havarovaného vozidla: ⦁ vyprošťujeme vždy. ⦁ nikdy nevyprošťujeme. ⦁ vyprošťujeme v případě, že jim ve vozidle hrozí nebezpečí nebo osoba nedýchá. ⦁ vyprošťujeme, pouze pokud není otevřený airbag a nejsou zaklíněni.

Postiženého, který omdlel, ale nezranil se, uložíme do polohy: ⦁ v polosedu s pokrčenými dolními končetinami. ⦁ v leže na zádech s pasivním zdvižením dolních končetin. ⦁ v leže na boku s pokrčenými dolními končetinami. ⦁ v leže na zádech s dostatečným podložením hlavy.

Postiženého, který zkolaboval na ulici, je v bezvědomí, má celotělové křeče a krvavou pěnu u úst (způsobenou pokousáním jazyka): ⦁ násilím otočíme na záda, zakloníme mu hlavu, a pokud je to nutné otevřeme a vyčistíme dutinu ústní, aby se neudusil krví z pokousaného jazyka, ošetříme případná zranění, nabyl-li vědomí, není nutné volat ZZS. ⦁ otočíme ihned do zotavovací polohy, přiměřenou silou bráníme křečím, aby se neporanil, po odeznění křečí zprůchodníme dýchací cesty, monitorujeme stav vědomí a dýchání, zajistíme tepelný komfort, pokud se stav neupraví do 5 minut nebo se opakuje, aktivujeme ZZS. ⦁ ponecháme v poloze v jaké se nachází, zajistíme bezpečnost, aby se v průběhu křečí neporanil, po odeznění křečí zprůchodníme dýchací cesty, sledujeme stav vědomí a dýchání, ošetříme případná zevní zranění, zajistíme tepelný komfort, včasně aktivujeme ZZS. ⦁ ponecháme v poloze v jaké se nachází, zajistíme bezpečnost, vložením vhodného předmětu mezi zuby zabráníme dalšímu pokousání jazyka, sledujeme stav vědomí s dýchání, ZZS neaktivujeme.

Postiženého v bezvědomí, který je zasažen elektrickým proudem: ⦁ neošetřujeme, neboť hrozí riziko zasažení elektrickým proudem, přivoláme ZZS. ⦁ ihned uložíme do zotavovací polohy. ⦁ ihned začneme oživovat. ⦁ nejprve izolujeme od proudového zdroje.

Postiženému, který je podchlazený, nereaguje na hlasité oslovení ani jemné zatřesení rameny, ale dýchá: ⦁ zprůchodníme dýchací cesty záklonem hlavy, přemístíme ho neprodleně do teplého úkrytu, monitorujeme stav vědomí a dýchání, zajistíme teplený komfort užitím izotermické fólie, promrzlé končetiny masírujeme a voláme ZZS. ⦁ udržujeme průchodné dýchací cesty, pravidelně monitorujeme stav vědomí a dýchání, zajistíme tepelný komfort podáním teplého sladkého nápoje, přivoláme ZZS. ⦁ udržujeme průchodné dýchací cesty, pravidelně monitorujeme stav vědomí a dýchání, zajistíme tepelný komfort zabalením do izotermické fólie, voláme ZZS. ⦁ zprůchodníme dýchací cesty, pravidelně monitorujeme stav vědomí a dýchání, zajistíme tepelný komfort převlečením do suchého oděvu, zabalením do izotermické fólie a podáváním teplého sladkého nápoje po doušcích, voláme ZZS.

Postiženému, který je při vědomí a stěžuje si na náhle vzniklou bolest na hrudníku, která se šíří do levé horní končetiny: ⦁ umožníme zaujmout úlevovou polohu v polosedu, uvolníme těsnící oděv, zajistíme přívod čerstvého vzduchu, voláme ZZS a uplatníme protišoková opatření. ⦁ umožníme zaujmout polohu vleže s pokrčenými dolními končetinami, podáme mu po malých doušcích tekutiny, vyzveme ho ke klidnému a prohloubenému dýchání a voláme ZZS. ⦁ doporučíme, aby se pohyboval klidnou chůzí a snažil se prohloubeně dýchat, aby bolest ustoupila, voláme ZZS. ⦁ umožníme zaujmout úlevovou polohu, doporučíme absolutní klid, zajistíme tepelný komfort a 10 minut vyčkáme, zda bolest ustoupí.

Potřebnou pomoc osobě, která je v nebezpečí smrti nebo jeví známky vážné poruchy zdraví nebo jiného vážného onemocnění, je povinen poskytnout: ⦁ jen ten, kdo si je jistý, že první pomoc poskytne správně. ⦁ každý, kdo je proškolen v poskytování první pomoci (lékař, policista, zdravotník, hasič). ⦁ každý, bez ohledu na zdravotnické školení, ač tak může učinit bez nebezpečí pro sebe nebo jiného. ⦁ jen ten, kdo má na místě potřebné zdravotnické a ochranné pomůcky.

Použití automatického externího defibrilátoru laickým zachráncem je v ČR: ⦁ možné jen proškoleným zachráncem, neproškolené obsluze hrozí úraz elektrickým proudem. ⦁ možné jen na pokyn dispečera ZZS, laický zachránce nedokáže posoudit vhodnost provedení výboje. ⦁ zakázáno, užívání AED spadá pouze do kompetence zdravotníků a lékařů. ⦁ možné bez omezení, u člověka s náhlou zástavou oběhu může jít o život zachraňující úkon.

Požití přesolené teplé vody k vyvolání zvracení užíváme: ⦁ pouze u dětí, s ohledem na stav vědomí a složení požité chemické látky. ⦁ kdykoliv u dospělých i u dětí, bez ohledu na stav vědomí. ⦁ pouze u dospělých při zachovaném stavu vědomí na základě doporučení dispečera ZZS. ⦁ kdykoliv, u kohokoliv bez ohledu na složení a množství požité chemikálie.

Při astmatickém záchvatu vyvolaném výslechem, postiženého: ⦁ ihned uložíme do polohy v polosedu a pomůžeme s aplikací inhalátoru. ⦁ postiženého odvedeme na čerstvý vzduch, uložíme ho do polohy v polosedu a pomůžeme s aplikací inhalátoru. ⦁ postiženého odvedeme na čerstvý vzduch, uložíme ho do polohy vleže na zádech s podložením dolních končetin a pomůžeme s aplikací inhalátoru. ⦁ zajistíme přísun čerstvého vzduchu otevřením okna, uložíme ho do polohy v polosedu a pomůžeme s aplikací inhalátoru.

Při bezvědomí je postižený nejčastěji bezprostředně ohrožen na životě: ⦁ podchlazením, z důvodu rychlého ochlazování tělesného jádra. ⦁ zapadnutím kořene jazyka a následným udušením. ⦁ zvracením, zejména je-li bezvědomí následkem úrazu. ⦁ krvácením, jako následkem pádu bezvládného těla.

Při dušení cizím tělesem: ⦁ voláme okamžitě ZZS a sledujeme stav postiženého. ⦁ snažíme se postiženému cizí těleso vyjmout svými prsty nebo pinzetou. ⦁ postiženého předkloníme a udeříme ho opakovaně mezi lopatky. ⦁ postiženého položíme a vyzveme ho k silnému kašli.

Při hodnocení základních životních funkcí si všímáme především: ⦁ zornic postiženého. ⦁ pohmožděnin končetin. ⦁ dýchání a vědomí postiženého. ⦁ tepové frekvence.

Při náhlém ochrnutí očního a ústního koutku a ztrátě řeči u postiženého usuzujeme na: ⦁ srdeční infarkt (= uzavření věnčité cévy krevní sraženinou). ⦁ hypoglykémii (= nízká hladina cukru v krvi). ⦁ mozkovou mrtvici (= uzavření cévy v mozku krevní sraženinou, nebo výduť mozkové cévy s následným krvácením). ⦁ astmatický záchvat (= zúžení průdušek otokem a nadměrnou produkcí hlenu).

Při náhlé zástavě srdeční činnosti u dospělého postiženého provedeme: ⦁ úder pěstí do středu hrudníku. ⦁ dýchání z úst do úst. ⦁ uložení postiženého do zotavovací polohy. ⦁ resuscitaci.

Při neúrazovém krvácení z nosu: ⦁ podáme postiženému tabletu acylpyrinu. ⦁ tamponujeme nos postiženého vatou. ⦁ zakloníme postiženému hlavu. ⦁ hlavu nezakláníme, stiskneme nosní křídla postiženého prsty k sobě.

Při ošetření motocyklisty sundáváme přilbu: ⦁ pouze v případě krvácení v obličeji. ⦁ nejsme-li si jisti, zda dostatečně dýchá. ⦁ pouze tehdy, je-li při vědomí. ⦁ pouze tehdy, je-li nutná resuscitace.

Při ošetření poranění má přednost postižený se: ⦁ zástavou dýchání. ⦁ zlomeninou dolní končetiny. ⦁ masivním zevním krvácením. ⦁ poraněním břicha.

Při podezření na mrtvici: ⦁ čekáme na rozvoj příznaků. ⦁ podáváme B tabletu acylpyrinu. ⦁ okamžitě transportujeme do nemocnice. ⦁ ihned voláme 155.

Při výskytu více poraněných osob ošetřujeme nejdříve: ⦁ postižené s rozsáhlými popáleninami, s otevřeným poraněním lebky, postižené v bezvědomí. ⦁ postižené v šoku, postižené s otevřeným poraněním hrudníku, postižené se zlomeninami dlouhých kostí. ⦁ postižené, kteří masivně krvácejí z krční tepny, horních a dolních končetin. ⦁ postižené, kteří krvácejí z hlavy, postižené v bezvědomí, kteří normálně dýchají.

Prosakuje-li první vrstva tlakového obvazu: ⦁ odstraníme jej a přiložíme nový, který lépe a více utáhneme. ⦁ přidáme další tlakovou vrstvu do celkového počtu max. tří. ⦁ ihned přiložíme škrtidlo. ⦁ podáme postiženému sklenici vody.

Prvotní a nejpodstatnější zásadou při poskytování první pomoci je: ⦁ monitorování základních životních funkcí (stav vědomí a dýchání). ⦁ zajištění alespoň relativně bezpečného prostředí pro poskytnutí první pomoci. ⦁ použití ochranných pomůcek (rukavic, brýlí, roušky). ⦁ okamžité zastavení masivního zevního krvácení.

Resuscitaci ukončíme: ⦁ vždy až po příjezdu ZZS. ⦁ až vymizí promodrávání kůže postiženého. ⦁ když vymizí křečovité zkroucení rukou. ⦁ jakmile se postižený začne aktivně bránit stlačování hrudníku.

Resuscitaci zahajujeme, když je postižený: ⦁ v bezvědomí. ⦁ zasažen elektrickým proudem. ⦁ v bezvědomí a nedýchá normálně. ⦁ podchlazený.

Skok po hlavě do neznámé vody může především způsobit: ⦁ poškození ledvin způsobené nárazem na vodní hladinu. ⦁ poranění krční páteře a následné ochrnutí. ⦁ oboustrannou zlomeninu horních končetin. ⦁ srdeční zástavu.

Škrtidlo k zástavě masivního zevního krvácení používáme: ⦁ v případě otevřené zlomeniny nebo cizího tělesa v ráně doprovázené mírným krvácením. ⦁ při neúčinnosti první vrstvy tlakového obvazu. ⦁ v situacích, kdy přímý tlak rukou nebo tlakovým obvazem není schopen účinně zastavit krvácení (například u vysokých amputací). ⦁ ve všech případech masivního krvácení na končetinách i krku.

Správná technika provádění nepřímé srdeční masáže při resuscitaci dítěte do 1 roku : ⦁ stlačujeme dolní část hrudní kosti pomocí obou rukou, frekvencí 130/min do hloubky 4 cm. ⦁ stlačujeme dolní část hrudní kosti dvěma prsty, frekvencí 100-120/min do hloubky jedné třetiny předozadního průměru hrudníku. ⦁ stlačujeme horní část hrudní kosti (cca 2 cm pod klíční kostí) pomocí jedné ruky, frekvencí 90/min do hloubky 5 cm. ⦁ stlačujeme střední část hrudní kosti pomocí obou rukou, frekvencí 100/min do hloubky jedné třetiny boční šíře hrudníku.

Správná technika provádění umělého dýchání při resuscitaci dítěte do 1 roku je, že zachránce obemkne svými ústy: ⦁ pouze nos dítěte, vydechuje pouze takový objem, aby bylo patrné zdvižení hrudníku. ⦁ pouze ústa dítěte, vydechuje pouze takový objem, aby bylo patrné zdvižení hrudníku. ⦁ ústa i nos dítěte, vydechuje pouze takový objem, aby bylo patrné zdvižení hrudníku. ⦁ ústa i nos dítěte, vydechuje celý objem plic, aby bylo patrné zdvižení nadbřišku.

Správné místo pro stlačování hrudníku při nepřímé srdeční masáži dospělých osob: ⦁ je střed hrudní kosti. ⦁ je asi 2 prsty pod úrovní klíční kosti. ⦁ je asi 3 cm pod mečovitým výběžkem hrudní kosti. ⦁ není definováno, nejdůležitější je stlačovat ve frekvenci nižší než 100x za minutu.

Správný postup při nepřímé srdeční masáži u neodkladné resuscitace dospělého je takový, že: ⦁ položíme patu dlaně na střed hrudníku, hrudník stlačujeme frekvencí 60-80x za minutu, do hloubky 4-5 cm. ⦁ položíme patu dlaně na střed hrudníku, hrudník stlačujeme frekvencí 100-120x za minutu, do hloubky 5-6 cm. ⦁ položíme patu dlaně na dolní část hrudníku, hrudník stlačujeme frekvencí 80-90x za minutu, do hloubky 4-5 cm. ⦁ položíme patu dlaně na horní část hrudníku, hrudník stlačujeme frekvencí 90-100x za minutu, do hloubky 5-6 cm.

Tísňová linka pro volání zdravotnické záchranné služby je: ⦁ 156. ⦁ 155. ⦁ 150. ⦁ 158.

Tlakový obvaz: ⦁ se smí použít pouze na dobu 2 hodin. ⦁ se smí použít pouze u tepenného krvácení. ⦁ se může použít při ošetření rány na hlavě. ⦁ se nesmí použít na ošetření krvácení při otevřené zlomenině nebo při zaklínění cizího tělesa do rány.

U bodného poranění způsobeného nožem, nůž: ⦁ nevytahujeme, ponecháme ho v ráně a zafixujeme. ⦁ vytáhneme a ránu pevně stlačíme rukou v rukavici, aby rána nekrvácela. ⦁ nevytahujeme, na konci jej ulomíme a pevně zavážeme. ⦁ pomalu vytáhneme a okolí rány zdesinfikujeme.

U otevřeného pneumotoraxu, kdy je poraněný při vědomí: ⦁ zraněného uložíme do polohy v polosedu, ránu necháme otevřenou, případně překryjeme prodyšným krytím. ⦁ zraněného uložíme do zotavovací polohy na stranu neporaněného hrudníku, ránu kryjeme poloprodyšným obvazem. ⦁ poraněného uložíme do polohy v polosedu, a ránu překryjeme dlaní ruky v ochranné rukavici,. ⦁ poraněného uložíme na záda, a na ránu přiložíme neprodyšný obvaz.

U postiženého, který je při vědomí a masivně zevně krvácí z horní končetiny v oblasti předloktí a nehrozí žádné nebezpečí, postupujeme tak, že: ⦁ použijeme rukavice, přivoláme ZZS, na ránu přiložíme sterilní krytí a fixujeme obvazem, končetinu znehybníme šátkovým závěsem. ⦁ použijeme ochranné rukavice, pevně stlačíme krvácející ránu, postiženého posadíme, nebo položíme, dle možností zhotovíme tlakový obvaz, dle potřeby použijeme škrtidlo, voláme ZZS a provádíme protišoková opatření. ⦁ použijeme rukavice, přivoláme ZZS, postiženého při ošetření ponecháme ve stoje, aby bylo možné umístit pozici ošetřujícího tak, aby nebyl potřísněn krví, zhotovíme tlakový obvaz, dle potřeby užijeme škrtidlo, provádíme protišoková opatření. ⦁ přivoláme ZZS, použijeme ochranné rukavice, pevně stlačíme krvácející ránu, dle potřeby použijeme škrtidlo, podáme sklenici vody a zajistíme tepelný komfort.

U postiženého při vědomí, který v sebevražedném úmyslu požil louh: ⦁ okamžitě vyvoláme zvracení. ⦁ nevyvoláváme zvracení. ⦁ zvracení vyvoláváme jen tehdy, pokud s námi spolupracuje. ⦁ podáváme k vypití dostatečné množství vlažné vody a po té vyvoláme zvracení.

U postiženého s podezřením na otravu alkoholem, který nereaguje na oslovení ani fyzický podnět, postupujeme tak, že provedeme: ⦁ pokus o navázání kontaktu, otočení na záda, záklon hlavy, kontrolu dechu, pokus o vyvolání zvracení, zajištění tepelného komfortu a monitorování základních životních funkcí do příjezdu ZZS. ⦁ pokus o navázání kontaktu, revizi dutiny ústní, v případě nutnosti otočení na záda, zajištění průchodnosti dýchacích cest, kontrola dechu, uložení do zotavovací polohy, zajištění tepelného komfortu a monitorování základních životních funkcí do příjezdu ZZS. ⦁ pokus o navázání kontaktu, pokus o posazení, kontrola dechu, uložení do polohy na záda s mírně podloženou hlavou, zajištění tepelného komfortu a monitorování základních životních funkcí do příjezdu ZZS. ⦁ pokus o navázání kontaktu, otočení na záda, revizi dutiny ústní, uložení do zotavovací polohy nebo do polohy na záda s mírně podloženou hlavou, monitorování základních životních funkcí do příjezdu ZZS.

U stavu po tonutí, kdy je postižený v bezvědomí a nedýchá: ⦁ vylijeme vodu z plic a zahájíme resuscitaci 5 umělými vdechy. ⦁ zahájíme resuscitaci 2 umělými vdechy, vodu z plic vyléváme. ⦁ zahájíme resuscitaci 5 umělými vdechy, vodu z plic nevyléváme. ⦁ vylejeme vodu z plic a zahájíme resuscitaci stlačováním hrudníku.

Zaškrcovadlo k zástavě masivního zevního krvácení v nebezpečné situaci používáme: ⦁ ve všech případech masivního zevního krvácení na končetinách i krku. ⦁ jen mimo končetiny. ⦁ jen u žilního krvácení. ⦁ při masivním krvácení z končetin, při neúčinnosti tlakového obvazu, u masivního krvácení z ran s cizím tělesem, u hromadných neštěstí, ve válečných podmínkách.

Závažnost poranění u popálenin závisí: ⦁ na hmotnosti popáleného, rozsahu a umístění popálenin, příčině popálení. ⦁ na věku zraněného, rozsahu, umístění a hloubce popálenin, příčině popálení. ⦁ na zdravotním stavu zraněného, rozsahu, umístění a hloubce popálenin, počasí. ⦁ na věku a hmotnosti zraněného, rozsahu, příčině a hloubce popálení, počasí.

Z havarovaného vozidla je nutné vyprostit: ⦁ postiženého, který je při vědomí. ⦁ postiženého v bezvědomí, který po uvolnění dýchacích cest nedýchá, nebo si nejsme jisti, zda dýchá. ⦁ každého zraněného bez ohledu na stav vědomí a typ zranění. ⦁ postiženého, který svým křikem dokazuje, že má velmi vážná zranění.

Zotavovací poloha je určena pro postižené: ⦁ kteří jsou při vědomí a mají stavy dušnosti nebo bolesti na hrudníku. ⦁ kteří omdleli nebo mají závažnou alergickou reakci. ⦁ u kterých máme podezření na poranění páteře. ⦁ kteří jsou v bezvědomí, pro něž je nevhodná poloha v leže na zádech pro riziko vdechnutí krve či žaludečního obsahu.

Zraněnému s rozvinutým šokem tišíme bolest: ⦁ zajištěním klidného prostředí, pokud to okolnosti dovolí a podáním analgetik. ⦁ podáním léků tišících bolest. ⦁ správným ošetřením konkrétního poranění, umožněním zaujmutí úlevové polohy. ⦁ správným ošetřením poranění a podáním léků tišících bolest.

Co je podle Ústavy zdrojem veškeré státní moci v ČR: vláda. lid(občané). politické strany. prezident.