ZSV - filozofia

Filosofie se těžko může ve světě natrvalo udržet, nebude-li lidské společenství žít nábožensky. Neboť filosofické hodnoty žijí v lidu náboženskou vírou. Myšlením sdělená filosofie nemá žádnou výkonnou moc, nýbrž pouze ujasňuje jednotlivému člověku, co jej samého napadá. Filosofie by se roztříštila mezi stále menší počet jednotlivců a nakonec by vymizela, kdyby lidské společenství nežilo z toho, co se vyjasňuje zároveň ve filosofické víře. Filosofie nemůže uskutečnit onu sociologicky účinnou tradici hodnot pro člověka nezbytnou, která se od raného dětství odehrává pouze v náboženské tradici a nese také filosofii. (vzhledem k povaze úlohy není zdroj uveden). Náboženství a filosofie jsou bytostně provázané. Náboženství a filosofie nemají nic společného. Náboženství a filosofie jsou naprosto rozdílné oblasti, ale jsou ve vzájemném vztahu. Filosofie se snaží odhalit náboženství jako protirozumové.

Filosofie se těžko může ve světě natrvalo udržet, nebude-li lidské společenství žít nábožensky. Neboť filosofické hodnoty žijí v lidu náboženskou vírou. Myšlením sdělená filosofie nemá žádnou výkonnou moc, nýbrž pouze ujasňuje jednotlivému člověku, co jej samého napadá. Filosofie by se roztříštila mezi stále menší počet jednotlivců a nakonec by vymizela, kdyby lidské společenství nežilo z toho, co se vyjasňuje zároveň ve filosofické víře. Filosofie nemůže uskutečnit onu sociologicky účinnou tradici hodnot pro člověka nezbytnou, která se od raného dětství odehrává pouze v náboženské tradici a nese také filosofii. Náboženství a filosofie jsou bytostně provázané. Náboženství a filosofie nemají nic společného. Náboženství a filosofie jsou naprosto rozdílné oblasti, ale jsou ve vzájemném vztahu. Filosofie se snaží odhalit náboženství jako protirozumové.

...neboť veškeré vznikání je přechodem od možného ke skutečnému. Možné je tedy to, co také může být uskutečněno... Vedle dvojice pojmů látka a forma je pojem skutečnosti a možnosti naprosto klíčovým pojmem aristotelské filozofie. Která z následujících možností nejlépe charakterizuje, proč jsou právě tyto dva způsoby bytí pro aristotelskou filozofii tak klíčové?. Protože skutečné bytí je třeba posuzovat pouze z hlediska substance, kvantity a kvality. Potenciálnost a aktuálnost bytí je v tomto kontextu nedůležitá. Neboť nic nebrání, aby něco, co může býti nebo vzniknouti, skutečně nebylo nebo nevzniklo, pojem nemožnosti v tomto případě neexistuje. Protože rozlišování na skutečnost a možnost umožňuje, aby do vzájemného vztahu mohly vstoupit dva různé druhy bytí, a mohly tak na sebe působit, s jejich pomocí můžeme objasnit fenomén změny. Protože nerozřešená otázka, co jest jsoucno, neznamená nic jiného než otázku, co jest podstata.

Které z následujících tvrzení nejlépe vystihuje jednu z myšlenek filosofie Johna Locka?. veškeré jsoucno je tvořeno monádami. ideálním státním zřízením je přímá demokracie. ideje v našem rozumu pocházejí výhradně ze zkušenosti. ve společnosti vládne vůle k moci.

(...) Protože jsou instituce založeny na kolektivní kmenové tradici, neponechávají žádný prostor pro osobní zodpovědnost. (...) Nejsou založeny na principu rozumové odpovědnosti, která musí skládat účty, nýbrž spíše na magických idejích, jako je síla usmiřování sil osudu. (...) Magickou, kmenovou či kolektivistickou společnost budu také dále nazývat uzavřenou společností, zatímco společnost, v níž se jednotlivci musejí rozhodovat osobně, budu nazývat společností otevřenou. Roger Scruton. Jacques Derrida. Vladimír Iljič Lenin. Karl Raimund Popper.

Obsah každé myšlenky musí být v poslední analýze dán ve smyslu zkušeností, které ho zajišťují, a že je nějaké přesvědčení pravdivé, je možné stanovit jedině poukazem k smyslovým „impresím“, které je zaručují. Které z následujících tvrzení je možné považovat jako zásadně oponentní ke smyslu výše uvedené myšlenky?. Je nutné popřít poznání pomocí rozumu. Rozum nemůže pracovat bez idejí a ideje se získávají pouze skrze smysly. Rozum se musí řídit „vrozenými“ idejemi. Jsou to ideje, které nebyly získány zkušeností a které náležejí všem myslícím bytostem. Za svůj obsah vděčí nikoli zkušenosti, ale intuitivním schopnostem rozumu. Mé zkušenosti jsou takové, jak vypadají, a vypadají tak, jaké jsou, protože „vypadání“ je to jediné, co tu je. Rozum nemůže nikdy vytvářet své vlastní ideje ani rozhodovat, zda má idea použití. Je zdrojem pouze triviálního poznání odvozeného z významů slov a nikdy nemůže vést k poznání skutečností.

______ a John Locke se však už rozcházejí v tom, kam až sahá pravomoc takto ustanoveného panovníka. Locke tvrdí, že panovník může jednat jen v rozsahu společenské smlouvy, apokud se jí zpronevěří, mají de facto svobodní jedinci přirozené právo ho svrhnout coby diktátora. Tyto myšlenky tvoří základ konstituční monarchie. ______ jako svědek hrůz občanské války tvrdí, že v přirozeném stavu je člověk člověku vlkem, a panovník má proto využít téměř všech prostředků k tomu, aby zabránil anarchii. Jím reprezentovaný stát tak má absolutní, vševládnou moc nad svými poddanými, přičemž každá z jeho složek je jako jeden z orgánů velkého organismu; organismu zvaného Leviathan. Taková interpretace podporuje absolutní monarchii a diktatury vůbec. Jméno kterého z následujících myslitelů je zapotřebí doplnit na vynechaná místa do výše uvedené citace tak, aby byla vzhledem ke svému celkovému obsahu a vyznění napsána věcně správně?. Jean Jacques Rousseau. Thomas More. Thomas Hobbes. Charles Louis de Montesquieu.

Člověk nehledá nezkoumatelné prvotní příčiny jevů, ale pozoruje je a hledá v jejich vztazích pravidelnosti. Hlavním cílem poznání je snaha definovat zákony. V oblasti společenských věd není zkoumán ideální typ společenského uspořádání, ale reálně existující společenská zřízení. Které stadium ze zákona tří stadií vývoje lidského vědění a poznání Augusta Comta vystihuje uvedený text?. stadium předvědecké. stadium teologické. stadium metafyzické. stadium pozitivní.

Francouzský sociolog Émile Durkheim charakterizuje pojem sociální fakt jako: každý druh jednání, ustálený nebo ne, schopný vnějšího tlaku na jedince; aneb takový, který v rozsahu dané společnosti je všeobecný, ale má při tom svůj vlastní život nezávislý na svých individuálních projevech. Které z následujících jednání nejspíše nevyplývá z nějakého sociálního faktu, jak je chápe Durkheim?. Manželé si zachovávají věrnost. Matěj si podtrhává v sešitě pomocí tři různých barev, protože to tak dělá jeho kamarád. Žena navrhuje tykání muži vždy jako první. Při vstupu do kostela se věřící pokřižuje.

Která z následujících možností nejlépe vystihuje, čím je podle Platóna umožněno pravé poznání?. schopností člověka poznávat pomocí smyslů. schopností smyslů nazírat ideje. schopností rozumu konstruovat, vytvářet ideje. schopností nesmrtelné duše rozpomínat se na ideje.

Koncepce odcizení člověka hraje v díle Jeana Jacquesa Rousseaua velmi důležitou roli. V určitém smyslu se stal autorem, který uvažování o tomto problému moderního člověka do filosofie zavedl. Každý z novověkých a současných autorů přistupuje k tomuto problému s různými předpoklady a dosahuje různých výsledků. Která z následujících možností nejlépe charakterizuje pojetí odcizení člověka z pohledu Jeana Jacquesa Rousseaua?. Člověk byl stvořen jako obraz boží. Dostal od něj dar jazyka a privilegium pojmenovat zvířata. Podobá se mu svobodnou vůlí. Svoji svobodu však proti vůli boha zneužil a nechal se svést k prvotnímu hříchu. Odcizil se tak svému stvořiteli, za což platí daň svojí pozemskostí. Podstatu člověka jako ze sebe samotné jednající bytosti nelze nijak racionálně zachytit a převést jeho já na cokoli takového jako věc. Člověk sám sebe často chápe jako věc mezi ostatními věcmi, což vede k odcizení jeho původní podstatě. Odcizení člověka je důsledkem ztráty přirozeného stavu člověka v souvislosti s vývojem civilizace a společnosti. Člověk přestává být sám sebou a je nucen brát ohled na společenské konvence, které mu nejsou vlastní. Modernímu člověku jako pracujícímu je v kapitalismu odnímán produkt jeho práce, a tím i možnost svobodné a přirozené realizace sebe sama. Všechno včetně jeho samého se stává zbožím a je obchodováno na trhu.

Pobyt je takové jsoucno, jehož bytostnou charakteristikou je to, že mu v jeho bytí jde o toto jeho bytí. Heideggerovou formulací řečeno: „Pobyt jest tak, že jsa rozumí něčemu takovému jako bytí.“ Pobyt je, srozumitelněji vyjádřeno, takové jsoucno, jemuž není lhostejné, jak jest: je interesované na svém bytí. A tento způsob pobytu nazývá Heidegger ______. Kterou z následujících možností je zapotřebí doplnit do výše uvedeného textu, aby byl z pohledu myšlenkového odkazu Martina Heideggera napsán věcně správně?. verifikací bytí. esencí. existencí. epoché.

Základní práva a svobody jsou pod ochranou soudní moci. (zdroj: Ústava ČR, článek 4) Která z následujících možností správně uvádí jméno filosofa, jež je autorem myšlenky o dělbě státní moci na zákonodárnou, výkonnou a soudní, a jehož myšlenkami se ústavodárce při formulaci tohoto článku Ústavy ČR patrně inspiroval?. Edmund Burke. Thomas Hobbes. Charles Louis Montesquieu. Platón.

Francouzský myslitel August Comte stanovil tři stadia vývoje společnosti. V prvním stadiu se lidský duch snaží vysvětlit svět na základě představivosti pomocí empiricky neprokazatelných sil a nadpřirozených bytostí. Ve druhém stadiu jsou nadpřirozené síly nahrazeny silami abstraktními, v poznání však stále převládá představivost nad pozorováním. Ve stadiu třetím se lidská mysl vzdává hledání původu a účelu universa, poznání vnitřních příčin fenoménů, aby se držela pouze pozorování vedených přísně vědeckou metodou. Ve které z následujících možností jsou výše uvedená tři stadia správně pojmenována (přičemž pořadí zůstává zachováno)?. idealistické, teokratické, pragmatické. prefaktické, faktické, postfaktické. teologické, metafyzické, pozitivistické. prehistorické, mytické, vědecké.

Která z následujících filosofických disciplín se zabývá jsoucnem a bytím jako takovým?. etika. hermeneutika. ontologie. gnoseologie.

Aristotelés na jednom místě říká: Je nemožné, aby podstata byla odloučena od toho, čeho je podstatou. Český filosof Milan Machovec toto místo komentuje slovy: Jde i o výraz zjištění nedílné přináležitosti lidského rozumu a člověka vůbec k reálnému světu kolem nás. Která z následujících možností správně vystihuje, jaký filosofický systém je kritizován v citovaných myšlenkách obou myslitelů?. Sokratovo myšlení akcentující dialogické hledání pravdy. Pythagorovo myšlení se svým důrazem na čísla jako základní principy světa. sofistické jazykové hry a počátky zájmu o logiku. Platónova koncepce věčných idejí.

Jsou takové pověry, které se do lidských myslí přestěhovaly z různých filozofických učení a z toho, že se používalo nesprávně pravidel dokazování. Nazývám je idoly divadla, poněvadž všechny tradiční a až dosud vynalezené filozofické systémy jsou podle mého mínění jako divadelní hry, jež vytvořily toliko světy smyšlené a jakoby na divadle (...) Takových idolů divadla je mnoho a může jich být, a pravděpodobně také v budoucnu bude, ještě mnohem více. Kdyby se totiž skuteční duchové již po mnoho století nezabývali náboženstvím a teologií a kdyby se vlády (obzvláště monarchie) nebyly stavěly na odpor novotám, a to dokonce v teoretických úvahách, takže lidé se mohli takovým věcem věnovat jen tehdy, když na sebe vzali nebezpečí a škody, jež to přinášelo jejich postavení, jsouce přitom zbaveni nejen veškerých výhod, nýbrž dokonce vydáni všanc opovržení a nenávisti, bylo by bývalo bezpochyby vzniklo mnoho filozofických a teoretických škol podobných těm, které kdysi s tak velikou rozmanitostí kvetly u starých Řeků (...) Které z následujících tvrzení o názorech autora vyplývá ze smyslu výše uvedeného textu? Která z následujících osobností je významným renesančním myslitelem a zároveň autorem výše uvedené ukázky?. Autor textu tvrdí, že všichni myslitelé minulosti se zabývali náboženstvím a teologií. Autor textu si myslí, že konstituční monarchie je nejvhodnějším politickým prostředím pro rozvoj vědění. Autor textu konstatuje, že v minulosti bylo kladeno rozvoji poznání mnoho překážek. Autor textu očekává, že v budoucnu již nebude přibývat předsudků. Sókratés. Thomas More. Immanuel Kant. Francis Bacon.

Které z následujících tvrzení odráží myšlenku typickou pro teorii vlády Nicollo Machiavelliho?. Svoboda spočívá v panství vyššího nad nižším. Stát je úplně zbytečný, neboť není koho potlačovat – není koho ve smyslu třídy, ve smyslu soustavného boje proti určité části obyvatelstva. Moc nespočívá v ničem jiném než v takovém ovládání poddaných, aby nebyli schopni nebo neměli důvod uškodit vládci. Každý člověk se rodí svoboden a je svým vlastním pánem, a proto ho nikdo pod žádnou záminkou nemůže podřídit proti jeho souhlasu.

Co je základní myšlenkou solipsismu?. Svět je stvořen z nedělitelné hmoty. Všechno, co se na světě děje, je soustavou příčin a následků. Svět je pouhou představou, reálně existuje pouze jedinec sám o sobě. Lidský rozum je čistá, nepopsaná deska.

Je čtvrt na tři ráno a já, řidič automobilu, projíždím naprosto prázdnou křižovatkou na červenou. Nikoho jsem neomezil ani neohrozil. Immanuel Kant by mi řekl, že: Jestliže jsem měl důležitý důvod, není mé jednání zlé, ale dokonce dobré. Jestliže jsem nikomu nezpůsobil žádnou škodu, není mé jednání špatné. Pravidla silničního provozu jsou jen naší společenskou dohodou, a tedy něčím, co může být změněno. Měl bych jít na policii a sám sebe udat. Pravidla musejí platit za všech okolností!.

Jedno z následujících politických zřízení podrobil Platón ostré kritice. Nelíbila se mu údajná neomezená svoboda a z ní plynoucí pád autorit a úpadek cti a morálky. Poukazoval také na nebezpečnou koncentraci moci v rukou užší elity, čímž uvedené zřízení ztrácelo svůj smysl. Jednalo se o: Demokracii. Oligarchii. Anarchii. Tyranii.