Test vstupní test tr

ERASED TEST, YOU MAY BE INTERESTED ON Vstupní test TR

COMMENTS	STATISTICS	RECORDS

TAKE THE TEST

Title of test:
Vstupní test TR

Description:
Vstupní test TR

Author:
Petr Szajko
Other tests from this author

Creation Date:
01/02/2024

Category: Others

Number of questions: 117

Share the Test:

New Comment

No comments about this test.

Content:

1. Cílem činnosti jednotek při zdolávání požáru je: Lokalizace požáru a dostatečného množství SaP jeho likvidaci až do ukončení nežádoucího hoření Lokalizace požáru a jeho následné zalití co největší množství hasebních látek Zabezpečit na místo požáru dodávku co nejmenší množství hasebních látek.
2. Při hašení požáru za silného mrazu Vždy nasazujeme co největší množství SaP Otevíráme okna, dveře a jiné otvory v místnostech jen v případě nezbytné potřeby Pravidelně měníme stanoviště proudů, aby nedošlo k zamrznutí vody v hadicovém vedení.
3. Při hašení za silného zakouření Vzniká nebezpečí ztráty orientace, intoxikace a výbuchu Používáme převážně „B“ proudy Vždy nasazujeme přetlakovou ventilaci.
4. Při hašení požáru za silném zakouření je nutno počítat mimo jiné s následujícími komplikacemi v důsledku vnitřního přetlaku nelze odvětrávat prostor požáru obava zasahujících hasičů před hustotou kouře vznik paniky, špatná viditelnost, zvýšené nebezpečí pádu, úrazu a ztráta funkce spalovacích motorů a věcných prostředků.
5. Metoda přetlakové ventilace se používá Při nasazení odsavače kouře k odváděcímu otvoru aby se snížil přístup vzduchu do prostru hoření S vytvořením co největšího vháněcího otvoru K obvodu teplého nebo studeného kouře čistým vzduchem.
6. Při hašení bytových požárů Se provádí průzkum za účelem zjištění přítomnosti ohrožených osob, možných úkrytů, nebezpečných materiálů, cest šíření požáru a možných a možných zásahových cest Provádíme průzkum pouze v podlaží, ve kterém hoří a v sousedních bytech Nezjišťujeme stav konstrukcí a množství uskladněného materiálu.
7. Při zásahu, který nesnese odkladu Příslušník HZS má právo otevřít byt pouze za přítomnosti orgánu Policie ČR Příslušník HZS má právo otevřít byt nebo jiný uzavřený prostor a vstoupit do něj; po zásahu je povinen neprodleně vyrozumět orgány Policie ČR Člen jednotky SDH obce má právo bez omezení a ohlášení obecní policii vstoupit do uzavřeného prostoru.
8. Pro požáry v podkroví je charakteristické zejména Velká výměna kouře Rychlý rozvoj požáru do spodních podlaží Šíření požáru a skryté hoření mezi jednotlivými vrstvami střech, silné zakouření, omezený přístup, zúžená a strmá schodiště.
9. Při požárech v půdním prostoru je charakteristické Rychlé šíření požáru, skladování různých nebezpečných materiálů, provizorní rozvody el. Instalace, umístění různých technologií (kotelny, klimatizace apod.) Nízké zakouření a dobrá viditelnost při otevřených světlících Vysoká účinnost hašení lafetovými proudy z venkovní strany ojektu (zejména při celistvé nesnadno hořlavé krytině) .
10. Garáže se dělí: Řadové, přízemní a podzemní Soukromé, společné, malé a velké Podle typu na jednotlivé, řadové a hromadné.
11. Při požáru hromadných garáží se určuje hlavní směr nasazení Ve směru okenních otvorů, které vlivem teploty byly narušeny Chráněnými únikovými cestami do podlaží pod místem požáru a dále po spojovacích komunikacích k místu požáru Ze směru větracích otvorů.
12. Při zdolávání požáru se určuje hlavní směr nasazení SaP podle těchto zásad Nasazení se provede pouze okenními otvory Vstup útočných proudů se provede ve směru hlavního vchodu do objektu Ohrožuje-li požár bezprostředně osoby, popřípadě zvířata, nasadí se SaP do směru, který zajistí jejich záchranu nebo omezí nebezpečí.
13. Požáry vícepodlažních budov jsou charakterizovány mimo jiné Vysokou rovinou neutrální roviny Výrazným komínovým efektem, složitostí a délkou únikových a vnitřních zásahových cest Pomalým šířením požáru z důvodu silného zakouření.
14. Při požárech vícepodlažních a výškových budov je nutno počítat s komplikacemi Vznik paniky, nesnadné zjištění počtu osob, omezená komunikace, nepoužitelnost zásahových cest, možnost výsku různých i nebezpečných zvířat, obtížný vstup do místností, obtížné podmínky pro evakuaci majetku V hydrantových skříních jsou hadice bez tlakové zkoušky Na poschodích je nedostatečný počet hasicích přístrojů .
15. Při požárech na stavbách je třeba Provádět zásah zásadně bez použití výškové techniky Nasadit proudy tak, aby bylo zabráněno šíření po lešení, bednění a ostatních dočasných konstrukcích; stanoviště proudů určit tak, aby byla zabezpečena možnost ústupu; dle možnosti využít výškovou techniku Zajistit stavební dokumentaci a zásah provádět za přítomnosti dozorčího stavby .
16. Při požárech na polích musíme počítat Jsou bez zvláštních komplikací vzhledem k přehlednosti terénu Neomezenou únosností a průchodností terénu S rychlým šířením požáru, zasažením velké plochy a ohrožení blízkých budov nebo techniky s nedostatkem vody a větší vzdálenosti vodních zdrojů.
17. Úkoly při hašení požáru v objektech textilního průmyslu Zásah provádět v dýchací technice, použít roztříštěné proudy, zajistit evakuaci osob ze zakouřeného prostoru, organizovat ochranu cenného materiálu, kontrolovat stav nosných konstrukcí Provádíme hašení plnými proudy (podle možnosti nejlépe „B“ proudy), hašení provádíme bez ohledu na charakter stavebních konstrukcí Provádíme zásadně z návětrné strany a s využitím výškové techniky, nebereme ohled na směr šíření zplodin hoření, povoláme statika na propočet požární odolnosti stavebních konstrukc.
18. Průběh a taktiku hašení lesních požárů ovlivňují Klimatické podmínky, hořlavost lesních porostů podle druhu dřeviny, půdní kryt dostupnost pro požární techniku a vzdálenost vodních zdrojů Vytvořená proluka vlivem průřezu lesa na obrácené straně než je šíření požáru, nedostatek jednomužných motorových pil Velikost a výška stromů, obsah nádrží CAS, teplot a Ph vody.
19. Požárním útokem musíme zajistit Ochranu okolí hořícího objektu Záchranu osob, zvířat a majetku Nasazení všech jednotek HZS na hlavní směr šíření požáru.
20. Druhy požárních útoků jsou Rozděleny podle světových stran Střední, horní nebo spodní Čelní, boční, obchvatný, frontální.
21. Obranné postavení se zaujímá V závislosti na síle větru Zejména tam, kde je možnost zabránit šíření požáru, zpravidla na hranici požárních úseků Většinou na návětrné straně požáru.
22. Při zjištění nedostatku vody se provedou následující opatření Přerušíme hašení požáru a zabezpečíme průzkum ke zjištění vodních zdrojů K zabezpečení dostatečného množství hadic a čerpadel Organizační, technická a taktická.
23. Při hašení za silného větru Provádíme zásah zásadně proti směru větru proudy „B“ Provádíme zásah převážně pomocí „C“ proudů Může dojít např. ke zřícení konstrukcí vlivem tlaku větru a odříznutí únikové cesty.
24. Při hašení požáru za silného mrazu Hrozí nebezpečí podchlazení a omrznutí a nebezpečí pádu hasičů i ostatních osob, popř. evakuovaných zvířat Používáme k hašení ohřívanou vodu Proti nebezpečí uklouznutí hasičů používáme „tekuté řetězy“.
25. Kolik typických nebezpečí na místě zásahu zná bojový řád JPO? 21 23 22.
26. Poleptání je Pouze vnitřní Vnitřní a vnější Pouze vnitřní.
27. Tepelná vodivost oděvů Se může snížit jejich vlhkostí Se může zvýšit jejich vlhkostí Se nemění.
28. Vodním proudem, který používáme hlavně jako ochranu před sálávým teplem je Plný proud se smáčedlem Vodní clona Sprchový proud.
29. Při zásahu na pozemních komunikacích je vhodné Techniku postavit tak, aby chránila zasahující Vždy úplně zastavit provoz ve všech směrech Nevšímat si dalšího provozu a soustředit se pouze na zásah.
30. Nebezpečí přehřátí Je závislé na typu použitého oděvu, době a energetické zátěži + teplota okolí Není závislé na teplotě okolí, protože hasič je chráněn svým zásahovým oděvem Je výmysl autora testu.
31. Při nebezpečí psychického vyčerpání Nám pomůže alkohol Nám může pomoci psychologická služba HZS ČR Se nejedná o dlouhodobé stavy.
32. Oxid uhelnatý Se používá jako hasivo Má ochlazující účinky Je hořlavý a jedovatý.
33. Krokové napětí Je svorkové napětí na el. svorkách Je napětí ve vzdálenosti 1 kroku od spadlého vodiče Je napětí vznikající kolem spadlých vodičů el, vedení vlivem rozdílů potenciálů.
34. Nevhodným ochranným prostředkem pro práci na vodě je Přilba pro práci na vodě Zásahová obuv Plovací vesta.
35. Výbuch rozeznáváme podle podstaty vzniku na Chemický a fyzikální Přirozený a vynucený Chemický a matematický.
36. Okolnosti, které mají vliv na zvyšování zátěže při zásahu (nebezpečí fyz. vyčerpání) jsou: Použití radiostanic, mobilní technika u zásahu Přítomnost „diváků“, zásah více složek IZS najednou Použití ochranných oděvů a DT, psychické vypětí a stres, okolí teplota, popř. vlhkost prostředí.
37. Ochranou při nebezpečí zasypání nebo zavalení je: Nasadit co největší počet hasičů Nezasahovat Zajistit možnost rychlého úniku.
38. Nebezpečí fyzického vyčerpání hasiče při zásahu hrozí s ohledem na jeho fyzickou kondici: Jen při dlouhodobém zatížení bez dostatečného doplňování zdrojů a energie do organismu ve spojení s použitím izolačních dýchacích přístrojů Při extrémním jednorázovém výkonu, nebo při dlouhodobém zatížení bez dostatečného doplňování zdrojů energie do organismu Jen při extrémním jednorázovém výkonu při použití ochranných protichemických oděvů .
39. Ochranou proti nebezpečí fyzického vyčerpání je především: Používání co nejmenšího druhu ochranných prostředků Trénovanost v oblasti vytrvalosti, správná výživa a optimální tělesná hmotnost Nasazení co největšího počtu hasičů u zásahu.
40. Alimentární infekce, tj. infekce pocházející z potravy: Hasičům při zásahu nikdy nehrozí Hrozí hasičům jen při zásahu v potravinářském provozu Může dojít především u dlouhotrvajícího zásahu, kde dochází ke shromáždění většího počtu osob a kde nejsou dodržovány základní hygienické zásahy při zajišťování náhradního a provizorního stravování.
41. K přenosu infekce ze zvířat na lidi může dojít: Jen při evakuaci domácích zvířat Přímým kontaktem s nakaženým zvířetem při evakuaci zvířat, pří povodních, dopravních nehodách a lesních požárech Jen při zásahu v provozu živočišné výroby.
42. Nebezpečí ionizujícího záření hrozí: Jen při zásahu v atomových elektrárnách Jen při nesprávném použití ochranných prostředků V jaderných zařízení, v oddělení nukleární medicíny, v defektoskopických provozech a při dopravních nehodách.
43. Ionizující záření rozdělujeme: Na pronikavé (záření gama, X a neutrony) a na záření nepronikavé (beta, alfa a ostatní nabité částice) Na záření nízké a vysoké Na záření vysokofrekvenční a nízkofrekvenční.
44. Nebezpečí podchlazení a omrznutí hrozí: V zimním období při zásahu v přírodním prostředí při teplotách 0°C, za mrazu a silného větru, za velké vzdušné vlhkosti, na zařízení se zkapalněnými plyny a při používání oxidu uhličitého k hašení z tlakových lahví Při zásahu v přírodním prostředí při poklesu venkovní teploty pod 10°C Jen při zásahu v mrazírenských provozech.
45. S nebezpečím popálení se hasiči na místě zásahu můžou setkat z těchto příčin: Jen při přímém dotyku s horkým, nebo žhavým předmětem Jen při přímém dotyku s horkým, nebo žhavým předmětem Při výskytu žíhavých plamenů, vlivem sálavého tepla, při dotyku se žhavým či horkým předmětem a vdechnutí horkých plynů.
46. Nebezpečí přehřátí: Nehrozí při použití ochranných oděvů proti sálavému teplu Hrozí mimo jiné zejména při vyšší teplotě okolního prostředí, způsobené např. sálavým teplem, nebo přímým slunečním záření Nehrozí v zimním období.
47. Nebezpečí infekce Hasičům hrozí a je nutné se chránit (dýchací technika, chir. Rukavice apod.) Hasičům hrozí, není nutné však brát na něj zvláštní zřetel Hasičům nehrozí.
48. Ochranou v oblasti krátkodobých projevů nebezpečí vyčerpání je mimo jiné: Používání všech ochranných prostředků hasiče při zásahu Vyhýbání se náročným zásahům z hlediska psychického vyčerpání Pečlivá příprava výstroje a výzbroje pro zásah, výcvik v jejich používání, odborná způsobilost a dodržování psychohygienických zásad (zdravá životospráva, nekouřit, omezení konzumace alkoholických nápojů, sportování a posilování, vyrovnané sociální zázemí-rodina) .
49. Při nebezpečí udušení se mimo jiné používají následující ochranné prostředky: Ochranné prostředky hasiče, ochranná přilba, záchranné lano, respirátor Ochranné prostředky hasiče, izolační dýchací přístroje, detektory vzdušného kyslíku, prostředky pro nucenou výměnu plynů Celolobličejová maska s filtrem, hasící rouška, dozimetrický přístroj.
50. Nebezpečí úrazu elektrickým proudem hrozí: V rozvodnách vysokého napětí V prostorách, kde je napětí elektrické zařízení více jak 500 Voltů Všude tam, kde jsou elektrická zařízení a vedení elektrického proudu.
51. Krokové napětí hrozí: Až do 20 metrů od na zem spadlých vodičů elektrického vedení, zvláště vysokého a velmi vysokého napětí Hrozí jen u velmi vysokého napětí a to do vzdálenosti 50 metrů od vodičů pod napětím spadlých na zem Až do 10 metrů od na zem spadlých vodičů elektrického vedení, zvláště vysokého a velmi vysokého napětí.
52. Ochrana životů a zdraví hasičů před nebezpečím úrazu elektrickým proudem z hlediska taktiky jednotek při zásahu spočívá: V omezení počtu hasičů zasahujících v pásmu elektrického vedení V používání ochranných prostředků hasiče, zejména ochranných rukavic a obuvi Ve vypnutí elektrického proudu, v omezeném pobytu v prostoru ochranného pásma, ve volbě bezpečné vzdálenosti od zařízení a vedení pod elektrickým napětím a v použití vhodného hasiva.
53. Vypnutí elektrického proudu nízkého napětí může provádět: Odborný pracovník provozovatele, v mimořádných případech možno vypnutí provést i bez příkazu „B“ Pracovník bez odborné způsobilosti, prokazatelně seznámený s možným nebezpečím ve smyslu BŘ – velitelem jednotky určený hasič Pouze velitel zásahu, nebo velitel úseku.
54. Při utonutí dojde Ke spolknutí většího množství vody a následnému otoku plic K zástavě srdce vlivem velkého tlaku vody K nadechnutí většího množství vody do plic a následné ztrátě vědomí z nedostatku kyslíku, nebo vdechnutí malého množství studené vody, ke křeči hlasivek, tím uzavření hrtanu a znemožnění průchodu vzduchu do plic.
55. Fyzikální výbuch je způsoben: Změnou fyzikálních parametrů nad povolenou mez, která má za následek zvýšení tlaku uvnitř zařízení nad takovou míru, že dojde k destrukci tohoto zařízení. Rychle probíhajícím hořením směsi hořlavé látky s kyslíkem, provázené rychlým vznikem zplodin hoření, nebo tepelného rozkladu a prudkým nárůstem jejich tlaku Smícháním oxidu uhličitého s oxidem uhelnatým.
56. Ochrana životů a zdraví hasičů před výbuchem spočívá mimo jiné v: Používají ochrany dýchacích cest zasahujících hasičů Nasazení jen nezbytně nutného počtu hasičů do prostoru ohroženého výbuchem Neprodyšném uzavření prostoru, ve kterém se nacházejí výbušné látky.
57. Nebezpečí ztráty orientace: V případě zásahu jednotek PO hrozí jen v nočních hodinách Nehrozí při zásahu v přírodním prostředí Hrozí při zásahu ve složité členěných a velkých objektech, při selhání nouzového osvětlení a selhání osvětlovací techniky hasičů.
58. Nebezpečí intoxikace Je riziko nákazy např. virem HIV Je riziko vniknutí toxické látky do organismu Je riziko přehřátí organismu.
59. Brzdná dráha jedoucího vlaku rychlostí 60 – 100 km/hod. činí: Asi 700 metrů 1500 metrů Asi 400 metrů.
60. Nebezpečí úrazu elektrickým proudem při zásahu na železnici hrozí mimo jiné: Jen od trakčního vedení na elektrifikované trati Hrozí jen při použití vody jako hasiva Hrozí mimo trakčního vedení pod napětím i od napájení zabezpečovacího zařízení (výhybky, semafory atd.).
61. K zastavení provozu na železnici, je-li ohrožena bezpečnost drážní dopravy, nebo lidské se používá návěstí „Stůj, zastavte všemi prostředky“ které se signalizuje: Kroužením praporkem, jakýmkoliv předmětem, nebo jen rukou, v nočních hodinách kroužením svítilnou jakékoliv barvy kromě zelené Máváním paží v půlkruhu nad hlavou, v nočních hodinách doplněné červeným světlem Kroužením oběma pažemi podél těla, ve večerních hodinách doplněné jedním světlem žluté barvy.
62. Základní ochrana při nebezpečí ionizujícího záření je Ochlazování hasiče Vzdálenost od zářiče, doba pobytu, krytí hasiče Chirurgické rukavice, přilba.
63. Míru nebezpečí ionizujícího záření měříme (resp. Měření dávkového příkonu) Dozimetrem, radiometrem Voltmetrem Kamerou pro oblast infračerveného záření.
64. Nebezpečí opaření vzniká mimo jiné i při Hašení požáru sprchovými (mlhovými) proudy Hašení požáru plnými proudy vyprošťování z havarovaného vozidla.
65. Nebezpečí pádu hrozí mimo jiné i při Zásahu v neznámých budovách zejména pak technologických Řešení dopravní nehody Všude do výšky 1,5 m.
66. Nebezpečí podchlazení a omrznutí Hrozí, ale ne v našich zeměpisných šířkách Hrozí, např. i při zásahu na zařízení se zkapalněnými plyny Nehrozí.
67. Organizační řízení Nesouvisí s požární ochranou Je řízení zásahu JPO Se dá definovat jako výkon služby mimo řešení MU.
68. Alkohol a omamné látky Hasič užije v malém množství pro vnitřní klid Do služby nepatří Jsou povoleny jen, pokud se jedná o „zbytkové hodnoty“.
69. Za bezpečnou jízdu Odpovídá velitel Odpovídá operační důstojník Odpovídá strojník.
70. Pracovní polohovací systém Umožňuje mít volné ruce (např. ve výškách) Je k ničemu Slouží k zachycení volného pádu.
71. Operační řízení Je obecná organizace jednotek Výjezd k MU, její řešení, zásah JPO Nesouvisí s PO.
72. Hasič Může nosit náramky do síly 1mm Může obsluhovat cokoliv i bez patřičného oprávnění Hlásí úrazy a popř. si je nechá ošetřit.
73. Požární technika Se nikdy neoznačuje jako překážka Se nesmí použít jako nárazníková zóna Se smí umístit jako nárazníková zóna.
74. Osobní ochranné prostředky hasič používá Uzná-li to za vhodné V souvislosti s dodržením BOZP Jen je-li to dáno rozkazem nebo nařízením.
75. Skluz Patří do nástupní komunikace Nepatří do nástupní komunikace Se již nesmí používat.
76. Hasiči po příjezdu na místo události Co nejrychleji opustí vozidlo a vybaví se TP Vyčkají na pokyn (rozkaz) velitele Vyčkají na pokyn strojníka.
77. Vyhlášením poplachu JPO Ještě nezačíná zásah jednotky Se aktivuje krizový štáb AČR Začíná jednotce zásah.
78. Hasič Se nesmí při jízdě již vybavovat OOP Musí mít na sobě pracovní polohovací systém již při jízdě Musí mít na hlavě přilbu i během jízdy.
79. O použití VRZu (maják a siréna) Rozhoduje velitel Rozhoduje strojník Rozhoduje operační důstojník.
80. Dýchací přístroj Chrání hasičovy dýchací cesty Nemusí být řádně nasazen Slouží k „rozdýchání“ postiženého.
81. Vyhlášení poplachu jednotce Znamená pokyn pro hasiče dostavit se na OPIS Provádí kdokoliv Provádí OPIS (KOPIS) nebo jiné k tomu určené místo.
82. Podle podmínek pro hoření rozdělujeme hoření na: Stejnorodé a nestejnorodé Dokonalé a nedokonalé Viditelné a skryté.
83. Teplotu, při níž se hořlavé látky (plyny a páry) vznítí bez přítomnosti otevřeného plamene, nazýváme: Bod vzplanutí Bod hoření Bod vznícení.
84. Jednotky PO provádí ochlazování materiálu, případně jeho evakuaci v pásmu: Hoření Přípravy Zakouření.
85. Co rozumíme pod pojmem samovznícení Je to takový jev, při kterém se hořlavá látka vznítí, bez působení vnějšího zdroje tepla Je to proces, při kterém se hořlavá látka vznítí působením vysokých teplot Je to nekontrolovatelná fyzikálně chemická reakce v důsledku činnosti mikroorganismu.
86. Třída požáru „D“ znamená látky: Plynné hořlavé látky Lehké hořlavé kovy a jejich slitiny Kapalné hořlavé látky.
87. Mezi parametry požáru patří Plocha požáru, obvod požáru, výška plamene, teplota požáru, intenzita výměny plynů, rychlost šíření požáru Údaje za jakých okolností požár vznikl Požáry viditelné, skryté, vnější a vnitřní.
88. Oxid uhelnatý vzniká: Při nedokonalém hoření Při dokonalém hoření Při kvasných procesech.
89. Mezi fyzikální výbuchy patří: Výbuchy plynů ve stechiometrické směsi Výbuchy zvířeného prachu Výbuchy tlakových armatur a nádob.
90. Pokud není u zásahu odborník, povinnost poskytnou první laickou pomoc má: Jen vyškolený pracovník protiplynového oddělení Každý hasič u zásahu Velitel družstva a jeho zástupce.
91. Co je to nebezpečná zóna: Je to prostor minimálního ohrožení a vymezuje základní odstup od ohniska nebezpečí Je to prostor, kde se nacházejí nebezpečné látky Je to prostor s největší pravděpodobností kontaminace nebezpečnou látkou a vymezuje základní odstup od ohniska nebezpečí.
92. Kemler kód vyjadřuje: Nebezpečnost látky Identifikační číslo nebezpečné látky Prvořadá opatření u zásahu.
93. Dekontaminační stanoviště se zřizuje: Na závětrné straně Na návětrné straně Na boční straně.
94. Kmitočet K je určen pro spojení: Je to zásahový kmitočet, který se používá v prostoru zásahu Slouží ke spojení v rádiové síti náčelníka týlu Je to součinnostní kmitočet, na kterém jsou organizovány dozorčí rádiové sítě operačních středisek.
95.Na jakém kmitočtu se podávají zprávy z prostoru zásahu na základnovou radiostanici (OPIS): Na územním kmitočtu Na kmitočtu I Na kmitočtu N.
96. Řídící RDST u zásahu je: Základnová RDST RDST velitele zásahu Mobilní RDST, která udržuje spojení se základnou.
97. Těsně před použitím VDP je každý příslušník povinen zkontrolovat. Tlak kyslíku v láhvi, funkci plicní automatiky, těsnost masky Tlak vzduchu v lahvi, dotažení spojů, funkci plicní automatiky, těsnost masky Tlak vzduchu v lahvi, dotažení spojů, funkci plicní automatiky, těsnost masky.
98. Jak často se musí podrobit nositel DT výcviku: Minimálně 4x ročně Minimálně 1x ročně Není stanoveno (hasiči s menší praxí minimálně 1x za 6 měsíců).
99. Jaká je povinnost příslušníka, který se nadýchal u zásahu toxických zplodin hoření: Toto ohlásit svému veliteli okamžitě po dojezdu na základnu Toto ihned hlásit svému veliteli Použít tabletu STOPkouř, které jsou ve vybavení jednotek.
100. Lze s OL2 provádět zásah v ohnisku požáru: Lze, oblek pohlcuje teplo Lze, oblek izoluje od tepla Nelze, oblek chrání jen proti sálavému teplu.
101. Označení P-3, P-6 značí a znamená Proudnici na těžkou pěnu o výkonu 3 a 6 m3/min Proudnici na lehkou pěnu o výkonu 30 a 60 m3/min Proudnici na střední pěnu o výkonu 3 a 6 m3/min.
102. Označení ALP 100 znamená: Agregát na lehkou pěnu o výkonu 100 l pěny za minutu Agregát na lehkou pěnu se spotřebou pěnidla 100 l/min Požární pěnomet o výkonu 100 m3 lehké pěny za minutu.
103. Proudnici při požárním útoku napojuje: č.3 a č.4 liché číslo sudé číslo.
104. První útočný proud tvoříme na max. počet hadic: 4C 3C 2C.
105. Obsluhu rozdělovače při nasazení dvou proudů provádí: Sudá čísla (2,4), každé pro svůj proud Č. 1 č. 3.
106. hořlavé kapaliny dělíme podle bodu hoření do 3 tříd bodu zápalnosti do 4. Tříd bodu vzplanutí do 4. Tříd.
107. Operativní karta slouží: K účinnému zdolání zásahu požáru a záchraně osob, zvířat, materiálů, zpracované organizací pro objekty K evidenci ručních hasicích přístrojů a další techniky PO K posouzení technologického procesu.
108. Hlavním úkolem prevence je: Zabezpečení dostatečného množství techniky Provádění požárních kontrol Opatření k zamezení vzniku požáru a jeho šíření, opatření k záchraně osob, opatření k zajištění hasebního zásahu.
109. Při odvodu tepla z ohniska hoření je nejúčinnější proud: Plný Rozprášený – mlha Roztříštěný, sprchový.
110. Hasiva s ochlazujícím účinkem jsou: Voda, těžká pěna Veškeré hasící prášky CO2, vodní pára, dusík.
111. Voda upravená smáčedly Má větší dostřik Má snížené povrchové napětí Má zvýšené povrchové napětí.
112. Jaký je nejvýznamnější právní předpis na úseku PO: Zákon č. 113/1985Sb. o PO, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 281/1995 o PO Vyhláška č. 294/1995 o PO.
113. Jednotkami PO jsou: VPÚ, ZPÚ, DVPS HZS kraje, HZS podniku, J SDH obce, J SDH podniku HZS ČR, SHČMS, požární hlídky.
114. Kdo je nejvyšším orgánem státní správy na úseku PO Vláda ČR Poslanecká sněmovna ČR MV ĆR.
115. Ochrana hasičů proti pádu musí být provedená kolektivním nebo osobním jištěním od výšky: 10m 1,5m 3m.
116. Délka pádu při použití bezpečnostního pásu může být nejvíce: 1,5 m 0,6 m 0,9 m.
117. Při práci ve výšce: Musí být pracovníci upozorněni na nezakryté otvory Musí být pracovníci zajištěni, přičemž zajištění se nepožaduje při pohybu z jednoho místa na druhé Musí být pracovníci zajištěni proto pádu.

Report abuse

▲